Americké letectvo hledá dodavatele paměťových karet, které byly běžné před několika desetiletími. Dodnes je potřebuje pro provoz stíhaček F-22 Raptor. Poptávka ukazuje, jak obtížné může být udržet moderní letoun ve službě, když součástky pro jeho palubní elektroniku mizí z běžného trhu.
Když starý notebook nebo digitální fotoaparát z počátku století skončí v šuplíku, paměťová karta v něm zpravidla nikoho nezajímá. Americké letectvo má ale důvod podobné karty shánět. Stále je používá ve stíhačkách F-22 Raptor, z nichž každá stála až 150 milionů dolarů.
Letectvo potřebuje dva starší formáty karet
Úřad odpovědný za program F-22 Raptor zveřejnil 16. listopadu 2026 na federálním portálu SAM.gov výzvu pro americké firmy, které by mohly dodávat paměťové karty s kapacitou nejméně 256 megabajtů. Ve srovnání s úložištěm dnešních mobilních telefonů jde o zlomek běžné kapacity.
Letectvo poptává dva formáty, které se z běžného spotřebitelského trhu vytratily. Prvním jsou karty PC Card typu II, známé také jako PCMCIA. Velikostí připomínají platební kartu a v 90. letech se běžně používaly v přenosných počítačích. Druhým jsou karty CompactFlash, které se na začátku století rozšířily v digitálních fotoaparátech. Letectvo k nim potřebuje také adaptéry kompatibilní se systémy letounu.
Ve spotřební elektronice oba formáty už dávno vystřídaly novější technologie. S původní elektronikou Raptoru jsou však stále kompatibilní. Přechod na jiný formát by si vyžádal úpravy a novou certifikaci zařízení, která využívají zhruba třicet let starou počítačovou architekturu.
K čemu paměťové karty v Raptoru slouží
Karty jsou součástí kazety pro přenos dat označované jako Data Transfer Cartridge. Ta propojuje pozemní plánování misí s palubními počítači. Před vzletem umožňuje do letounu načíst letové trasy, rádiové frekvence, souřadnice cílů a informace o nepřátelských hrozbách.
Po návratu na základnu technici kartu vyjmou a získají z ní letové záznamy a diagnostické údaje o stavu letounu. Paměťové karty tak dál plní důležitou úlohu při přípravě letů i následné kontrole stroje.
Dodavatelé musí doložit původ karet
Velká část požadavků v oficiální výzvě se týká pravosti součástek. Potenciální dodavatelé musí uvést původního výrobce každé karty, zemi výroby a místo konečné montáže. Zároveň mají zdokumentovat celý dodavatelský řetězec.
Firmy mají také předložit postupy, které brání pronikání padělků do dodávek, a uvést předpokládaný termín ukončení výroby. Letectvo chce vědět i to, zda by před jejím ukončením mohlo uskutečnit poslední hromadný nákup. Na spolehlivosti této drobné součástky totiž závisí část provozu nákladného zbraňového systému.
Palubní elektronika pochází z 90. let
F-22 Raptor poprvé vzlétl v září 1997 a do aktivní služby vstoupil v roce 2005. Poslední stroj sjel z výrobní linky v roce 2012. Ve Spojených státech vzniklo celkem 195 letounů, z nichž každý stál 143 až 150 milionů dolarů.
Raptor dosahuje rychlosti přibližně 2 414 km/h a dokáže překročit Mach 2, tedy dvojnásobek rychlosti zvuku. Létá ve výškách kolem 20 000 metrů a s přídavnými palivovými nádržemi má dolet přibližně 2 960 kilometrů.
Velká část jeho avioniky však vznikla v době, kdy karty PCMCIA patřily k běžnému vybavení počítačů. Letoun navržený na desítky let služby tak dodnes využívá součástky, od nichž se výrobci spotřební elektroniky dávno odklonili.
Letectvo se potýkalo i s nedostatkem motorů
Obtížně dostupné karty jsou jedním z více problémů s údržbou F-22. Už v roce 2020 vysoký představitel letectva veřejně přiznal, že flotile chybějí motory. Letouny totiž nalétaly podstatně více hodin, než se původně předpokládalo.
Washington s Raptory dál počítá. V říjnu 2026 se jednotky z Aljašky zapojily do cvičení s japonskými silami na jihu Japonska. Americké letectvo zároveň testuje nové senzory a přídavné palivové nádrže, aby stroje mohly zůstat v provozu i hluboko ve 30. letech tohoto století.
Průzkum trhu potrvá do 1. prosince
Americké letectvo v rámci této poptávky zatím žádnou kartu nekoupilo. Výzva na portálu SAM.gov slouží k průzkumu trhu a zůstane otevřená do 1. prosince 2026. Letectvo chce zjistit, zda některá firma dokáže požadované součástky ještě vyrábět. Ve výzvě zatím neuvedlo počet kusů ani rozpočet.
Případ Raptoru ukazuje opakující se problém vojenské techniky. Udržet složitý zbraňový systém v provozu tři či čtyři desetiletí může být stejně náročné jako jeho vývoj. U F-22, stíhačky navržené tak, aby ji radary obtížněji zachytily, dnes část tohoto úkolu spočívá v hledání dodavatele paměťových karet z 90. let.
