Zlomovým bodem je kontrakt v hodnotě 500 milionů dolarů. Americká armáda se rozhodla přestat s vysokovýkonnými lasery zacházet jako s laboratorními kuriozitami a začít je sériově vyrábět pro skutečný boj.
Systémy se již testují v Hormuzském průlivu, úzkém námořním průchodu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází značná část světové přepravy ropy, kde se používají k boji proti dronům a dalším vzdušným hrozbám, jak informovalo americké ministerstvo obrany.
Jared Keller, odborník na laserové zbraně, to v nedávném rozhovoru jasně shrnul: „Nyní dává smysl je dostat z laboratoře a nasadit je do reálného prostředí.“ Nejvýznamnějším pokrokem je zadání zakázky armádou v hodnotě 500 milionů dolarů na výrobu laserů připravených k boji, které soustřeďují fotony na cíl a způsobují tak ničivé a katastrofické účinky.
Zbraň bez střel: elektřina místo střeliva
Princip fungování vypadá jako z vědeckofantastického filmu, ale fyzikální princip je poměrně přímočarý. Vysokoenergetický laser přeměňuje elektřinu, dodávanou generátory nebo bateriemi, na extrémně soustředěný světelný paprsek. Senzory systému detekují a sledují cíl a energie je směřována na konkrétní bod jeho povrchu. Neexistuje žádný projektil, který by překonal vzdálenost k cíli: dokud je k dispozici elektřina a atmosféra to umožňuje, může zbraň střílet bez nutnosti přebíjení.
Právě v tom spočívá ekonomická výhoda, kterou vojenští stratégové již léta hledají. V moderní válce s drony může relativně levný bezpilotní aparát donutit obránce vynaložit zachytávací raketu v hodnotě stovek tisíc či dokonce milionů dolarů. U laseru každý výstřel spotřebovává v podstatě jen elektřinu a chladicí kapacitu, aniž by se při každé zneškodněné hrozbě vyčerpala fyzická munice.
Ovladač od Xboxu k ovládání vojenské zbraně?
Snad nejzajímavějším faktem je, že operátor ovládá tyto zbraně pomocí zařízení, které připomíná ovladač herní konzole. Vysvětlení je však čistě praktické. Ovládací jednotka s joysticky, spouštěmi a tlačítky nabízí známé a ergonomické rozhraní, které umožňuje pohybovat platformou a nasměrovat paprsek s extrémní přesností, jakou vyžaduje udržení paprsku na konkrétní části cíle po dobu dostatečnou k jeho poškození. Je třeba upřesnit, že se nejedná o komerční ovladač Xboxu připojený přímo k laseru, ale o ovládací prvky vojenské specifikace navržené s uspořádáním podobným gamepadům, které používají miliony hráčů.
Tento nápad není nový. Již v roce 2014 předvedlo americké námořnictvo výhody tohoto přístupu na palubě lodi USS Ponce, nasazené v Perském zálivu. Loď otestovala Laser Weapon System, známý jako LaWS, který dokázal zničit dron a další cíle pomocí ovládacího rozhraní inspirovaného videohrami. Již tehdy námořnictvo zdůrazňovalo, že systém lze škálovat od neletálních funkcí, jako je oslepování senzorů, až po fyzické zničení cíle.
HELIOS a LOCUST: nová generace
O více než deset let později udělala tato technologie značný skok vpřed. Mezi nejvýznamnější systémy patří HELIOS, což je anglická zkratka pro „High-Energy Laser with Integrated Optical Blinding and Surveillance Capability“ (vysokoenergetický laser s integrovaným optickým oslepováním a sledovací schopností). Tento systém s výkonem přibližně 60 kilowattů se instaluje na torpédoborce třídy Arleigh Burke a kombinuje schopnost laserového útoku s funkcemi sledování a neutralizace nepřátelských optických senzorů.
Největší pozornost však při nedávných ukázkách upoutala jiná zbraň. Společnost AeroVironment vyvinula systém LOCUST, laserový systém o výkonu přibližně 20 kilowattů, navržený speciálně k sestřelování dronů. Při veřejné ukázce ovládal operátor systém právě pomocí ovladače podobného tomu pro Xbox. Podle společnosti je LOCUST navíc vybaven softwarem pro vyhledávání, sledování a zaměřování s podporou umělé inteligence, což znamená, že operátor nemusí ručně řídit každý pohyb paprsku: stroj sám přispívá k přesnosti střelby.
Mocná zbraň, ale ne neomylná
Navzdory svým výhodám odborníci z oboru varují, že laser zdaleka není zázračnou zbraní. Jeho účinnost závisí na relativně volné přímé viditelnosti a podmínky jako déšť, mlha, prach, kouř nebo atmosférické turbulence mohou jeho výkon výrazně snížit. Zničení cíle vyžaduje soustředění dostatečného množství energie na jeden bod po určitou dobu a souběžné čelení rojům četných dronů zůstává i nadále obzvláště složitou výzvou.