V Evropské unii se znovu rozhořela debata o tom, jestli si Ukrajina může vyžádat deportaci mužů v odvodovém věku či jiných obyvatel zpět do rodné země. Ukrajinské ministerstvo vnitra se k celé věci vyjádřilo jasně.
Od začátku ukrajinsko-ruského konfliktu probíhá cyklicky debata o množství mužů v odvodovém věku mimo území Ukrajiny. Ministerstvo vnitra však oznámilo, že Kyjev nemá pravomoc donutit mladé Ukrajince vrátit se do země. Vyhoštění je věcí pouze dané hostitelské země, přesněji jejích místních orgánů.
Celý proces je navíc ošetřen konkrétní mezinárodní dohodou mezi Ukrajinou a Evropskou unií o zpětném přebírání osob.
Zmatky od začátku války a neshoda mezi zeměmi
Debata je tu ale znovu a zní jasně:
Nezdá se zcela logické, že mnoho mužů, kteří byli odvedeni do armády a nesmí opustit Ukrajinu, jednoduše překročí hranice, možná i nelegálně, a okamžitě obdrží dočasnou ochranu,
uvedla v rozhovoru pro Deutsche Welle Ylva Johanssonová, zvláštní zástupkyně Evropské unie pro Ukrajince. Podle dosavadních zákonů je zřejmé, že tento problém by musely řešit země, do kterých Ukrajinci přebíhají, nikoliv Ukrajina sama.
V Evropské unii se tedy znovu toto téma otvírá s tím, že mezi zúčastněnými členskými státy nepanuje jasná shoda. Ukrajina se však již začíná po svých obyvatelích aktivně shánět.
„Chceme jejich údaje, musí se vrátit domů,“ říká ukrajinský ministr
Ukrajina se však již začíná po svých obyvatelích aktivně shánět. Podle webu businessinsider.com požaduje po zemích Evropské unie údaje lidí, kteří opustili Ukrajinu po začátku ruské invaze a v těchto zemích požívají status zvláštní ochrany.
Naše pozice je jasná: chceme, aby se Ukrajinci vrátili domů,
zdůraznil v prohlášení ukrajinský ministr sociální politiky Denis Uljutin. Ukrajinská vláda rozmýšlí dobrou návratovou politiku, aby přilákala své rodáky zpět. Zejména z citlivých a zranitelných, méně majetných skupin. Vláda se chce zaměřit hlavně na dostupné nájemní bydlení a financování rodin a obyvatel.
Chtějí, aby to pro lidi bylo dobrovolné rozhodnutí. Statistiky uvádí, že v březnu 2026 šlo o 4,3 milionu Ukrajinců, kteří mají status dočasné ochrany v členských zemích. Celkem po ruské invazi opustilo zemi 6 milionů lidí, přičemž nejvíce uprchlíků je v zemích těsně sousedících s Ukrajinou, případně v Polsku a Německu. Ukrajina o těchto lidech nemá v podstatě přesnější zprávy, tématem jednání je tedy možnost se k těmto údajům dostat. Z informací by měli získat údaje o tom, kde a v jakém množství uprchlíci pracují a žijí, jaká je jejich věková a sociální struktura. Ukrajinská vláda to odůvodňuje tím, že bude mít možnost lépe připravit návratovou politiku země.
Lépe se připravit na jejich návrat
K tomuto požadavku se ale připojují i některé členské země, které samy o sobě chtějí mít přesnější data o uprchlících. Potřebují lépe nastavit sociální systém a další politiku udělování statusu dočasné ochrany.
Problém je, že předávání dat naráží na zákony GDPR a v jednotlivých zemích odlišné právní předpisy o práci s citlivými informacemi. Proto je celé téma nyní součástí debaty v Evropské unii.
Politici projednali mimo jiné pravděpodobné ukončení ochranné lhůty pro Ukrajince v březnu příštího roku. To neznamená automaticky ukončení možnosti pobývat na cizím území, ani masovou deportaci zpět do země, ale další jednání o dočasné ochraně. Pokud bude konflikt trvat, bude pravděpodobně opět prodloužena.
Ukrajinský ministr jednal před časem s evropským komisařem pro vnitřní záležitosti a migraci Magnusem Brunnerem. Ukrajina chce zachovat lidský kapitál v zahraničí pro svou zemi. Prvotní pro ně je návrat ukrajinských obyvatel zpět do země.