Přístup k nerostným surovinám, které jsou klíčové pro technologický a vojenský průmysl, se stává jedním z faktorů ovlivňujících diplomatické priority Washingtonu v jihovýchodní Asii. Spojené státy zahájily přímé kontakty s myanmarskou vojenskou vládou, čímž mění dosavadní přístup k zemi, která se od vojenského převratu v roce 2021 potýká s rozsáhlým ozbrojeným konfliktem. O jednáních informovala agentura Reuters 16. října 2026.
Tři kroky k uvolnění napětí během několika týdnů
První významný kontakt se uskutečnil v září, kdy Michael Vance, náměstek amerického ministra zahraničí pro zpravodajské služby a výzkum, odcestoval do myanmarského hlavního města Naypyidó. Setkal se tam s Min Aung Hlaingem, vůdcem vojenského převratu z roku 2021, který nyní zastává funkci prezidenta země.
Dalším krokem bylo zrušení amerických sankcí vůči Theint Win Htet, dceři podnikatele Thein Win Zawa, zakladatele společnosti Shwe Byain Phyu. Rozhodnutí Washington oznámil 9. října. Podnikatelská skupina Shwe Byain Phyu má obchodní vazby na myanmarskou armádu Tatmadaw, mimo jiné v oblasti distribuce paliv a prostřednictvím vztahů se společností Myanmar Economic Holdings Limited (MEHL), která patří mezi významné podnikatelské skupiny spojené s armádou.
Třetím krokem bylo setkání amerických a myanmarských zástupců v Tokiu. Americkou delegaci tvořilo více než deset úředníků a vedl ji Michael Vance. Podrobnosti o jednání ani totožnost všech myanmarských účastníků nebyly zveřejněny. Přesná role Japonska při zprostředkování schůzky rovněž nebyla veřejně objasněna.
Vzácné zeminy jako strategický faktor
Jedním z možných důvodů amerického zájmu o Myanmar jsou těžké vzácné zeminy, které se využívají při výrobě elektromobilů, větrných turbín a pokročilých obranných technologií. Čína má v jejich zpracování dominantní postavení, a proto se Spojené státy snaží hledat alternativní zdroje a dodavatelské řetězce.
Významná ložiska se nacházejí ve státě Kachin na severu Myanmaru, kde rozsáhlá území ovládá Kachinská armáda za nezávislost (KIA). Kontrola nad těmito oblastmi komplikuje případné snahy o získání stabilního přístupu k nerostným surovinám.
Agentura Reuters již v červenci 2025 informovala o návrzích, jejichž cílem bylo zpřístupnit ložiska v Kachinu americkým zájmům. Jedním z aktérů byl Adam Castillo, bývalý předseda Americké obchodní komory v Myanmaru, který prosazoval aktivnější zapojení Washingtonu do jednání o přístupu k nerostným surovinám.
Castillo navrhoval, aby Spojené státy pomohly zprostředkovat dohodu mezi vojenskou vládou a KIA. Taková dohoda by mohla otevřít cestu k těžbě a případně také k zapojení Indie do navazujícího zpracování surovin. Jiné návrhy počítaly s přímým jednáním s opozičními organizacemi bez účasti vojenské vlády.
Castillo byl v červnu 2026 zadržen v souvislosti se sporem ohledně svých lobbistických aktivit. Jeho případ se následně stal jedním z témat diplomatických kontaktů mezi Washingtonem a myanmarskou vládou. Dlouhodobě prosazoval také zmírnění ekonomických sankcí vůči armádě.
Přestože nerostné suroviny představují významný strategický zájem, není doloženo, že by byly hlavním tématem říjnových jednání v Tokiu. Podle dostupných zpráv se rozhovory zaměřovaly také na boj proti podvodným centrům a další bilaterální otázky.
Boj proti digitálním podvodům jako cesta k dialogu
Dalším důležitým tématem americko-myanmarských kontaktů je boj proti organizovaným sítím provozujícím digitální a finanční podvody. V pohraničních oblastech Myanmaru působí rozsáhlá centra, jejichž činnost je spojována s podvody, obchodováním s lidmi a nucenou prací.
Slabá kontrola některých území a dlouhodobý ozbrojený konflikt vytvořily podmínky, v nichž se tyto zločinecké sítě mohly rozvíjet. Spolupráce při jejich potírání proto představuje oblast, ve které mohou mít Washington a myanmarská vláda společný zájem, přestože jejich vztahy zůstávají poznamenány převratem a násilím vůči civilnímu obyvatelstvu.
KIA: vojenské postavení a rostoucí geopolitický význam
Možnost získat přístup k ložiskům vzácných zemin závisí také na vývoji bojů ve státě Kachin. Situaci ilustruje konflikt o město Bhamo, kde se jednotky myanmarské armády snaží udržet své pozice navzdory tlaku povstaleckých sil.
Armáda využila napětí mezi Čínou a KIA, a podařilo se jí získat zpět část území v městské oblasti. Nepodařilo se jí však prolomit obklíčení, které povstalci udržují kolem vládní posádky.
Zásobování jednotek představuje pro armádu významný problém. Podle serveru The Irrawaddy se z patnácti plavidel vyslaných z Mandalaje na pomoc obléhanému Bhamu sedm nedostalo do cíle, zatímco sedm dalších dorazilo. Zpráva uvádí, že některá z plavidel byla poškozena, potopena nebo zničena. V září byly další lodě zasaženy také v oblasti Shwegu.
Mapa územní kontroly v Kachinu a Šanu a hlavních ložisek těžkých vzácných zemin. Zdroj: vlastní zpracování na základě zdrojů uvedených v infografice.
KIA má dlouhodobě významnou úlohu v síti etnických ozbrojených organizací v Myanmaru. V minulosti poskytovala výcvik a podporu dalším skupinám, včetně Arakanské armády, která vznikla v roce 2009. Postupně se však mění poměr sil mezi jednotlivými organizacemi a některé z nich získaly větší autonomii na územích, která ovládají.
Vývoj ovlivňuje také Čína, která má zájem na stabilitě podél svých hranic a na zachování přístupu k nerostným surovinám. Čínský tlak na zastavení některých povstaleckých ofenziv na severu Šanu přispěl ke změnám v postavení jednotlivých ozbrojených skupin.
Současně však geopolitický význam KIA roste kvůli její kontrole nad oblastmi s ložisky těžkých vzácných zemin. Od října 2024 ovládá významné enklávy v okolí Chipwi a Pangwa poblíž čínských hranic. Právě zde se střetávají zájmy místních ozbrojených organizací, myanmarské vojenské vlády, Číny a dalších zemí usilujících o diverzifikaci dodávek strategických surovin.
Čína se zároveň snaží omezovat závislost na jednotlivých těžebních oblastech. V červnu 2025 Reuters informovala o těžbě vzácných zemin ve státě Šan, kterou provozovaly čínské společnosti pod ochranou Armády sjednoceného státu Wa (UWSA), organizace s úzkými vazbami na Peking.
Případný rozvoj těžby v dalších částech Myanmaru by mohl změnit rozložení sil na trhu se vzácnými zeminami. Jakékoli dlouhodobé dohody však budou záviset nejen na diplomatických jednáních, ale také na vývoji občanské války a na tom, kdo bude mít skutečnou kontrolu nad těžebními oblastmi.