Finsko dokončilo rozsáhlou bariéru na hranici s Ruskem. Přibližně 200 kilometrů dlouhý systém plotů, silnic, kamer a dalšího zabezpečení vznikl v nejcitlivějších úsecích nejdelší pozemní hranice Ruska s touto členskou zemí Evropské unie a NATO. Helsinky za projekt zaplatily stovky milionů eur. Tvrdí, že nejde o symbolické gesto, ale o praktickou obranu před nelegálním překračováním hranice.
Finsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou přibližně 1 340 kilometrů, nový plot proto nepokrývá její celou délku, ale zhruba 15 %. Přibližně 140 kilometrů leží na jihovýchodě země, dalších 35 kilometrů připadá na Severní Karélii a asi 25 kilometrů na oblasti Kainuu, Koillismaa a Laponska.
Celý projekt vznikal od roku 2023 a podle finské pohraniční stráže jeho cena dosáhla na 356 milionů eur. Některé zdroje uvádějí dokonce až 380 milionů eur.
Nejde jen o obyčejný plot
Samotná bariéra je vysoká zhruba 4,5 metru a je doplněna ostnatým drátem. Podél ní vznikla také patrolovací komunikace, odlesněný pás vybavený kamerami, světly, infračerveným osvětlením a reproduktory. Finská pohraniční stráž zdůrazňuje, že nejde o samostatnou vojenskou obrannou linii. Plot má především zpomalit pohyb lidí, umožnit jejich nasměrování a dát pohraničníkům více času k reakci.
Důvodem k jeho vybudování byla především změna bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu a obavy z migrace. Na podzim 2023 začali přes Rusko přicházet do Finska lidé ze třetích zemí bez potřebných dokumentů. Finská vláda následně obvinila Moskvu, že pohyb migrantů umožňuje a využívá ho k politickému a bezpečnostnímu nátlaku.
Do konce roku Helsinky uzavřely všechny pozemní přechody na východní hranici. Rusko obvinění z organizování migračního tlaku odmítá. „Bez plotu na hranici není možné účinně, věrohodně a bezpečně bojovat proti tomuto zneužívání migrace,“ řekl šéf finské pohraniční stráže Markku Hassinen.
Nová realita na východním křídle NATO
Finská ministryně vnitra Mari Rantanen při slavnostním dokončení bariéry prohlásila, že nejdůležitější povinností státu je chránit bezpečnost vlastních občanů.
Východní hraniční plot je v těchto nepředvídatelných časech nezbytnou součástí účinného systému ostrahy hranic.
Zároveň připustila, že by se v budoucnu mohlo uvažovat o prodloužení bariéry, a vyzvala Evropskou unii, aby na podobné projekty poskytovala peníze členským státům ležícím na východní hranici.
Projekt také zapadá do širší proměny bezpečnostní architektury severní a východní Evropy. NATO označuje Rusko za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců. Aliance však plot přímo neprezentuje jako vojenskou obrannou stavbu. Jeho význam spočívá především v posílení finské kontroly hranice, zatímco NATO současně posiluje vojenskou přítomnost a odstrašení na severovýchodním křídle.
Ne všichni vnímají projekt pozitivně
Na stavbu ale existuje i kritický pohled. Profesor Jussi P. Laine z Východofinské univerzity už při rozhodování o plotu varoval, že může vytvářet falešný pocit bezpečí. Podle něj dosavadní výzkumy hraničních bariér ukazují, že ploty samy o sobě často nefungují tak, jak politici očekávají. Novější akademická studie o finském a polském přístupu navíc upozorňuje, že ploty mohou být spíše viditelným symbolem bezpečnostní politiky než řešením samotných příčin hybridních hrozeb.
Kritika se týká také dopadů na migraci a životní prostředí. Finská politika na východní hranici může omezovat přístup lidí k azylovému řízení. Ekologové zase upozorňovali, že bariéra může narušit pohyb velkých savců, zejména medvědů, vlků a divokých prasat. Finské úřady proto musely řešit nejen bezpečnostní a technické otázky, ale také dopady stavby na krajinu a zvířata.
Pro Finsko je nyní plot především pojistkou pro případ, že se situace na hranici znovu rychle zhorší. Rantanen při jeho dokončení upozornila, že hranice je sice momentálně klidná, ale zároveň napjatá a situace se může změnit velmi rychle.
Dnes je klid, ale žijeme v napětí a opravdu nevíme, co bude zítra,
uvedla. Právě schopnost rychle reagovat na případný nový migrační tlak, sabotáž nebo jinou formu hybridního nátlaku je podle Helsinek hlavním důvodem, proč má fyzická bariéra smysl i v době, kdy přes hranici proudí jen minimum lidí.