Putin buduje novou hrozbu pro Ukrajinu. Základna vyrostla za pouhých šest týdnů

Putin buduje novou hrozbu pro Ukrajinu. Základna vyrostla za pouhých šest týdnů

Zdroj obrázku: Photo by Marcin Jozwiak on Pexels

Rusko buduje novou základnu pro drony. Za pouhých šest týdnů proměnilo prázdné pole v odpalovací komplex.


Moskva mění útoky bezpilotními letouny v rozsáhlou průmyslovou operaci, která je stále rychlejší, rozptýlenější a obtížněji zastavitelná. Pouhých 22 kilometrů od mezinárodně uznávané hranice s Ukrajinou vyrostl během necelých šesti týdnů nový vojenský komplex. Analytici jej označují za potenciální základnu pro masivní útočné operace. Jeho rychlou proměnu zachytily komerční satelity společností Vantor a Planet Labs.

Geran-5: dron připomínající malou řízenou střelu

Nová instalace má sloužit především k vypouštění útočných bezpilotních letounů Geran-5. Na rozdíl od starších modelů řady Geran, které vycházejí z íránských vrtulových dronů Shahed, využívá tento typ proudový motor a dosahuje rychlosti přibližně 595 km/h.

Vojenské analýzy upozorňují na jeho podobnost s íránským dronem Karrar. Svými parametry se Geran-5 přibližuje malé řízené střele, která dokáže letět nízko nad terénem a samostatně se navádět na cíl. Jeho vypouštění vyžaduje speciální infrastrukturu. Na nové základně jsou proto patrné dva mohutné katapulty, každý o délce přibližně 85 metrů nebo více.

Z prázdného pole vyrostla vojenská základna

První satelitní snímky z 8. srpna 2026 zachytily v okolí jihozápadního ruského města Millerovo, přibližně tři kilometry od tamní letecké základny, prakticky nezastavěný pozemek. Už o měsíc později, 12. září, však byly patrné nové přístupové cesty, upravené plochy a přípravy na výstavbu dalších objektů.

Související článek

Evropská unie rozšiřuje sankce proti Rusku
Evropská unie rozšiřuje sankce proti Rusku

Velvyslanci členských států Evropské unie se dohodli na dalším rozšíření sankcí proti Rusku. Nová opatření se mají týkat 145 osob a subjektů napojených na ruský finanční systém. Omezit by měla takzvanou stínovou flotilu i dezinformační a hybridní operace. Na seznamu nově přibude také 50 ruských bank. Konečné schválení celého rozhodnutí se očekává v příštím týdnu.

Snímek z 21. září následně odhalil zemní práce, vznikající odpalovací stanoviště a základy budov. Na fotografiích pořízených k 12. říjnu už byly viditelné skladovací haly i další podpůrná infrastruktura.

Spencer Faragasso, výzkumník z Institute for Science and International Security, upozorňuje, že rychlost výstavby vypovídá o schopnosti, která je pro Moskvu stejně důležitá jako samotná výroba zbraní. Jde o mimořádně rychlé budování infrastruktury potřebné k jejich nasazení. Rusko tak nezvyšuje pouze výrobní kapacity, ale současně hledá způsoby, jak nové zbraně co nejrychleji dostat na bojiště.

Levný dron versus drahá protiletadlová raketa

Rozšiřování flotily Geran-5 představuje pro ukrajinskou protivzdušnou obranu další komplikaci. Levnější interceptory, tedy střely určené k likvidaci pomalejších bezpilotních letounů starší generace, totiž nemusí na rychlejší proudové modely stačit.

Ukrajina tak může být nucena častěji nasazovat klasické protiletadlové rakety, jejichž cena mnohonásobně převyšuje hodnotu zničeného cíle. Podle ukrajinských odhadů stojí jeden Geran-5 přibližně 115 000 dolarů. Některé protiletadlové střely přitom vyjdou na více než milion dolarů.

Tento výrazný cenový nepoměr dává Moskvě možnost vyčerpávat ukrajinské obranné kapacity relativně levnými prostředky. Cílem přitom nemusí být pouze ničení infrastruktury a vojenských objektů. Stejně důležité je přinutit Ukrajinu spotřebovávat stále větší množství drahých střel, jejichž zásoby se obtížně doplňují.

Základna může zvládnout až sto dronů denně

Satelitní snímky z 27. října zachytily nejméně osm odpalovacích stanovišť. Některá z nich však stále postrádala potřebné kolejnice, takže plná provozuschopnost komplexu zatím nebyla potvrzena.

