Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný návštěvník v dějinách pozorování, přináší nejen vědecký průlom, ale i kontroverze. Kosmolog Avi Loeb obvinil NASA z utajování dat, zatímco agentura viní rozpočtovou krizi. Spor o přístup k mimořádným datům tak odhaluje slabiny systému v době, kdy se z vesmíru valí nové otázky.
Jeden z nejvýznamnějších objevů roku 2025, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, vyvolal ve vědecké komunitě značný rozruch, neboť se jedná o velmi neobvyklé nebeské těleso. Její neobvyklé vlastnosti vzbudily zájem vědců z celého světa, včetně těch z NASA.
Kometa 3I/ATLAS je po kometě ‚Oumuamua a kometě 2I/Borisov třetím identifikovaným mezihvězdným objektem, který proletěl naší sluneční soustavou. Tato tělesa jsou velmi zajímavá, protože mohou poskytnout informace o jiných hvězdných systémech a podmínkách, za kterých vznikly. Studium takových nebeských těles by mohlo objasnit složení a dynamiku planetárních systémů mimo náš vlastní.
Americká vesmírná agentura se totiž nedávno zapletla do sporu týkajícího se této komety a toho, co o ní víme. Avi Loeb, kosmolog z Harvardovy univerzity, obvinil NASA, že nesdílí důvěrné informace o 3I/ATLAS. Nakolik jsou tato tvrzení pravdivá?
Zdroj stížností
Avi Loeb na svém blogu tvrdí, že agentura již několik týdnů nezveřejnila snímky komety. Ty, které z Marsu pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter, by byly „nesmírně cennou“ součástí, neboť jsou od naší sousední planety vzdáleny 30 milionů kilometrů.
Ačkoli se tato vzdálenost může na první pohled zdát přehnaně velká, pravdou je, že v prostorové rovině znamená nepředstavitelnou blízkost. Dotyčné snímky by měly rozlišení 30 kilometrů na pixel. Jinými slovy, jednalo by se o dosud nejkvalitnější snímky objektu.
Loebovy obavy se netýkají pouze nedostatku snímků, ale také možné ztráty cenných vědeckých dat, která by mohla pomoci lépe pochopit vlastnosti komety, jako je její chemické složení, trajektorie a interakce se slunečním větrem. Tyto údaje jsou klíčové pro vytvoření přesnějších modelů dynamiky mezihvězdných komet.
NASA reaguje důrazně
Po Loebově pokusu předložit své tvrzení americkému Kongresu je nyní na řadě NASA, aby nabídla svou verzi událostí. Podle agentury je nedostatek posledních snímků dokonale odůvodněn uzavřením americké vlády 1. října.
Pro představu, pouze 17 % zaměstnanců NASA v současné době pobírá plat. Důvodem je skutečnost, že ve Washingtonu dosud nebylo dosaženo dohody o federálním rozpočtu na rok 2026.
Jediná zařízení NASA, která jsou stále v provozu, jsou řídicí středisko Mezinárodní vesmírné stanice a operátoři, kteří mají na starosti bezpečnost kosmických lodí a družic. Všechny ostatní projekty a práce jsou pozastaveny , dokud nebudou stanoveny platy zbývajících 83 % pracovníků agentury.
NASA také chtěla zdůvodnit rozhodnutí aktivovat svůj obranný protokol 3I/ATLAS. Před několika dny se Mezinárodní síť varování před asteroidy rozhodla změřit polohu komety, aby mohla pokračovat v astrometrické kampani, která začala v roce 2024. Jinými slovy, proces byl proveden za účelem zdokonalení techniky měření nebeských těles.
Obranný protokol nemusí nutně znamenat přímou hrozbu ze strany komety, ale jedná se o standardní opatření pro sledování nebeských těles blížících se k Zemi. Toto sledování umožňuje vědcům předvídat možné trajektorie a studovat chování komet při jejich interakci s gravitačním polem naší sluneční soustavy.
Ačkoli obvinění Aviho Loeba vyvolala debatu o transparentnosti NASA, agentura čelí významným provozním problémům v důsledku uzavření vlády. Vědecká komunita se i nadále těší na údaje, které mohou vzejít z budoucích pozorování komety 3I/ATLAS, jež slibují obohatit naše chápání vesmíru.
