Válka na Ukrajině ukázala mnoha zemím, že moderní konflikty mohou vyžadovat zapojení celé společnosti, nejen profesionálních vojáků. Česká armáda proto řeší, jak posílit aktivní zálohu a vytvořit systém, který umožní rychleji reagovat na případnou krizi. Právě to vše bylo hlavním tématem na květnovém setkání zaměstnavatelů příslušníků Aktivní zálohy Ozbrojených sil České republiky.
Evropská bezpečnostní situace se v posledních letech výrazně proměnila. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že rozsáhlý ozbrojený konflikt není pouze historickou zkušeností, ale reálnou hrozbou, na kterou musí být státy připraveny. Právě zkušenosti z Ukrajiny podle české armády potvrzují, že obranu země nelze dlouhodobě postavit pouze na profesionálních vojácích.
Setkání ve Vyškově
29. května 2026 došlo k setkání ve Vyškově, na které dorazilo více než čtyři desítky zaměstnavatelů příslušníků aktivní zálohy s náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou. Hlavním tématem byla role aktivní zálohy v současném bezpečnostním prostředí a také podpora, kterou zaměstnavatelé svým pracovníkům poskytují.
Moderní obrana vyžaduje připravenou společnost, schopnost rychle doplňovat řady profesionálních vojáků a v neposlední řadě dlouhodobě budovat odolnost státu.
Tato slova pronesl Řehka a doplnil, že podle něj už dnes není možné vnímat obranu jako úkol jen samotné armády. Musí jít o společnou odpovědnost státu, firem i občanů. Řehka má za to, že aktivní záloha má být pojistkou pro případ krize.
Aktivní záloha představuje občany, kteří vedle svého běžného zaměstnání dobrovolně absolvují vojenský výcvik a udržují si schopnosti potřebné pro případ povolání. V krizové situaci mohou pomoci doplnit profesionální armádu, chránit důležitou infrastrukturu nebo plnit další úkoly, které by při rozsáhlejší hrozbě nebylo možné zvládnout pouze s omezeným počtem vojáků z povolání.
Česká republika se podle bezpečnostních expertů musí připravovat především proto, že současné konflikty jsou mnohem náročnější než v minulosti. Nejde jen o počet vojáků na bojišti, ale také o schopnost státu rychle reagovat, obnovovat své kapacity a odolávat hybridním hrozbám, kybernetickým útokům nebo narušení kritické infrastruktury. Právě proto armáda zdůrazňuje význam širší připravenosti celé společnosti.
Firmy jako klíčový článek obranyschopnosti
Zaměstnavatelé vojáků aktivní zálohy získávají stále větší význam. Armáda si uvědomuje, že jejich podpora není samozřejmostí. Firmy musí přizpůsobovat provoz a hledat řešení, jak skloubit pracovní povinnosti zaměstnanců s jejich službou státu. Za umožnění služby mohou za určitých podmínek získat také finanční podporu od státu.
Uvědomuji si, že vytvořit podmínky pro službu v aktivní záloze nemusí být snadné. Může vám to přinášet personální a provozní obtíže, které musíte řešit,
uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR během setkání. Zároveň však zdůraznil, jak podstatná tato problematika je.
Vedení armády nyní vnímá jako svůj hlavní cíl v tomto ohledu vytvoření prostředí, ve kterém nebude služba v aktivní záloze pro zaměstnance ani zaměstnavatele překážkou. Stabilní záložní systém totiž může být rozhodující v situaci, kdy by Česká republika musela rychle reagovat na bezpečnostní krizi.
Setkání ve Vyškově bylo především poděkováním firmám, které své zaměstnance podporují. Mělo však také ukázat, že obranyschopnost státu vzniká dlouhodobě, tedy výcvikem vojáků, přípravou institucí i ochotou civilního sektoru podílet se na bezpečnosti země. Jak upozorňuje armáda, bez propojení profesionálních sil, záloh a společnosti nebude možné vytvořit obranu odpovídající současným hrozbám.