Velvyslanci členských států Evropské unie se dohodli na dalším rozšíření sankcí proti Rusku. Nová opatření se mají týkat 145 osob a subjektů napojených na ruský finanční systém. Omezit by měla takzvanou stínovou flotilu i dezinformační a hybridní operace. Na seznamu nově přibude také 50 ruských bank. Konečné schválení celého rozhodnutí se očekává v příštím týdnu.
Předběžnou dohodu uzavřeli zástupci členských zemí ve středu 11. listopadu v Bruselu. Nové postihy se rozdělí do několika kategorií podle toho, jakým způsobem se jednotlivci a společnosti podílejí na ruských aktivitách. Formálně je mají potvrdit ministři zahraničí členských států na jednání 16. listopadu.
50 nových bank na sankčním seznamu
Největší část nových opatření se týká osob a společností spojených s narušováním územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny. Na příslušný sankční seznam má přibýt 113 položek, mezi nimiž je 12 jednotlivců a 101 právnických osob. Z těchto subjektů tvoří 50 ruské banky.
Dalšími cíli jsou energetické společnosti, představitelé ruského podnikatelského prostředí a firmy podporující provoz takzvané stínové flotily. Ta označuje síť tankerů a dalších plavidel, která Rusku pomáhá přepravovat ropu a další energetické suroviny mimo zavedené západní sankční mechanismy.
Do těchto operací jsou zapojeny také společnosti a zprostředkovatelé, kteří zajišťují přepravu, pojištění či další služby. Evropská unie se proto snaží postihovat nejen samotné lodě, ale také podniky, které jejich činnost umožňují.
Pokud budou opatření definitivně přijata, sankcionovaným osobám může být zmrazen majetek v Evropské unii. Unijní subjekty jim dále nebudou moci poskytovat finanční prostředky ani hospodářské zdroje. U jednotlivců se zároveň uplatňuje zákaz vstupu na území EU a přechodu přes něj.
EU reaguje také na hybridní operace
Celkem 31 osob a subjektů má být zařazeno na sankční seznam kvůli zapojení do zahraničních manipulačních a destabilizačních aktivit. Jeden další subjekt má čelit postihům v rámci unijního režimu zaměřeného na kybernetické útoky. Celkem tak nová dohoda počítá se 145 položkami napříč třemi sankčními kategoriemi.
Podle jednoho z diplomatických zdrojů agentury Reuters souvisí část nových postihů s pokusem o útok dronem na letiště Lipsko/Halle v Německu v srpnu letošního roku. Berlín z incidentu obvinil Moskvu. I přesto, že Rusko opakovaně popírá zapojení do hybridních operací a sabotážních aktivit v zemích NATO.
O konečné podobě sankcí mají ministři zahraničí členských zemí rozhodnout v pondělí 16. listopadu. Po schválení budou nová jména a společnosti zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, čímž opatření nabudou právní účinnosti. Jde o další rozšíření dosavadního sankčního tlaku, který EU uplatňuje vůči Rusku od anexe Krymu v roce 2014. K jeho výraznému rozšíření samozřejmě došlo po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.