Ve Švédsku už s sebou nemusíte nosit peněženku, kartu, ani mobil. Ba ani vstupenku na koncert, na který právě míříte. Prostě si dáte čip pod kůži a všechno máte na jednom místě. Noční můra, nebo dokonalé vylepšení života?
Uvědomíme-li si, že trh s mikročipy patří mezi expanzivně rozvíjející se oblast, je to trošku strašidelné. Mikročipy pod kůží mohou vyřešit dost logistických problémů a mohou v sobě nést údaje o nás, našem zdravotním stavu, či jak již bylo řečeno, o našem bankovním účtu. Kromě bezpečnostních účelů (zdraví, citlivá data) mají lidé o čipy zájem i z důvodu bezhotovostních plateb.
Nejvíce se používají v Severní Americe a v Evropě. Přičemž zájem o ně stále stoupá.
Švédsko platby čipem miluje
Švédská data jsou jasná, pouhá 2 % obyvatel používají hotovost. Pro srovnání, v USA to je stále 33 %. Ostatní upřednostňují platby bezhotovostními formami. Mikročipy pod kůží tento proces ještě zjednoduší.
Podle internetových stránek Cykeorfid mělo v roce 2025 ve Švédsku implantováno mikročip přes 4 000 lidí. V tomto směru jde skutečně o velmoc, na níž se podepsala neochota Švédů platit hotovostí. Noví uživatelé přibývají každý rok po stovkách.
Švédové také mají větší důvěru v instituce a lépe se tak přizpůsobí dobrovolnému zavádění technologií. Bez zajímavosti není ani fakt, že země má třetí biohackerskou komunitu na světě, což je obecně zájem o vylepšování lidského těla pomocí technologií. Nadšenců je tu tedy více než dost. Zatímco v roce 2015 se k tomuto experimentu uvolilo prvních 50 dobrovolníků, v roce 2025 to bylo již více než 4 000 lidí.
Kritici varují: Není to tak jednoduché
Samozřejmě tento pokrok má i svou odvrácenou tvář. Někteří tento rozmach vnímají jako porušování lidské důstojnosti. Kritici mluví jasně, jak uvádí epochtimes.cz:
Analytická společnost Krungsri Research Intelligence upozorňuje, že lidské mikročipy mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. Osoby s mikročipy jsou podle této společnosti vystaveny také možnému kybernetickému útoku, hrozbě odcizení dat, či ztrátě osobního soukromí.
Výrobci i provozovatelé však ujišťují, že čip nemůže nikoho sledovat na rozdíl třeba od chytrého telefonu.
Stále však jde ve Švédsku o dobrovolný krok, nutit někoho či cokoliv podmiňovat implantátem (například ze strany zaměstnavatele), je nezákonné.
Co o čipech víme:
– Jsou pasivní, nevysílají žádné signály a nemají baterii
– Nabíjí se ve chvíli, kdy jsou připojeny ke čtečce, která přenese uložená data
– Umisťují se pomocí injekční jehly do měkké tkáně mezi palcem a ukazováčkem
– Životnost čipu je 10 let
„Když to ulehčuje život, proč to nepoužívat?“ říkají Švédové
Využití je opravdu široké. Lidé ho tedy používají nejen místo placení, ale také jím mohou otevírat byty, prostory nebo získat přístup k přístrojům bez zadávání kódu. Funguje i jako aktivovaný kód na vstupenky na kulturní akce, jako vstupenka či členství v posilovně, umožňuje zaplatit veřejnou dopravu. Jiní si zase do čipu mohou uložit svůj profil na Linkedinu.
Pokud to usnadňuje život, proč to nepoužívat?
říkají Švédové podporovaní i tím, že se o tématu v zemi živě diskutuje a lidé mají dostatek informací. Což logicky budí větší důvěru v tuto technologii.
Obecně po této formě biohackingu roste poptávka v celé Evropě, některé země však ještě řeší právní a etické otázky.
Hotovost se do Švédska vrací
Jedna z nejvíce digitalizovaných zemí Evropy bude mít od července novou povinnost. Obchody již budou muset přijímat hotovost. Do této chvíle řada obchodů ani hotovost nepřijímala. Země to argumentuje tím, že je vhodné zachovat oběh hotovosti pro případ krizových situací. Pro černé scénáře nemusíme chodit daleko, stačí blackout.
Osvěta nyní půjde oběma směry. Jak k digitalizaci a čipům pod kůží, tak k vhodnosti držení určitého množství hotovosti. Jde ostatně o celoevropský trend.