Ruské dronové útoky na obchodní lodě v Černém moři podle bezpečnostních analytiků představují další fázi hybridní války Moskvy proti Ukrajině a jejím západním podporovatelům. Údery v blízkosti Rumunska a Bulharska, členských států NATO, ohrožují námořní dopravu, zvyšují náklady na pojištění a komplikují vývoz ukrajinského zboží.
Dění v Černém moři také vyvolává otázku, jak má Severoatlantická aliance reagovat na útoky v oblastech, které nejsou územními vodami jejích členů, přestože spadají do jejich výlučných ekonomických zón.
Podle komentáře bezpečnostních analytiků Jonathana Sweeta a Marka Totha zveřejněného 19. října se poslední útoky odehrály v době, kdy se ruské síly snaží omezit ukrajinský námořní obchod a zároveň testovat jednotu západních spojenců. Mezi 6. a 15. říjnem bylo podle autorů zasaženo sedm obchodních lodí, z nichž tři se potopily. Západní představitelé a analytici podezírají z útoků Rusko, Moskva však svou odpovědnost odmítá.
Útoky na obchodní lodě mají oslabit Ukrajinu a zastrašit spojence
Moskva podle odborníků pravděpodobně využívá drony k vyhledávání, sledování a napadání obchodních plavidel, která přepravují zboží do ukrajinských přístavů nebo z nich. Taková strategie může omezit ukrajinský export, zejména zemědělských produktů, a zvýšit riziko pro společnosti, které zajišťují námořní přepravu.
Pokud pojišťovny vyhodnotí oblast jako nebezpečnější, dopady se projeví ve vyšších nákladech na dopravu i v ceně ukrajinského zboží na zahraničních trzích. To potvrdil například i Maksym Dubovyi, řídící partner pojišťovacího makléře Atria.
Intenzivnější ostřelování lodí v přístavech námořního koridoru může přimět zajistitele k přehodnocení sazeb válečného pojištění.
Zasažené lodě se podle dostupných zpráv pohybovaly také ve výlučných ekonomických zónách Rumunska a Bulharska. Tyto oblasti se nacházejí mimo teritoriální vody států, ale pobřežním zemím v nich náleží určitá práva, například v oblasti využívání přírodních zdrojů.
Právě tento rozdíl komplikuje debatu o tom, jak by se na případný útok vztahovala kolektivní obrana NATO. Výlučná ekonomická zóna totiž není automaticky totožná s územím členského státu a samotný útok v ní neznamená automatické spuštění článku 5. Ten říká, že ozbrojený útok na jednoho člena NATO se považuje za útok na všechny a spojenci mu pomohou.
Autoři komentáře upozorňují také na psychologický a ekonomický rozměr útoků. Vedle fyzického poškozování lodí mohou podobné incidenty vyvolávat nejistotu mezi rejdaři, obchodníky a zahraničními partnery Ukrajiny. Pokud se přeprava přes Černé moře stane příliš nákladnou nebo nebezpečnou, Kyjev může přijít o část příjmů z exportu a jeho spojenci budou čelit dalšímu tlaku na zajištění bezpečných obchodních tras.
Kde končí hranice kolektivní obrany?
Generální tajemník NATO Mark Rutte připustil, že otázka uplatnění článku 5 na incidenty ve výlučných ekonomických zónách zůstává předmětem diskuse.
Autoři komentáře se domnívají, že útoky by měly přinejmenším vést ke konzultacím podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Ten umožňuje členským státům společně jednat, pokud některý z nich považuje svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost za ohroženou.
Rozdílné postoje jednotlivých členů NATO však mohou Rusku poskytovat prostor k dalšímu nátlaku. Rozhodnutí NATO se přijímají na základě konsenzu, takže zásadní význam má ochota spojenců shodnout se na společném postupu.
Autoři poukazují na slovenského premiéra Roberta Fica, který v září prohlásil, že nechce, aby se Slovensko kvůli článku 5 zapojilo do vojenského konfliktu. Takové výroky podle nich ukazují, že Moskva může těžit nejen z vojenských prostředků, ale také z politických rozdílů uvnitř aliance.
NATO už na rostoucí hrozbu v Černém moři reaguje posílením sledování oblasti. Podle agentury Reuters aliance plánuje nasadit další námořní hlídková letadla, radarové systémy a drony a zapojit odborníky, kteří mají analyzovat použitou výbušnou munici.
Rumunsko a Bulharsko zároveň požadují větší podporu při ochraně svých námořních oblastí. Zda tato opatření dokážou odradit další útoky, zůstává otázkou. Odborníci vyzývají spojence k rozhodnějšímu postupu.