Ještě ani neskončil první rok platnosti štědřejší podpory v nezaměstnanosti a vláda už chce její parametry znovu změnit. Od ledna 2027 má podpora v prvních měsících klesnout z 80 na 65 % předchozího výdělku a maximální částka se sníží z letošních 38 537 na zhruba 28 900 korun. Kabinet si od návratu k předchozímu systému slibuje úsporu až pět miliard korun ročně. Odbory, zaměstnavatelé i někteří odborníci ale varují, že stát sahá na pojistku, kterou si lidé sami financují z odvodů.
Vláda návrh Ministerstva práce a sociálních věcí schválila 31. srpna. Nejde přitom o změnu platnou okamžitě. Návrh nyní musí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a následně být schválen prezidentem. Pokud legislativním procesem projde, nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.
Kabinet očekává, že díky změně ušetří státnímu rozpočtu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) argumentuje tím, že pracovní trh je podle vlády stabilizovaný a současná výše podpory už není nutná.
Strop podpory výrazně klesne
Největší změna se týká prvních dvou měsíců nezaměstnanosti. Od ledna 2026 mohou lidé pobírat 80 % svého předchozího čistého výdělku, vláda ale nyní navrhuje návrat na 65 %. Ve třetím a čtvrtém měsíci má zůstat podpora na 50 %, zatímco v závěrečné části podpůrčí doby se zvýší ze současných 40 na 45 %.
„Minulá vláda zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti z 65 na 80 %. V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné.“ uvedl Juchelka.
Celková délka podpory se nemění. Do 52 let zůstane na pěti měsících, pro lidi ve věku 52 až 57 let na osmi měsících a pro lidi nad 57 let na jedenácti měsících.
Výrazně se má naopak změnit maximální částka. Letos může nezaměstnaný dostat nejvýše 80 % průměrné mzdy, což podle MPSV odpovídá 38 537 korunám měsíčně. Od roku 2027 má strop klesnout na 60 % průměrné mzdy. Při použití letošních hodnot by tak maximální podpora činila 28 903 korun.
Změny se dotknou také lidí, kteří před evidencí na úřadu práce neměli běžný příjem, například některých rodičů vracejících se po rodičovské nebo lidí pečujících o blízkého. Jejich podpora se dnes v prvních dvou měsících odvíjí od 40 % průměrné mzdy, zatímco od roku 2027 by měla klesnout na 30 %.
Vláda chce šetřit
Kabinet změnu zdůvodňuje především snahou motivovat lidi k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Premiér Andrej Babiš už koncem července uvedl, že letošní zvýšení podpory považuje za nelogické a že v době, kdy české firmy zaměstnance stále potřebují, podle něj není vhodné vytvářet finanční motivaci k tomu, aby lidé zůstávali bez práce.
Proti návrhu se postavily odbory a zaměstnavatelé. Josef Středula označil podporu za „polštář“, který má člověku umožnit hledat novou práci. Odbory a zaměstnavatelé proto poslali ministru Juchelkovi odmítavý dopis a požadovali zachování současných pravidel.
Do debaty navíc vstupuje i mezinárodní pohled. Analýza českého trhu práce upozornila, že Češi mají velmi nízkou pracovní mobilitu a že příliš nízká podpora může naopak lidi odrazovat od krátkodobého odchodu ze zaměstnání, protože se bojí finančního propadu. Příliš štědré dávky však mohou v některých situacích naopak prodlužovat hledání práce.
Český trh práce přitom není v situaci, kdy by firmy zaměstnance nepotřebovaly. Nejnovější dostupná data k 2. září pocházejí z července, kdy nezaměstnanost dosáhla pěti procent a Úřad práce evidoval 367 346 uchazečů. Současně bylo přes úřady nabízeno 100 932 volných pracovních míst.
Pravidla, která vláda nyní hodlá znovu seškrtat, byla zavedena teprve od 1. ledna 2026. Tehdejší reforma zvýšila podporu v prvních měsících právě proto, aby měl člověk po ztrátě zaměstnání větší prostor najít si odpovídající práci a nebyl nucen vzít první dostupné místo.
OECD tehdy upozorňovala, že předchozí systém byl z hlediska finanční ochrany nezaměstnaných poměrně slabý a že krátká doba podpory může lidi tlačit k rychlému přijetí práce bez ohledu na její kvalitu. Vláda nyní stejný systém mění znovu, a to po pouhých dvanácti měsících jeho fungování.