Analytici společnosti DroneSec předpokládají, že nová stanoviště by mohla doplnit čtyři již existující pozice na letecké základně Millerovo. V oblasti by tak vzniklo celkem dvanáct odpalovacích bodů.

Zakladatel DroneSec Mike Monnik odhaduje, že celý komplex by mohl dosáhnout kapacity přibližně 100 bezpilotních letounů Geran-5 denně. Podobné číslo uvádí také ukrajinská vojenská rozvědka. Jde však zatím o předpokládanou kapacitu, nikoli o skutečně potvrzený počet každodenních startů.

Na snímcích jsou kromě odpalovacích zařízení patrné také chráněné sklady munice a vybavení. Součástí komplexu je rovněž oddělená zóna, která by mohla sloužit k protivzdušné obraně samotné základny.

Millerovo leží pouhých 22 kilometrů od ukrajinské hranice a přibližně 210 kilometrů od frontové linie. Z tohoto místa by drony musely urazit zhruba 320 kilometrů do Charkova a přibližně 725 kilometrů do Kyjeva.

Moskva připravuje infrastrukturu pro masové útoky

Nová základna je pouze jednou částí širší ruské strategie. Jak upozornil server Business Insider, Rusko během října vypustilo přibližně 4 000 bezpilotních letounů včetně Geran-5. V průměru tak šlo o zhruba 133 strojů denně.

Moskva se zjevně snaží sjednotit podobu odpalovacích zařízení, rozšířit skladovací prostory a vybudovat zázemí schopné obsluhovat tisíce bezpilotních letounů. Nejde tedy pouze o navyšování počtu vyráběných strojů, ale také o vytvoření systému, který umožní jejich rychlé skladování, přípravu a nasazení.

Mike Monnik přirovnává celý projekt k montážní lince navržené tak, aby umožňovala masivní útočné vlny čítající tisíce bezpilotních letounů. To samozřejmě neznamená, že Rusko dokáže takové množství vypustit přímo z Millerova. Budovaná infrastruktura však může v budoucnu podpořit operace výrazně většího rozsahu.

Největší hrozbou je snadná obnova základen

Vojenské analytiky znepokojuje především skutečnost, že Rusko může podobné komplexy budovat na dalších místech. Samotná kapacita základny u Millerova proto nemusí být tím nejdůležitějším aspektem celé výstavby.

Brady Africk, analytik American Enterprise Institute, upozorňuje, že nová základna disponuje větším počtem odpalovacích kolejnic, z nichž některé jsou delší, a také propracovanějšími ochrannými zónami než první ruské instalace tohoto typu.

Spencer Faragasso zároveň varuje, že ani případné zničení základny ukrajinským raketovým úderem nemusí znamenat dlouhodobé vyřazení ruských útočných kapacit. Moskva by totiž mohla podobný komplex vybudovat znovu v relativně krátkém čase.

Právě schopnost rychlé obnovy infrastruktury výrazně komplikuje snahy o omezení ruských útoků. Válka bezpilotních letounů se tak posouvá do další fáze. Rozhodující už není pouze počet strojů, které dokáže každá strana vyrobit, ale také rychlost, s jakou je dokáže uskladnit, rozmístit a vypustit dříve, než protivník zasáhne jejich zázemí.

Nová základna jako předzvěst dalších útoků

Přestože snímky z 27. října stále zachycovaly nedokončené stavební práce a plná operační schopnost komplexu ani předpokládaný počet každodenních startů nebyly potvrzeny, proměna základny u Millerova ukazuje, jakým směrem se ruské útočné operace vyvíjejí.

Nové katapulty určené pro rychlejší bezpilotní letouny, blízkost ukrajinské hranice a schopnost vybudovat rozsáhlou infrastrukturu během několika týdnů vytvářejí předpoklady pro další zesilování vzdušných útoků.

Komerční satelitní snímky přitom zachycují proměnu, která by ještě před několika týdny nebyla na místě patrná. Tam, kde ležel prakticky prázdný pozemek, dnes vzniká rozsáhlý komplex určený k podpoře ruských útoků na Ukrajinu. Právě schopnost takovou infrastrukturu rychle vybudovat a v případě potřeby znovu obnovit může být pro další vývoj války stejně důležitá jako samotný počet vyrobených dronů.


Reklama

Reklama

Reklama

 
#