Česká populace postupně stárne a tento trend bude v příštích desetiletích výrazně ovlivňovat také důchodový systém. Zatímco dnes připadá na jednoho člověka staršího 65 let přibližně 2,7 člověka ve věku 21 až 64 let, kolem roku 2035 to bude zhruba 2,4. V dalších desetiletích pak bude tento poměr dál klesat.
Pro průběžně financovaný důchodový systém představuje vývoj významnou výzvu. Příjmy z důchodového pojištění totiž slouží především k financování důchodů, které stát vyplácí současným příjemcům. Na jeho fungování proto má vliv nejen počet obyvatel, ale také zaměstnanost, výše mezd, odvody, důchodový věk a nastavení samotných důchodů.
Silné ročníky míří do důchodu
Podle aktuální zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v září 2026 zveřejnila Národní rozpočtová rada, se bude demografický poměr v příštích desetiletích výrazně měnit.
Po roce 2030 začnou do důchodového věku postupně vstupovat početné ročníky narozené v 70. letech minulého století. Současně budou do produktivního věku nastupovat početně slabší generace narozené po roce 2000.
Počet příjemců starobních důchodů proto podle projekce NRR dále poroste. Kolem roku 2061 by jich mělo být přibližně tři miliony, což představuje zhruba o čtvrtinu více než dnes.
Nejde však pouze o počet samotných důchodců. Podstatné je také to, kolik lidí bude v produktivním věku. Právě zde se projeví nízká porodnost z posledních desetiletí.
V roce 2025 se narodilo nejméně dětí v historii statistiky
Český statistický úřad evidoval v roce 2025 77 636 živě narozených dětí, což je nejnižší počet za celou dobu statistického sledování. To sahá až do roku 1785.
Současně klesla úhrnná plodnost na 1,28 dítěte na jednu ženu. Pro dlouhodobou stabilitu populace by přitom byla potřeba výrazně vyšší hodnota.
Národní rozpočtová rada ve svých projekcích předpokládá, že se úhrnná plodnost během následujících deseti let postupně zvýší na 1,5 dítěte na ženu. Ani takový vývoj nezabrání stárnutí populace, které je vzhledem k současné věkové struktuře již do značné míry dané.
Migrace může vývoj dočasně zmírnit
Jedním z faktorů, který může demografický vývoj ovlivnit, je migrace. Vyšší počet přistěhovalců v produktivním věku může poměr mezi produktivní populací a seniory v prvních letech zlepšit.
Podle projekcí NRR se však tento efekt v delším horizontu postupně oslabuje. I přistěhovalci totiž stárnou a jejich příchod sám o sobě neřeší dlouhodobý problém nízké porodnosti.
Demografická změna proto není otázkou několika málo let. Její dopady se budou promítat do veřejných financí postupně během několika desetiletí.
Kolem roku 2060 bude poměr výrazně nižší
Zatímco dnes připadá na jednoho člověka staršího 65 let přibližně 2,7 člověka ve věku 21 až 64 let, kolem poloviny století se poměr dostane přibližně k 1,7.
Je přitom důležité, že tento ukazatel nevyjadřuje počet skutečně pracujících lidí. Věková skupina 21 až 64 let zahrnuje také studenty, nezaměstnané, lidi mimo pracovní trh nebo osoby na rodičovské dovolené.
Přesto poměr dobře ukazuje základní směr demografického vývoje: počet lidí v produktivním věku bude vůči počtu seniorů výrazně nižší než dnes.
Dopad se projeví i ve financování důchodů
Demografický vývoj se podle NRR postupně promítne také do hospodaření důchodového systému. V nejbližších letech přitom nemusí být situace pouze horší. Podle projekce by mohl důchodový systém kolem roku 2032 dosáhnout přebytku přibližně 0,65 procenta HDP.
Po roce 2040 se ale očekává opětovný růst deficitu. Kolem roku 2061 by mohl schodek dosáhnout přibližně 1,5 procenta HDP ročně.
Výdaje na starobní důchody mají podle projekce kolem roku 2060 dosáhnout přibližně 9,2 procenta HDP.
Česko přitom počítá s postupným zvyšováním důchodového věku až na 67 let. Vyšší důchodový věk prodlužuje dobu, po kterou lidé zůstávají ekonomicky aktivní, a zároveň omezuje počet let, během nichž pobírají důchod. Samotný demografický vývoj tím ale nezmizí.
Podle dlouhodobé projekce NRR by se počet příjemců starobních důchodů měl po dosažení vrcholu kolem roku 2061 začít postupně snižovat. Do té doby však bude český důchodový systém čelit výrazně odlišným demografickým podmínkám než dnes.