Madrid: Trumpovým přáním svrhnout kubánskou vládu je podle názoru demokratického senátora Rubéna Gallega realitou, která se „tak či onak“ naplní. Arizonský zákonodárce to řekl v pátek během setkání s médii, které se konalo v sídle Královského institutu Elcano v rámci své návštěvy španělské metropole.
„Domnívám se, že dojde k pokusu o změnu kubánské vlády, může se tak stát prostřednictvím armády nebo jiným způsobem. Kubánci žijící mimo ostrov mají v kruzích blízkých prezidentovi velkou moc,“ řekl Gallego, který se netajil svým odporem k jakýmkoli podobným akcím.
Senátor poukázal přímo na ministra zahraničí Marca Rubia, kterého obvinil z podněcování této strategie. Podle Gallega je Rubio touto problematikou „posedlý“. Ostatně sám šéf americké diplomacie minulý týden prohlásil, že Havana představuje „hrozbu pro národní bezpečnost USA“, a označil ostrov za „jednoho ze sponzorů terorismu v celém regionu“.
Kuba není hrozbou
Proti tomuto narativu hájil kongresman radikálně odlišný názor: „Kuba není hrozbou pro Spojené státy“. „Je to velmi chudý ostrov s 9 miliony obyvatel,“ zdůraznil a zároveň trval na tom, že „Spojené státy by neměly žádnou válku začínat“. Tato slova zazněla v kontextu, kdy Havana obviňuje Washington z „podněcování vojenské agrese“.
„Myslím, že 99 % zvolených demokratů bude proti této válce a bude chtít přijmout zákon, který by zastavil pokus o invazi na Kubu.“
S cílem zastavit případnou vojenskou intervenci Gallego vysvětlil, že předložil návrh zákona společně s demokratickým senátorem Timem Kainem, který byl kdysi kandidátem na viceprezidenta. Iniciativa usiluje o to, aby Kongres musel schválit vojenské operace, jaké již proběhly v Íránu a Venezuele. „Myslím, že 99 % zvolených demokratů bude proti této válce a bude chtít přijmout zákon, který by zastavil pokus o invazi na Kubu. Doufám, že uspějeme a podaří se nám to zastavit, ale myslím si, že tento prezident a Kubánci, kteří jsou ve Spojených státech, se pokusí svrhnout vládu,“ řekl. „Doufejme, že máme šanci tento zákon schválit,“ dodal.
Na adresu lednové intervence ve Venezuele, která vyvrcholila zajetím a převozem prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Floresové na území USA, Gallego jasně rozlišil mezi vojenskou a politickou akcí. Uznal, že operace byla „taktickým úspěchem“, ale z geopolitického hlediska ji označil za „neúspěch“, neboť „armáda byla použita ke svržení cizí vlády“.
Zkorumpovaný bývalý prezident
„Maduro byl hluboce zkorumpovaný, ale to nám nedává licenci ke svržení vlády.“
Senátor varoval před nebezpečným precedentem, který takové jednání vytváří: „Maduro byl hluboce zkorumpovaný, ale to nám nedává licenci ke svržení vlády, protože tím otevíráme dveře k tomu, aby jiné země, například Čína, použily naše argumenty (že je někdo zločinec nebo delikvent) proti jiným státům, například Tchaj-wanu.“ Ve svém závěrečném hodnocení byl přímočarý: „Ze strategického a vojenského hlediska to byl úspěch, ale vyměnili jsme jednoho diktátora za jiného, takže z geopolitického hlediska si myslím, že to byl neúspěch.“
Dalším tématem rozhovoru byl volební dopad válek zahájených pod Trumpovým mandátem. Gallego byl přesvědčen, že demokraté v polovině volebního období, které se uskuteční v listopadu 2026, znovu získají kontrolu nad zákonodárným sborem. Tato očekávání podle něj podporuje klesající prezidentova popularita a rostoucí znepokojení veřejnosti z ofenzivy proti Íránu.
„Myslím, že demokraté převezmou Sněmovnu reprezentantů a pravděpodobně i Senát. Je to proto, že válka je pro voliče problém“.
„Myslím, že demokraté ovládnou Sněmovnu reprezentantů a pravděpodobně i Senát. Je to proto, že válka je pro voliče problém, a to nejen proto, že většina Američanů, asi 60 %, tuto válku odmítá, ale také proto, že odvádí pozornost vlády od věcí, na kterých veřejnosti skutečně záleží,“ řekl. Prozatím však vyloučil, že by se vyjadřoval k případné prezidentské kandidatuře v roce 2028. „Nejprve se zaměříme na rok 2026,“ řekl.
Drahé Spojené státy
Mezi obavami, které podle jeho názoru dominují agendě občanů, Gallego vyzdvihl vysoké životní náklady: „Ve Spojených státech všechno hodně stojí. Ceny zboží a služeb, nájemné, vozidla, energie…“, vyjmenoval, aby později prezidentovi vyčetl, že „pro řešení této situace nic neudělal“.
Na otázku týkající se role latinskoamerických voličů senátor připustil, že se jedná o skupinu, která prochází transformací. „Dříve tam existovala pevná demokratická základna, ale ta se postupem času mění a mnozí z nich volili Trumpa v roce 2024,“ posteskl si. Nicméně za vzor k následování označil vlastní zkušenost z Arizony: „V Arizoně jsme vyhráli, protože jsme získali podporu latinskoamerické komunity, a důvodem, proč jsme tuto podporu získali, bylo to, že jsme mluvili o tom, na čem jim záleží, tedy o ekonomice a imigraci.“ Přesto připustil, že až příliš často „demokraté selhali v řešení frustrace“ tohoto obyvatelstva.