Polsko se připravuje na možnost, že se ruská válka proti Ukrajině v následujících týdnech ještě více přiblíží jeho hranicím. Premiér Donald Tusk po sérii ruských úderů v západní Ukrajině varoval, že nejhorší scénář už nelze ignorovat. Varšava proto zvyšuje ostražitost a očekává další podporu od spojenců v NATO.
Rusko v posledních dnech stále častěji útočí na cíle v západní Ukrajině, tedy v bezprostřední blízkosti Polska. V neděli 13. září zasáhl ruský dron nákladní automobil přibližně 800 metrů od polsko-ukrajinského hraničního přechodu Dorohusk-Jahodyn. Útok na krátkou dobu přerušil provoz přechodu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že cílem byla infrastruktura využívaná k přepravě vojenského materiálu z Evropy. Pro Polsko je to však mimořádně citlivé, protože právě přes jeho území proudí značná část západní pomoci do Ukrajiny.
Polsko už několikrát vyslalo stíhačky
Polská armáda musela v posledním týdnu opakovaně reagovat na ruské vzdušné útoky na sousední Ukrajině. Už v noci na 8. září byly v reakci na rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu nasazeny polské a spojenecké letouny, které měly chránit polský vzdušný prostor.
Podobná situace se opakovala také v noci na 13. září, kdy Rusko masivně útočilo na západní Ukrajinu a NATO nasadilo vojenské letectvo v polském vzdušném prostoru. Samotné Polsko přitom podle dostupných informací v těchto případech nezaznamenalo potvrzené narušení svého vzdušného prostoru.
Varšava má ale důvod být nervózní i kvůli tomu, co se odehrálo už v červenci. Během ruského masivního útoku na Ukrajinu pronikla do Polska ruská střela Ch-101. Podle polského premiéra Donalda Tuska šlo s největší pravděpodobností právě o ruskou raketu, která urazila zhruba 100 kilometrů od ukrajinských hranic. Polsko tehdy rovněž vyslalo do vzduchu stíhačky a Tusk uvedl, že pokud by střela pokračovala v letu a představovala hrozbu, byla by připravena k sestřelení.
Nyní se ruské útoky přiblížily k polské hranici znovu. V neděli zasáhl ruský dron také vlak u ukrajinského Jahodynu, jen několik kilometrů od Polska. Útok přišel krátce poté, co oblastí projel diplomatický vlak s bývalým britským premiérem Borisem Johnsonem a dalšími evropskými představiteli.
Ukrajinské železnice nevyloučily, že vlak mohl být cílem útoku, byť není jasné, zda šlo skutečně o záměrné ohrožení evropských představitelů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski následně označil incident za další eskalaci.
Tusk varuje před nejhorším scénářem
Polsko se obává, že Rusko může začít systematicky útočit na ukrajinské hraniční přechody s evropskými zeměmi. Tusk už 10. září uvedl, že Varšava očekává ruské útoky na přechody mezi Polskem a Ukrajinou.
Očekáváme podobné akce zaměřené na hraniční přechody s Ukrajinou i v dalších zemích, včetně Polska.
Nyní polský premiér otevřeně připouští, že ruská eskalace může zasáhnout přímo Polsko. Po nedělních útocích svolal mimořádné jednání a zdůraznil, že Varšava musí být připravena i na nejhorší možnost. „Musíme počítat s různými scénáři,“ uvedl už před několika dny s tím, že Polsko i celá Evropa se musí připravit na různé možnosti vývoje nejen na rusko-ukrajinské frontě, ale také podél východního křídla EU.
„Musíme si uvědomit, že od dnešního dne budeme fungovat ve výrazně zvýšeném režimu. Víme a můžeme očekávat, že nadcházející týdny a měsíce budou obdobím velmi intenzivních akcí Ruska. Bohužel nemůžeme vyloučit, že se eskalace dotkne i našeho území,“ řekl Tusk 13. září na schůzce se zástupci vlády.
Obavy Varšavy přitom sdílí i další státy. Generální tajemník NATO Mark Rutte v posledních dnech zdůraznil, že intenzivnější ruské útoky jsou důvodem k posilování obrany spojenců. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul označil ruskou hrozbu za stále hmatatelnější a Rutte uvedl, že evropské státy stále více chápou potřebu převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.
Německo je nyní připraveno poskytnout Ukrajině dodávky protivzdušných systémů a ostatní země pracují na tom, aby Kyjev co nejvíce podpořily. Nejde už jenom o solidaritu a snahu Ukrajinu chránit, ale také o podporu vlastní bezpečnosti.