Ruské drony čím dál častěji útočí na lodě v Černém moři. Mnohdy se jedná o lodě, které nemají s válkou na Ukrajině nic společného, dokonce o lodě, které plují pod vlajkou třetí země. Kyjev se proto rozhodl vyzvat k naléhavému zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Moskva útočí na lodě pomocí dronů nepřetržitě už několik dní v kuse. Ačkoli Rusko tvrdí, že se útoky týkají pouze lodí převážejících ukrajinské zbraně a zásoby, ve skutečnosti mnoho zdrojů potvrdilo, že stát napadá civilní lodní dopravu a přístavní infrastrukturu.
Potravinová bezpečnost jako rukojmí
V několika posledních dnech Moskva zesílila útoky na obchodní lodě i infrastrukturu zajišťující vývoz zemědělských komodit přes Černé moře. Série raketových a dronových úderů zasáhla mimo jiné oblast Oděsy a vedla k tomu, že řada rejdařů dočasně přestala vysílat svá plavidla do ukrajinských přístavů.
Podle ukrajinských úřadů byly v uplynulých dnech napadeny nejméně tři civilní lodě a provoz námořního koridoru se prakticky zastavil. Kyjev proto obvinil Moskvu, že záměrně útočí na civilní lodní dopravu a požádal o mimořádné jednání Rady bezpečnosti OSN.
Ukrajina se nachází uprostřed hlavní sklizňové sezóny, kdy se z polí dostávají miliony tun pšenice, kukuřice, ječmene nebo slunečnice určených především na export. Černomořské přístavy představují klíčovou cestu, kterou se ukrajinské obilí dostává do Afriky, na Blízký východ i do Asie.
Omezení lodní dopravy tak znamená, že část úrody zůstává ve skladech nebo musí být převážena dražšími a kapacitně omezenými trasami přes evropské státy. Ukrajinské ministerstvo zemědělství odhaduje, že země kvůli útokům přišla zhruba o třetinu své exportní kapacity přes Černé moře právě v době vrcholící sklizně.
„Rusko drží globální potravinovou bezpečnost jako rukojmí,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha na sociálních sítích.
Dopady konfliktu už pociťují i světové trhy. Obavy z dalšího narušení vývozu z oblasti Černého moře vyhnaly vzhůru ceny pšenice a dalších obilovin, protože Ukrajina patří mezi nejvýznamnější světové exportéry zemědělských komodit. Organizace i ukrajinští představitelé varují, že pokračující útoky představují hrozbu pro globální potravinovou bezpečnost, zejména pro státy závislé na dovozu obilí.
Sybiha v této souvislosti prohlásil, že žádná země nemá právo nechat svět hladovět a obvinil Rusko z toho, že si z potravinové bezpečnosti dělá nástroj nátlaku na mezinárodní společenství.
Kyjev žádá o pomoc
Ruské útoky na lodní dopravu v Černém moři si v posledních dnech vyžádaly také oběti mezi civilními námořníky. Podle ukrajinských úřadů byl při útoku na obchodní lodě v oblasti Oděsy zabit kapitán jedné z lodí a další tři členové posádky byli zraněni.
Při jiném útoku na loď plující pod vlajkou Toga mělo podle ukrajinských představitelů zemřít pět členů posádky a dalších deset utrpět zranění. Terčem útoků se tak nestávají pouze ukrajinské vojenské cíle, ale také zahraniční civilní pracovníci, kteří zajišťují mezinárodní obchod.
Mezinárodní námořní organizace proto vyzvala všechny strany konfliktu, aby přestaly ohrožovat obchodní lodě, protože podobné útoky podle ní přímo narušují bezpečnost námořní dopravy a globální dodavatelské řetězce.
Kyjev kvůli útokům požádal o svolání mimořádného jednání Rady bezpečnosti OSN, protože podle ukrajinské vlády nejde pouze o dvoustranný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, ale o ohrožení mezinárodní lodní dopravy a potravinové bezpečnosti. Šance, že se jednání uskuteční, je poměrně vysoká.
Rada bezpečnosti už v minulosti opakovaně svolala mimořádné schůze kvůli eskalaci války na Ukrajině a žádost jednoho člena OSN může vést k projednání situace. Výsledkem ale pravděpodobně nebude závazná rezoluce s konkrétními kroky, protože Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti disponuje právem veta.
Pravděpodobnější je tedy spíše diplomatické odsouzení útoků, tlak na ochranu civilní plavby a případná podpora dalších sankčních opatření. I to ale může výrazně ovlivnit morálku jak ukrajinského, tak ruského lidu a mít vliv na pokračování války.