Ruská ekonomika čelí vážnému otřesu v podobě palivové krize, která výrazně zasáhla důvěru obyvatel ve stabilitu cen. Podle průzkumu FOM zadaného centrální bankou vzrostla inflační očekávání občanů pro následující rok z červnových 12,4 procenta na 14,7 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu od března 2022, kdy měsíční inflace dosahovala 7,6 procenta.
Chudší Rusové pociťují krizi nejintenzivněji
Zvýšené obavy z růstu cen postihly především méně majetné Rusy. U skupiny obyvatel bez úspor, která tvoří 56 procent dotázaných, vyskočila inflační očekávání z 13,6 na 16,5 procenta. Naproti tomu u lidí s finančními rezervami se očekávání zvýšila z 11 na 13 procent. Dlouhodobější výhled na pět let ukazuje podobný trend – očekávání vzrostla z 10,3 na 11,2 procenta, přičemž u skupiny bez úspor ještě výrazněji z 11,4 na 12,7 procenta.
Respondenti odhadli, že ceny za poslední rok vzrostly o 15,1 procenta, zatímco v červnu tento odhad činil 14,2 procenta. Rozdíl mezi skupinami s úsporami a bez nich naznačuje, že ekonomická krize dopadá nerovnoměrně na různé vrstvy společnosti.
Palivo zdražilo téměř o pětinu
Odborníci se shodují, že za aktuálním vývojem stojí především situace na trhu s pohonnými hmotami. Od začátku roku vzrostly ceny benzínu o 16,4 procenta, nafta podražila dokonce o 18 procent. „Inflační očekávání byla poháněna benzínem“, komentují situaci analytici společnosti Tverdye Digits.
Některé čerpací stanice nemají palivo vůbec, na jiných se tvoří dlouhé fronty a řada provozovatelů zavedla limity pro individuální prodej. Průzkum proběhl v období nejvyšší palivové paniky, což podle ekonoma Jegora Susina vysvětluje prudký nárůst obav.
Centrální banka varuje před řetězovou reakcí
Dmitrij Polevoj, ekonom zabývající se vývojem ruské ekonomiky, upozorňuje, že růst inflačních očekávání pravděpodobně odráží červnovou situaci na palivovém trhu a celkové emocionální rozpoložení společnosti. Předsedkyně centrální banky Elvira Nabiullina varovala: „Vzhledem k situaci na trhu s palivy se lidé budou obávat budoucího růstu cen u široké škály zboží“.
Tyto obavy potvrdil další průzkum FOM z počátku července. Na otázku týkající se vývoje cen základních produktů, zboží a služeb v nadcházejícím měsíci odpovědělo 49 procent dotázaných, že očekávají rychlejší růst. Tato hodnota překonala dokonce březnové měření z roku 2022 a naposledy byla očekávání tak pesimistická v listopadu 2021.
Dopady na širokou škálu produktů
Analytici Raiffeisenbank odhadují, že samotné vyšší ceny pohonných hmot by mohly letos přidat k inflaci více než půl procentního bodu. Varují, že pokud napjatá situace potrvá delší dobu, projeví se dopady brzy i u dalšího zboží.
První, kdo zareaguje, budou náklady na dopravu (automobilový segment tvoří přes 70 procent) a leteckou dopravu pro cestující, stejně jako taxi a kurýrní služby.
Hlavním kanálem pro distribuci vyšších cen pohonných hmot do ekonomiky jsou zvýšené náklady na dopravu. Nejvíce by měl zdražit segment ovoce a zeleniny spolu s dalším zbožím podléhajícím rychlé zkáze, například mléčné výrobky. Výrazné zdražení čeká také objemný a těžký náklad včetně stavebních materiálů a nábytku.
Ruské rafinerie pod tlakem útoků
Ruským rafinériím se podařilo obnovit méně než polovinu vyřazené kapacity, přičemž ukrajinské útoky drony pokračují. Ekonom Polevoj doufá, že panika opadne a zvýšení inflačních očekávání nepovede k prudkému nárůstu skutečné inflace. Vše bude záviset na délce trvání krize.
Podle Susina není podstatné ani tak samotné zvýšení inflačních očekávání, byť je značné, ale především to, co nastane následně. Otázkou zůstává, zda se obavy občanů promítnou do reálného chování spotřebitelů a zda dojde k sebenaplňujícímu se scénáři akcelerující inflace.