Evropská unie navrhuje v rámci reformy síťových poplatků daňově zvýhodnit elektřinu oproti zemnímu plynu. Česká republika společně s většinou členských států požaduje úplné vypuštění sporného ustanovení, které zasahuje do národních daňových pravomocí.
Zástupci členských států Evropské unie odpovědní za energetiku se ve čtvrtek 29. října sešli v Lucemburku k prvnímu politickému jednání o nařízení o síťových poplatcích. Hlavním bodem sporu se stalo ustanovení v článku 18c, které usiluje o daňové zvýhodnění elektřiny oproti zemnímu plynu.
Česko razantně odmítlo daňové ustanovení
Návrh vychází ze snahy Evropské komise snížit poměr cen elektřiny a plynu pro spotřebitele a průmysl, což má urychlit přechod na elektrifikaci. Česká republika však společně s drtivou většinou členských států navrhované ustanovení kategoricky odmítla.
Pro Českou republiku je nepřípustné, aby se prostřednictvím sektorové legislativy k síťovým poplatkům zasahovalo do národních daňových kompetencí, které vyžadují jednomyslné rozhodování členských států. Požadujeme úplné vypuštění tohoto článku z nařízení,
uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.
Daňové otázky spadají na úrovni EU výhradně do kompetence členských států a vyžadují souhlas všech zemí, na čemž Česká republika ve svých námitkách přímo zakládá. Projednávání unijní reformy přitom probíhá souběžně s přípravami cenových výměrů českého Energetického regulačního úřadu pro nadcházející období.
Reforma síťových poplatků a technologická neutralita
Česká republika podpořila základní cíl nařízení, kterým je modernizace tarifních struktur a podpora flexibility pro efektivnější využívání sítí. Zároveň však zdůraznila nutnost zachování technologické neutrality a rozhodovací autonomie národních regulačních orgánů.
V otázkách elektrifikace a rozvoje sítí Česko prosazuje nákladově efektivní přístup a maximální využití stávající infrastruktury. Kriticky se postavilo i k plánům na přidávání dalších unijních cílů pro období po roce 2030.
Elektrifikace je sama o sobě příspěvek k dekarbonizaci, nicméně přidávat další cíl do již tak složité struktury cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost je kontraproduktivní. Cíl bude velmi složité povinně plnit a jde proti aktuální snaze členských států a Evropské komise zjednodušovat legislativu,
řekl náměstek Jan Sechter.
Energetická bezpečnost a diverzifikace dodávek
Ministři na jednání vyhodnotili stav naplněnosti plynových zásobníků i důsledky eskalace konfliktu na Blízkém východě na globální komoditní trhy. Česká republika zdůraznila, že klíčem k odolnosti zůstává diverzifikace dodávek, plné využití stávající infrastruktury a jednoduchý regulační rámec.
Česko varuje před zvyšováním nákladů pro konečné spotřebitele, jaké hrozí v důsledku metanového nařízení. U tohoto nařízení ČR iniciovala odložení povinnosti pro dovozce plynu a nadále podporuje dojednání víceletého odkladu s Evropským parlamentem.
Česká republika se formálně připojila ke dvěma iniciativám členských států. První je polská výzva k vypracování dlouhodobé evropské strategie pro zachování konkurenceschopných a geograficky diverzifikovaných rafinérských kapacit. Ve druhém dokumentu podpořila výzvu Francie k rychlému přijetí evropských pravidel, která umožní výjimku pro používání fluorovaných plynů ve vysokonapěťových spínačích.
Na okraj jednání Rady se uskutečnilo také zasedání Jaderné aliance, kde Česká republika prosazovala zrovnoprávnění jaderné energie s obnovitelnými zdroji v případě plnění cílů dekarbonizace po roce 2030.