Vyhlídky na mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem opět pohasly poté, co Donald Trump označil íránský protinávrh za něco, co nemůže za žádných okolností přijmout.
Jednoznačné odmítnutí ze strany amerického prezidenta ponechává příměří, které platí od 8. dubna, ve vzduchu a znovu otevírá scénář možného obnovení nepřátelských akcí.
Prostřednictvím své platformy Truth Social neponechal Trump žádný prostor pro dvojznačnost: „Právě jsem si přečetl odpověď od takzvaných „představitelů“ Íránu. Nelíbí se mi to, ZCELA NEPŘIJATELNÉ!“ napsal prezident. Svou nespokojenost předestřel již jiným vzkazem na téže sociální síti, kde obvinil Teherán, že ‚mlátí‘ Spojené státy již téměř půl století, a zároveň varoval, že se islámská republika jeho zemi ‚už nebude smát‚.
Íránské požadavky, které vedly k zabouchnutí dveří
Podrobnosti íránského návrhu unikly do vlastního tisku dříve, než Trump veřejně zareagoval. Podle agentury Tasnim, média napojeného na Revoluční gardy, Teherán předložil několik podmínek výměnou za určité „závazky“, které by USA musely převzít, ačkoli nebyly specifikovány.
Související článek
Za prvé, vláda ajatolláhů požadovala zrušení všech ekonomických sankcí uvalených Washingtonem, včetně těch, které se týkají íránských aktiv registrovaných u OFAC, Úřadu pro zahraniční aktiva amerického ministerstva financí. Požadovala také ukončení námořní blokády svých přístavů a neomezené obnovení vývozu ropy.
Ajatolláhova vláda vyzvala k ukončení blokády a k povolení vývozu ropy z Íránu, jakož i ke zrušení hospodářských sankcí.
Geopoliticky nejcitlivějším bodem je nárok Íránu na správu Hormuzského průlivu, úzkého námořního průlivu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází přibližně třetina světové ropy přepravované po moři. Tento koridor, který je epicentrem napětí mezi oběma mocnostmi, udržuje světové energetické trhy v napětí a jednostranná kontrola ze strany Teheránu je pro Washington těžko přijatelná.
Íránský protinávrh rovněž počítá s okamžitým příměřím v Libanonu, což je podle diplomatických zdrojů citovaných agenturou Tasnim podmínka, kterou Teherán považuje za „červenou linii“, o níž nelze vyjednávat. Osnova předpokládala, že válka bude ukončena, jakmile bude pakt oznámen, a poté bude následovat třicetidenní lhůta na doladění posledních detailů jednání.
Pákistán potvrdil přijetí dokumentu, ale podrobnosti neupřesnil
Role Pákistánu jako prostředníka byla potvrzena, když premiér Šehbáz Šaríf oznámil shromážděnému vojenskému a politickému vedení v Islámábádu, že mu polní maršál Ásim Munír ooznámil, že dorazila íránská odpověď na poslední návrh USA. Šaríf se však zdržel prozrazení obsahu dokumentu.
Pákistánský premiér Shehbaz Sharif uvedl, že ho polní maršál Asim Munir informoval o obdržení íránského dokumentu, ale vyhnul se upřesnění jeho obsahu.
Přijetí zprávy se odehrálo na pozadí stupňující se války ze strany Íránu, který dříve během dne zaútočil bezpilotním letounem na obchodní loď plující v katarských vodách.
Křížová obvinění mezi Washingtonem a Teheránem
Americká administrativa čekala na tuto odpověď během víkendu, než se rozhodne, zda prodlouží příměří nebo obnoví vojenské operace, pokud nedojde k pokroku v likvidaci íránského programu obohacování uranu. V rozhovoru, který byl předem natočen v průběhu týdne a odvysílán v neděli, Trump tvrdil, že Írán již byl „poražen“, ačkoli upřesnil, že „to neznamená, že je s nimi konec“, a ponechal otevřenou možnost zasáhnout další „cíle“.
Odpověď z Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Bagaei v pondělí prohlásil, že požadavky jeho země jsou „rozumné a zodpovědné„, a odmítl, že by byly přehnané. Bagaei vyjádřil politování nad tím, že Washington nadále spoléhá na „představy konstruované a prosazované sionistickým režimem“ a setrvává na „jednostranných postojích“ a „iracionálních požadavcích„.
Írán popravil mladého muže obviněného ze špionáže pro CIA a Mossad
Souběžně s diplomatickou krizí informovala tisková agentura Tasnim o popravě oběšením devětadvacetiletého Erfana Shakourzadeha, kterého íránské úřady obvinily ze špionáže pro americkou Ústřední zpravodajskou službu, známou jako CIA, a pro izraelskou zahraniční zpravodajskou službu Mossad.
Agentura uvedla, že mladý muž byl oběšen za „udržování rozsáhlé komunikace s nepřítelem s cílem prodávat vědecké informace o zemi“, a to uprostřed napětí mezi Teheránem a Washingtonem a židovským státem.
Shakourzadeh byl formálně obviněn z „udržování rozsáhlé komunikace s nepřítelem za účelem prodeje vědeckých informací o zemi„. Organizace Iran Human Rights v neděli varovala před hrozícím rizikem této popravy a identifikovala odsouzeného jako absolventa leteckého inženýrství na Íránské univerzitě vědy a techniky.
Íránské úřady tvrdí, že Šakourzadeh byl naverbován k účasti na satelitním projektu a že předal tajné údaje izraelským tajným službám i CIA. Podle zprávy agentury Tasnim, kterou rovněž převzala státní tisková agentura ISNA, vyplnil mladík formulář pro spolupráci s Mosadem a následně si vyměňoval informace elektronickou poštou, včetně osobních a rodinných údajů, svého pracoviště, typů přístupů, které měl, a organizačních funkcí, které vykonával.
Bezprecedentní eskalace represí
Od eskalace konfliktu s Izraelem a USA 28. února. Režim se zaměřil zejména na osoby obviněné ze spolupráce s Izraelem a na demonstranty zatčené během lednových protestů.
Údaje Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva odrážejí rozsah represí: od začátku konfliktu bylo popraveno 21 osob a více než 4 000 osob bylo zatčeno z politických důvodů nebo z důvodu národní bezpečnosti.
Írán patří k předním světovým uživatelům trestů smrti. Podle společné zprávy nevládních organizací Iran Human Rights a Ensemble contre la Peine de Mort bylo v roce 2025 oběšeno 1 639 osob, což je o 68 % více než v předchozím roce a nejvyšší počet zaznamenaný od roku 1989.