Íránský bezpečnostní představitel Mohsen Rezaei pohrozil, že Teherán zaútočí také na americké vojenské základny v Evropě, pokud z nich budou startovat letouny k útokům na íránské území. Uvedl, že se odveta nebude omezovat pouze na Blízký východ. Příměří mezi Íránem a Spojenými státy zůstává v současné době křehké a další vývoj konfliktu je nejistý. Evropa proto varování bere velmi vážně.
Rezaei stojí v čele íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Varování pronesl v rozhovoru pro libanonskou televizní stanici Al Mayadeen. Zdůraznil, že pro Teherán nebude rozhodující vzdálenost základny, ale její případné využití při vojenské operaci proti Íránu.
Odveta i za hranicemi Blízkého východu
Mohsen Rezaei v rozhovoru varoval před následky, které by mohla mít evropská podpora USA. Za tu označil fakt, že v mnoha zemích EU se nacházejí americké základny, z nichž mohou startovat letadla.
Pokud americká letadla odstartují z americké vojenské základny, a to i v evropské zemi nebo jiné vzdálené oblasti, aby bombardovala Írán, zaútočíme i na tyto základny.
Dodal, že by se cílem mohly stát také další vzdálené americké vojenské instalace a některé ostrovy, o nichž se Washington domnívá, že jsou mimo dosah íránských raket.
Související článek
Nejde přitom o první podobné varování z Teheránu. Už začátkem listopadu člen íránského parlamentního bezpečnostního výboru Ahmad Bakhshayesh Ardestani uvedl, že pokud Spojené státy využijí evropské základny k útoku na Írán, mohou se terčem íránských raket stát také zařízení v Itálii a Německu.
Podle něj by Teherán považoval spolupráci evropských zemí s Washingtonem za nepřátelský krok. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí už dříve nařídil armádě připravit odvetu bez geografických omezení.
Křehké příměří
Spojené státy a Izrael zahájily útoky na Írán v únoru letošního roku. Teherán následně v rámci odvety útočil na americké vojenské základny v několika zemích Blízkého východu. V současnosti konflikt zůstává ve fázi příměří, přestože obě strany v posledních týdnech několikrát provedly přímý vojenský úder.
Rezaei zároveň odmítl, že by Teherán v současnosti jednal s Washingtonem o ukončení konfliktu. Podle něj mezi oběma zeměmi neprobíhají žádná jednání a zprávy o možných schůzkách jsou nepravdivé.
Tvrzení o pokračujících jednáních nebo plánované schůzce v Kataru jsou čistou lží.
Írán podle něj předložil Spojeným státům sedm podmínek, které jsou k uzavření kompletního příměří potřeba:
- ukončení vojenských operací – příměří na všech frontách Blízkého východu,
- uvolnění zmrazených íránských aktiv v zahraničí,
- zrušení námořní blokády íránských přístavů,
- zrušení ekonomických a politických sankcí uvalených na Írán,
- stažení amerických námořních a leteckých sil z regionu,
- vyplacení válečných reparací za škody způsobené konfliktem,
- ukončení výhrůžek a zastrašování Íránu ze strany Spojených států.
Evropa by podle válečných odborníků íránské hrozby neměla podceňovat. Zároveň ale není důvod předpokládat, že k útoku na evropské základny skutečně dojde. Teherán zatím hovoří především o odvetě v případě, že Spojené státy znovu zaútočí na íránské území a využijí k tomu své evropské základny.
Případný zásah amerického vojenského zařízení na území členského státu NATO by mohl mít mnohem širší důsledky. Napadená země by mohla požádat o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy, případně by spojenci mohli posuzovat aktivaci článku 5 o kolektivní obraně. Konflikt by se tak mohl rozšířit z Blízkého východu přímo do Evropy.