Komunální energetika stojí před významnou změnou. Sdílení elektřiny mezi obecními budovami sice funguje již od roku 2024 díky novele energetického zákona známé jako Lex OZE II, od 1. srpna 2026 však vstupují v účinnost další změny související s Lex OZE III. Ty rozšiřují možnosti využívání bateriových úložišť, akumulace elektřiny a flexibility elektrizační soustavy, což může obcím pomoci lépe využívat vlastní výrobu elektřiny.
Změny mají praktický význam především pro města a obce, které provozují fotovoltaické elektrárny na školách, úřadech, sportovních halách nebo dalších obecních budovách. Nová pravidla jim umožní efektivněji kombinovat sdílení elektřiny s bateriovými úložišti a lépe reagovat na okamžitou výrobu i spotřebu.
Klíčové parametry nového systému sdílení
Sdílení elektřiny v České republice již funguje prostřednictvím Elektroenergetického datového centra (EDC), které zajišťuje evidenci a vyhodnocování sdílené elektřiny mezi registrovanými odběrnými místy. Zapojené objekty nemusí být vedle sebe ani ve stejné ulici. Mohou se nacházet kdekoliv na území České republiky, pokud splní podmínky stanovené energetickým zákonem a jsou řádně registrovány v systému EDC.
Vyhodnocování sdílení probíhá v patnáctiminutových intervalech. V každém intervalu se porovnává výroba a spotřeba jednotlivých účastníků a podle předem nastavených alokačních pravidel se určuje, jaká část vyrobené elektřiny bude jednotlivým odběrným místům přidělena. Na rozdíl od prvních představ o komunitní energetice není podmínkou, aby všechny objekty byly připojeny ke stejnému provozovateli distribuční soustavy. Sdílení dnes funguje napříč distribučními oblastmi prostřednictvím centrálního systému EDC.
Bateriová úložiště jako game changer
Jednou z nejvýznamnějších změn, které přinášejí Lex OZE III, je jasnější legislativní ukotvení akumulace elektřiny. Bateriová úložiště se stávají plnohodnotnou součástí elektroenergetické soustavy a jejich využití bude jednodušší než dosud.
Pro obce to znamená možnost lépe využít elektřinu vyrobenou během dne. Přebytečnou energii z obecní fotovoltaiky lze uložit do baterie a využít ji později například pro večerní osvětlení veřejných budov, provoz sportovišť nebo čistíren odpadních vod. Bateriové systémy zároveň pomáhají snižovat odběr elektřiny ze sítě ve špičkách a zvyšují energetickou soběstačnost obcí.
Technické podmínky připojení bateriových úložišť stanovují energetický zákon a navazující technické předpisy provozovatelů distribučních soustav. Konkrétní požadavky se mohou lišit podle typu instalace a výkonu zařízení.
Ekonomické dopady a návratnost investic
Možnost kombinovat fotovoltaiku, sdílení elektřiny a bateriové úložiště může výrazně zvýšit využití vlastní výroby a snížit množství elektřiny dodávané do distribuční sítě za méně výhodných podmínek.
Výše ekonomických přínosů se však liší případ od případu. Záleží na velikosti fotovoltaické elektrárny, spotřebě jednotlivých budov, velikosti bateriového úložiště i aktuálních cenách elektřiny. Řada obcí může při financování využít dotační programy zaměřené na obnovitelné zdroje energie, akumulaci nebo energetické úspory. Konkrétní podmínky jednotlivých výzev se však průběžně mění.
Administrativní kroky k zahájení sdílení
Obce, které chtějí sdílet elektřinu, musí své výrobny i odběrná místa registrovat prostřednictvím Elektroenergetického datového centra. Součástí registrace je nastavení alokačních pravidel, podle kterých se bude vyrobená elektřina mezi jednotlivá odběrná místa rozdělovat. V některých případech může být potřeba projednat technické podmínky připojení s příslušným provozovatelem distribuční soustavy, zejména pokud dochází k instalaci nového výrobního zdroje nebo bateriového úložiště.
Technické výzvy implementace
Efektivní sdílení elektřiny předpokládá využití průběhového měření, které umožňuje vyhodnocovat výrobu a spotřebu v patnáctiminutových intervalech. Obce zároveň stále častěji pořizují systémy energetického managementu, které dokážou sledovat výrobu, spotřebu i stav bateriových úložišť a optimalizovat jejich provoz. Správně nastavený energetický management může významně zvýšit využití vlastní výroby a přispět ke snížení nákladů na nákup elektřiny.
Právní aspekty a odpovědnost
Provozovatel výrobny odpovídá za bezpečný provoz výrobního zařízení a splnění podmínek stanovených energetickou legislativou. Vyhodnocování sdílené elektřiny zajišťuje Elektroenergetické datové centrum na základě údajů z průběhového měření.
Pokud obec zapojuje do sdílení své příspěvkové organizace nebo další subjekty, je vhodné vzájemné vztahy upravit smluvně, zejména pokud jde o rozdělení nákladů a přínosů. Daňové a účetní dopady sdílení elektřiny se mohou lišit podle konkrétního modelu fungování a právního postavení zapojených subjektů. V praxi je proto vhodné konzultovat nastavení systému s účetním nebo daňovým poradcem.
Výhled do budoucna a další vývoj
Komunitní energetika patří mezi oblasti, které se v České republice rychle rozvíjejí. Ministerstvo průmyslu a obchodu i Energetický regulační úřad předpokládají další rozšiřování možností sdílení elektřiny i zapojování nových technologií.
V následujících letech lze očekávat větší využití bateriových úložišť, agregace flexibility nebo chytrého řízení spotřeby, které mohou přispět ke stabilizaci elektrizační soustavy i lepšímu využívání obnovitelných zdrojů energie.
Praktická doporučení pro obce
Obcím, které o sdílení elektřiny uvažují, odborníci doporučují nejprve analyzovat výrobu a spotřebu jednotlivých budov. Právě správné nastavení alokačních pravidel rozhoduje o tom, jak velké úspory může systém přinést. Důležitým krokem je také návrh vhodné velikosti fotovoltaické elektrárny a případného bateriového úložiště. Předimenzovaný systém nemusí být ekonomicky výhodný, stejně jako příliš malá baterie nemusí přinést očekávaný efekt.
Neméně důležitá je příprava kvalitního energetického managementu, který umožní průběžně sledovat výrobu, spotřebu i využití sdílené elektřiny. Právě propojení fotovoltaiky, bateriových úložišť a inteligentního řízení představuje směr, kterým se bude komunální energetika v následujících letech ubírat.