Telefonát finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra s ruským vůdcem Vladimirem Putinem vyvolal v Evropě rozporuplné reakce. Finská média upozorňují, že iniciativa nebyla dostatečně koordinována s dalšími evropskými státy, přestože se týká bezpečnosti celého kontinentu. Kritika míří mimo jiné na to, že u jednání chyběli zástupci Německa, Francie a Polska.
Stubb a Støre mluvili s Putinem v úterý 27. října. Telefonát, který se podle finského prezidenta protáhl přibližně na 90 minut, se týkal války na Ukrajině a možností jejího ukončení. Oba politici zdůraznili, že jednali jako představitelé svých zemí, nikoli jménem celé Evropy. Právě tato skutečnost se stala jedním z hlavních bodů následné debaty.
Finská média kritizují chybějící evropskou koordinaci
Deník Maaseudun Tulevaisuus označil rozhovor za dlouho očekávanou iniciativu. Zároveň ale upozornil, že evropští představitelé příliš dlouho pouze sledovali a komentovali zákulisní jednání Spojených států a Ruska o Ukrajině. Podle listu snaha Stubba a Støra nezískala potřebnou podporu klíčových evropských partnerů.
Finská média tak otevřela otázku, proč se do podobného kroku nezapojily také velké země Evropské unie, zejména Německo, Francie a Polsko.
Finský prezidentský úřad po rozhovoru zdůraznil, že oba politici vystupovali jako představitelé států sousedících s Ruskem, nikoli jako zástupci Evropy. Tento přístup naráží na dlouhodobé evropské snahy vystupovat v bezpečnostní politice jednotně.
Norsko navíc není členem Evropské unie, proto bez zvláštního mandátu nemůže jednat jejím jménem. Podobné pochybnosti zaznívaly i v dalších evropských zemích. Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že iniciativa nebyla s ostatními partnery koordinována.
Estonský premiér Kristen Michal označil finsko-norský rozhovor za součást podpory Ukrajiny před plánovanými mírovými jednáními. Zároveň však varoval před přehnanými očekáváními od přímého kontaktu s Kremlem. Podle něj Putin změní svůj přístup pouze pod silným tlakem, nikoli na základě telefonických rozhovorů.
Evropa hledá společný postoj k jednání s Moskvou
Rozhovor Stubba a Støra se uskutečnil v době, kdy evropské státy řeší, jak se zapojit do diplomatických snah o ukončení války. Oba politici chtěli Putinovi předat přímé sdělení před připravovanými jednáními v Abú Zabí, kterých se mají zúčastnit zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států s cílem hledat cestu k ukončení války.
Finský prezident uvedl, že rozhovor připravovali ve spolupráci s Ukrajinou a Spojenými státy. Po telefonátu oba státníci kontaktovali také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který jim poděkoval za podporu a za to, že ruskému vůdci zdůraznili potřebu konkrétních kroků ke snížení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Dánská premiérka označila postup Finska a Norska za jednostrannou iniciativu a vyzvala evropské státy, aby postupovaly společně. Podobné výhrady vyjádřil také švédský premiér Ulf Kristersson, který uvedl, že o telefonátu nebyl předem informován. Norský premiér Støre naopak tvrdil, že spojenecké země Finska a Norska o plánovaném hovoru věděly.
Spor tak ukázal, že mezi evropskými vládami nepanuje shoda ani v otázce, kdo a za jakých podmínek má s Moskvou jednat. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö, který se v minulosti rovněž vyslovoval pro obnovení kontaktů s Putinem, vyzval k tomu, aby se současná iniciativa nestala terčem zbytečně vyhrocené kritiky.
Komentátoři deníku Maaseudun Tulevaisuus však upozornili, že rozhovor proběhl v době, kdy Washington a Moskva vedou vlastní jednání o ukončení války. Evropa se zároveň obává, že zůstane stranou rozhodování o své bezpečnosti. Samotný telefonát proto nevyřešil otázku, jakým způsobem mají evropské země společně vystupovat vůči Rusku.