Aljašská megatsunami měřila 500 metrů a je druhou největší zaznamenanou událostí

Aljašská megatsunami měřila 500 metrů a je druhou největší zaznamenanou událostí

Zdroj obrázku: Alexandre.ROSA/Shutterstock

Vědci nazývají jev, ke kterému došlo loni v létě na jihovýchodě Aljašky, megatsunami. Několik měsíců studovali následky obrovské vlny, která vznikla, když se část aljašské hory zřítila do moře. Nyní přišli s informací, že šlo o druhý největší jev svého druhu, který byl kdy zaznamenán.


Ve své době událost zůstala do značné míry bez povšimnutí, protože k ní došlo v oblasti, kde neohrozila přímo lidské životy ani obydlí. Nová vědecká analýza však ukazuje, že ji způsobil masivní sesuv půdy a do vody se zřítilo asi 64 milionů krychlových metrů horniny.

Štěstí v neštěstí

Vlna, kterou tehdy sesuv půdy způsobil, dosahovala podle dostupných informací v nejvyšších místech zhruba výšky 500 metrů. K události došlo v ranních hodinách, a to je pravděpodobně jediným důvodem, proč nikdo nebyl zraněn.

Pokud by megatsunami způsobila vlnu o pár hodin později, smetla by pravděpodobně výletní lodě v okolí a připravila o život desítky, možná i stovky lidí. „Víme, že tam byli turisté, kteří se málem ocitli na špatném místě,“ uvedl aljašský geolog Bretwood Higman.

Související článek

Změna užívání stavby „na dobré slovo“? Češi, pozor na pokutu až 1 milion korun
Změna užívání stavby „na dobré slovo“? Češi, pozor na pokutu až 1 milion korun

V České republice má každá stavba podle stavebního úřadu určitý schválený účel užívání. Ten vychází například z kolaudačního rozhodnutí nebo povolení stavby. To znamená, že pokud je například prostor zkolaudovaný jako garáž, sklad, kancelář nebo byt, vlastník ho nemůže automaticky začít používat jinak jen proto, že mu to připadá logické nebo s tím souhlasí sousedé. Lidé si to ale mnohdy neuvědomují a riskují vysoké pokuty.

Megatsunami naštěstí patří k jevům, které jsou lokalizované a obvykle se velmi rychle rozplynou. Druhý typ tsunami se vyskytuje na otevřeném oceánu a je přímo spouštěn zemětřesením. K takové události došlo například v roce 2011 v Japonsku, kde vlna zasáhla obydlené oblasti a způsobila rozsáhlé škody a ztráty na životech.

Druhé největší megatsunami

K největší megatsunami došlo 9. července 1958, kdy sesuv půdy v zálivu Lituya vyvolal vlnu o výšce až 530 metrů. Jev z loňského léta byl jen o pár metrů nižší a vědci uvádějí, že jde skutečně o druhou největší megatsunami, kterou zaznamenali.

Při zkoumání terénu a zjišťování škod objevil Higman polámané stromy rozházené po svahu hory a shozené do vody, rozsáhlé kusy poničené skály a půdu zbavenou vegetace. Podle jeho slov je Aljaška vůči podobným událostem velmi zranitelná. Tání ledovců způsobené změnou klimatu tyto kolapsy ještě zhoršuje.

„Protože fjordy stále častěji navštěvují výletní lodě a klimatická změna činí podobné události pravděpodobnějšími, tato nečekaná katastrofa ukazuje rostoucí riziko sesuvů půdy a tsunami v pobřežních oblastech,“ uvádí geomorfolog Dan Shugar z University v Calgary.

Doktor Higman a jeho kolegové, kteří přímo zkoumali terén po loňské megatsunami, mají nyní velké obavy. „Více a více lidí nyní cestuje do odlehlých oblastí. Tyto turistické plavby sice slouží především k prozkoumání přírodních krás, ale vedou také na velmi nebezpečná místa,“ varoval.

Riziko megatsunami je podle jeho slov v posledních letech až desetkrát vyšší, než s jakým jsme mohli počítat například na přelomu století.

Zdroje článku

 
#