Pokud naplánujete dovolenou, ale zaměstnavatel vám ji zruší, musí vám ji podle zákona proplatit. Avšak jde o velmi obecnou definici celé problematiky. Co všechno vám uhradit skutečně musí a v jakých případech nedostanete ani korunu?
Celé znění zákona zní:
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Jenomže to má celou řadu háčků.
Jaké náhrady je zaměstnavatel skutečně povinen proplatit?
Pokud se chystáte na dovolenou, řešíte samozřejmě ubytování a letenky. Kromě rezervací hotelů či kempů ale člověk často také nakupuje drahé vybavení. Co z toho všeho se vám ale finančně skutečně vrátí, pokud vám zaměstnavatel dovolenou zruší?
Jak píše server finance.cz, zákon bohužel nenabízí výslovný výčet toho, co vše je zaměstnavatel povinen proplatit. Uvádí pouze povinnost uhradit náklady. Ty se dělí na dvě skupiny:
- náklady vzniklé bez zavinění zaměstnance – vznikly kvůli rozhodnutí zaměstnavatele a zaměstnanec je nemohl ovlivnit,
- náklady vynaložené účelně – byly rozumné a smysluplné v době, kdy je zaměstnanec platil a odpovídaly běžnému plánování dovolené.
Náklady vzniklé bez zavinění zaměstnance jsou myšleny zejména stornovací poplatky cestovním kancelářím, platba za pojištění, ubytování a další,
říká Mgr. Petr Uklein, vedoucí advokátní kanceláře. Zatímco peněz za hotel nebo letenky se dočkáte, vybavení zakoupené před dovolenou vám zaměstnavatel neproplatí.
Pokud jste se chystali cestovat s cestovní kanceláří, musíte zrušení zájezdu nahlásit ihned poté, co se informaci dozvíte. Storno poplatek vám zaplatí zaměstnavatel. Pokud by se ale kvůli vašemu otálení zvýšil, budete platit částku navíc vy sami.
Vždy musíte především jednat
Pokud člověk cestuje bez cestovní kanceláře, opět je mu samozřejmě zaměstnavatel povinen proplatit storno poplatky za letenky nebo ubytování. Pokud je ale možné jakoukoli již zaplacenou částku za dovolenou vrátit, jste povinni tak učinit. Zákon uvádí, že zaměstnanec musí jednat tak, aby nevznikala škoda.
To znamená, že pokud vám hotel za ubytování může vrátit peníze, musíte to zajistit, není povinností zaměstnavatele vám částku proplatit. V případě, že si člověk předem nakoupil například permanentky do bazénu, sauny nebo fitcentra, nebo si zaplatil veřejnou dopravu v daném místě, opět je třeba zjistit, zda mu společnosti peníze nemohou vrátit.
Pokud ne, musíte zaměstnavateli předložit veškeré platné doklady a on je potom ze zákona povinen vám náklady proplatit. Pokud jste kvůli nějaké expedici podnikli placený kurz, je to složité a hodně záleží na tom, jak se na situaci nahlíží. „Bylo pro danou expedici absolvování kurzu přežití podmínkou (účelné), či to byla pouze volba zaměstnance?“ uvádí Uklein.
Kdy vám zaměstnavatel nemusí hradit nic?
Ačkoli zákon hovoří jasně, existuje i případ, ve kterém vám skutečně zaměstnavatel nemusí uhradit ze zaplacené dovolené vůbec nic. Uvedené příklady se totiž týkají dovolené, kterou vám změnil či zrušil, popřípadě vás z ní během jejího trvání odvolal.
Jedná se o situaci, kdy vám zaměstnavatel zruší dovolenou v naplánovaném termínu. Některé firmy vytvářejí plány, v rámci kterých se se zaměstnanci domluví na termínech dovolené. Mohou například každému zaměstnanci přidělit konkrétní týden. Jde ale pouze o domluvu. Dokud nemáte termín jasně potvrzený jako dovolenou, nevyplatí se nic plánovat.
Pokud totiž budete počítat s tím, že zaměstnavatel dodrží slovo, on ale potom z nějakého důvodu rozhodnutí změní a dovolenou vám v termínu neschválí, nemusí vám náklady na již zaplacené pobyty či letenky hradit vůbec.
Nárok na náhradu vzniká pouze tehdy, pokud byla dovolená zaměstnanci skutečně určena. Samotné plánování nebo předběžná dohoda tento nárok nezakládá,
uvádí zákoník práce.