Ekonomové z Institutu Solvo navrhují zvednout hranici odchodu do penze až na 73 let. Podle jejich modelu by k tomu došlo kolem let 2065 až 2070.
Kdy by se hranice 73 let mohla týkat vás
Člověku, kterému je dnes třicet, by mohlo do penze zbývat více než čtyřicet let práce, pokud by se prosadil návrh ekonomů z Institutu Solvo. Ti doporučují posunout hranici odchodu do důchodu až na 73 let. Na toto téma promluvili v pondělním Rozstřelu na iDNES.cz také ekonomové Miroslav Singer a Aleš Rod.
Podle jejich modelu by se věk 73 let začal týkat až v období 2065 až 2070, tedy především dnešních dětí a nejmladší generace, která teprve vstupuje na trh práce. Důchodový věk by se podle ekonomů měl zvyšovat pomalu, po jednotlivých měsících, aby lidé dopředu věděli, co je čeká.
Důvod je jednoduchý: rodí se méně dětí, seniorů přibývá a na jejich penze by jednou mohlo vydělávat výrazně méně lidí než dnes. Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer upozornil, že jde o problém, který se nedá vyřešit v jednom volebním období. I kdyby se zítra narodilo mnohem víc dětí, do práce nastoupí až za více než dvacet let.
Demografický trend je dlouhý, pomalý, to znamená, že ho můžeme nějakou chvíli ignorovat, ale matematika je brutální,
říká Singer.
Čísla to potvrzují. Podle zářijových dat Českého statistického úřadu se v prvním pololetí letošního roku narodilo 36,5 tisíce dětí, zhruba o pět procent méně než o rok dříve. Zemřelo přitom 57,6 tisíce lidí. Ani přistěhovalci z ciziny tento rozdíl nevyrovnali a Česko přišlo o 12,2 tisíce obyvatel.
Zvládneme pracovat do sedmdesátky? Záleží na zdraví i profesi
Samotné zvýšení věku podle Institutu Solvo nestačí. Delší pracovní život musí jít ruku v ruce s lepším zdravím. Aleš Rod mluví o preventivních vyšetřeních, která by měla odhalit potíže už u třicátníků, čtyřicátníků a padesátníků. Lidé se totiž mohou dožít vyššího věku, aniž by byli schopni stejně dlouho pracovat.
Velké rozdíly přitom panují mezi profesemi. Úředník v kanceláři má jiné možnosti než zedník nebo dělník, který stojí celou směnu u linky. Některá povolání ale mohou časem usnadnit nové technologie.
Podle Roda se Česko nevyhne reformám. Pokud bude na jednoho pracujícího připadat více důchodců, může být ohroženo financování zdravotnictví a péče o seniory. Stát pak bude muset hledat peníze jinde, zvýšit odvody nebo upravit své výdaje.
Současná pravidla, plány politiků a další návrhy Solva
Platná pravidla počítají s postupným růstem důchodového věku nejvýše na 67 let. Hnutí ANO Andreje Babiše naopak chce hranici vrátit na 65 let.
Institut Solvo se přitom nesoustředí jen na penze. Navrhuje například podporu 400 tisíc korun ročně pro pečujícího rodiče v prvních dvou letech života dítěte. Rodiče nejméně tří dětí by podle něj neplatili daň z příjmů, a to do určité příjmové hranice. Zvažují se také vyšší odvody pro bezdětné, s výjimkou lidí, kteří děti mít nemohou.
Změny by se měly dotknout i škol. Solvo dříve přišlo s nápadem na osmiletou základní školu a dva povinné roky v mateřské škole. Mladí by podle ekonomů mohli dříve dokončit vzdělání, začít vydělávat a zakládat rodiny.