Čínský prezident Si Ťin-pching ujistil amerického lídra Donalda Trumpa, že jeho země Íránu žádné zbraně nedodává. A hlava Spojených států tomuto prohlášení věří. Na svých sociálních sítích Trump uvedl, že ani Čína, ani Rusko v tomto ohledu jeho nepřítele nepodporují. Odborné zprávy ale ukazují opak.
Si Ťin-pching během setkání s Trumpem v Pekingu uvedl, že za žádných okolností nebude Íránu zbraně dodávat. „Toto prohlášení se týkalo i čínských společností. Vzhledem k našemu vztahu ho beru za slovo a zároveň mu prokazuji velkou laskavost,“ uvedl Trump.
Ani Čína, ani Rusko
Trump podle svých slov dostal stejné ujištění také od ruského prezidenta Vladimira Putina. „Navzdory hrozné válce, která probíhá na Ukrajině, mi řekl, že Íránu neprodá zbraně,“ napsal.
Podle Trumpa Moskva chápe, že Spojené státy neprodávají zbraně přímo Ukrajině. Prodávají je zemím NATO, což Putina přímo neohrožuje. Rusko proto nemá jediný důvod podporovat Írán a komplikovat válku USA s nepřítelem.
Trump zároveň naznačil, že právě omezení dodávek zbraní Íránu považuje za jeden z klíčových výsledků svých jednání s oběma mocnostmi. Podle něj by jakékoli rozsáhlejší vyzbrojování Teheránu konflikt na Blízkém východě jen dále eskalovalo a zvýšilo riziko přímého střetu mezi Spojenými státy a Íránem.
Zdůraznil proto, že očekává, že Peking i Moskva své závazky dodrží, a varoval, že případné porušení slibů by mělo vážné důsledky pro vztahy s Washingtonem.
Odborníci zůstávají skeptičtí
Podle bezpečnostních analytiků je Trumpova důvěra přehnaná. Analytici vidí situaci mnohem opatrněji. Čína a Rusko sice podle nich nemají zájem dodávat Íránu velké množství moderních zbraní, na druhou stranu ale neexistují důkazy o tom, že by došlo k úplnému zastavení jejich vojenské spolupráce s Teheránem.
Podle CSIS může docházet k méně viditelným formám pomoci. Je totiž třeba rozlišovat mezi přímými dodávkami státních zbraní a obchodem prostřednictvím soukromých společností, ke kterému podle všeho stále dochází.
Rusko a Čína navíc sledují především své vlastní strategické zájmy. Moskva sice v současnosti většinu své zbrojní výroby spotřebovává pro válku na Ukrajině, přesto však s Íránem úzce spolupracuje například v oblasti výroby bezpilotních prostředků, raketových technologií nebo protivzdušné obrany.
Čína zase zůstává nejvýznamnějším obchodním partnerem Íránu a dlouhodobě se snaží udržovat s Teheránem stabilní vztahy zejména kvůli dodávkám energií a svému rostoucímu vlivu na Blízkém východě. Přímé dodávky zbraní proto nejsou jediným způsobem, jak mohou obě mocnosti Írán podporovat.
Řada analytiků upozorňuje, že Trumpova slova nelze nezávisle ověřit. Bývalý ředitel programu pro Blízký východ Jonathan Panikoff upozorňuje, že podobná diplomatická ujištění mají často politický charakter a nemusí představovat právně závazné ujednání.