Ukrajinské útoky na Rusko se stupňují. Krym je pro Putina strategickým bodem, který se mu ale nyní rozpadá pod rukama. Krymský most spojující poloostrov s Ruskem byl v poslední době pod palbou hned několikrát. A kvůli přerušení klíčových zásobovacích cest má nyní Kreml problémy s nedostatkem surovin.
Ukrajina podle deníku The Economist získala díky této skutečnosti velmi dobrou pozici pro případné budoucí vyjednávání. Rusko musí posilovat protivzdušnou obranu Krymu, na úkor toho však nemá dostatek jednotek na dalších místech. Putin má problémy, které teď už dokonce veřejně přiznává. A uvědomuje si to nejen jeho armáda, ale veškeré obyvatelstvo Ruska.
Nedostatek paliv pro Rusko
Ukrajinské útoky na Krym a ruskou energetickou infrastrukturu začínají mít stále viditelnější dopady na zásobování ruské armády i civilního obyvatelstva. Jak upozorňují ukrajinská média, cílem Kyjeva je proměnit okupovaný Krym v Achillovu patu Ruska. To znamená systematicky narušovat logistické trasy, sklady pohonných hmot, přístavy i železniční dopravu. A to se daří velmi dobře.
Ukrajinské drony mezitím také zasahují rafinerie hluboko na ruském území. Podle deníku The Wall Street Journal bylo od jara zasaženo všech deset největších ruských rafinerií a více než čtvrtina rafinační kapacity je mimo provoz, což významně omezuje výrobu benzínu a nafty.
Důsledky už pociťují běžní Rusové. Agentura Reuters minulý týden uvedla, že domácí produkce benzínu pokrývá pouze zhruba 65 % sezónní poptávky. V řadě regionů proto úřady zavedly omezení prodeje pohonných hmot, Rusko zakázalo vývoz benzínu a začalo ve velkém dovážet paliva z Běloruska i Indie.
Situace vedla také k dlouhým frontám na čerpacích stanicích, které jsou hlášeny nejen na okupovaném Krymu, ale i v jižním Rusku a dalších oblastech. Na některých místech musely s udržováním pořádku pomáhat kozácké hlídky, zatímco ruský vicepremiér Alexandr Novak veřejně připustil, že situace na trhu s pohonnými hmotami zůstává složitá. Denní deficit benzínu činí přibližně 40 až 45 tisíc tun.
Podle bezpečnostních analytiků nejde pouze o ekonomický problém, ale o promyšlenou vojenskou strategii. Energetický analytik Boris Aronstein již dříve upozornil, že opakované údery přicházejí rychleji, než Rusko stíhá poškozené rafinerie opravovat, což vytváří dlouhodobý tlak na zásoby pohonných hmot.
Putin uznává problémy
Ještě před několika týdny Kreml opakovaně tvrdil, že ruská ekonomika i energetický sektor fungují bez zásadnějších problémů. Vladimir Putin i jeho mluvčí Dmitrij Peskov zdůrazňovali stabilitu ekonomiky a tvrdili, že země se úspěšně přizpůsobila sankcím i válečným podmínkám.
Na konci června ale prezident poprvé veřejně připustil, že Rusko skutečně čelí potížím se zásobováním pohonnými hmotami. Na jednání s vládou prohlásil, že v některých regionech existuje „určitý nedostatek pohonných hmot“. Zároveň připustil, že ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu mají na situaci přímý vliv.
Putin se nicméně snažil veřejnost uklidnit. Uvedl, že problémy jsou podle něj dočasné. Řekl, že stát má dostatečné zásoby, aby situaci stabilizoval. Kreml nyní zvažuje další omezení vývozu pohonných hmot, aby bylo možné více paliva ponechat na domácím trhu.
Řada ekonomů a bezpečnostních analytiků je výrazně skeptičtější než ruský prezident. Upozorňují, že ruská ekonomika vstoupila do fáze zpomalování a ukrajinské útoky na rafinerie i logistickou infrastrukturu tento trend dále prohlubují.
The Economist hovoří o strukturálním vyčerpání ruské válečné ekonomiky a upozorňuje, že nejde pouze o krátkodobé výpadky výroby, ale o kumulaci problémů způsobených sankcemi, nedostatkem pracovní síly, vysokými úrokovými sazbami a opakovanými útoky na energetickou infrastrukturu.