Válečná eskalace mezi Spojenými státy a Íránem dosáhla tento týden nového vrcholu, když Íránská revoluční garda odpálila rakety na čtyři americké základny v Perském zálivu, a to jen několik hodin poté, co americké Centrální velitelství (Centcom) bombardovalo přibližně 90 vojenských cílů na íránském území.
Podle prohlášení zveřejněného státní televizní stanicí IRIB zaměřila Revoluční garda své útoky na to, co popsala jako „důležité infrastruktury a nezbytná zařízení amerických základen v Kuvajtu a Bahrajnu“. Zasaženy byly základny Arifjan a Ali al-Salem na území Kuvajtu, stejně jako základny Juffair a Sheikh Isa v Bahrajnu. Íránské prohlášení nezmínilo Katar mezi postiženými zeměmi.
Íránská armáda zdůvodnila tuto operaci jako reakci na „nedodržení slibů a nedávné agrese“ ze strany Washingtonu a vyslovila přímou hrozbu: pokud se agrese bude opakovat, „razantní reakce“ se rozšíří i na další americké základny rozmístěné v Perském zálivu.
Kuvajtské ozbrojené síly prostřednictvím X potvrdily, že ve svém vzdušném prostoru zachytily rakety, a ohlásily několik výbuchů, ačkoli neupřesnily jejich přesná místa. Kromě toho kuvajtské úřady zakázaly obyvatelstvu „přibližovat se k oblastem zasaženým dopadem střepin“ a zakázaly „fotografovat, zveřejňovat nebo šířit snímky či videa“ z těchto míst na sociálních sítích s odůvodněním, že je třeba „zachovat veřejnou bezpečnost“.
V Bahrajnu se v časných ranních hodinách na mnoha místech spustily protiletecké sirény. Bahrajnské ministerstvo vnitra opakovaně vyzvalo občany a obyvatele, aby zachovali klid a hledali úkryt v nejbližším bezpečném místě, jak uvedlo na X. Mezitím katarské ministerstvo vnitra vydalo varování před „vysokou úrovní bezpečnostní hrozby“, jak uvedla státní agentura QNA, avšak krátce nato informovalo, že nebezpečí pominulo a obyvatelstvo se může vrátit ke svým běžným činnostem.
Revoluční garda pohrozila, že rozšíří své „razantní reakce“ na další americké základny v Perském zálivu, pokud se útoky budou opakovat.
90 amerických cílů a 14 obětí
Bombardování, které vyvolalo íránskou odvetu, provedlo velitelství Centcom v časných ranních hodinách. Podle informací poskytnutých americkým vojenským velením americké síly zasáhly přibližně 90 íránských vojenských cílů, mezi nimiž byly systémy protivzdušné obrany, zařízení pro pobřežní sledování, sklady raket a dronů, námořní kapacity a vojenská logistická infrastruktura rozmístěná podél pobřeží země.
Washington zdůvodnil, že cílem těchto operací bylo uvalit na Írán „významné náklady“ za porušení příměří útokem na tři obchodní lodě plující Hormuzským průlivem, námořní průliv spojující Perský záliv s Indickým oceánem, kterým protéká přibližně třetina ropy přepravované po moři na celém světě.
Íránské zdravotnické úřady odhadly bilanci útoků z posledních dvou dnů na nejméně 14 mrtvých a 78 zraněných. Mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví Hosein Kermanpour na platformě X upřesnil: „Zatímco platilo příměří, Spojené státy 8. a 9. července 2026 zaútočily na pět íránských provincií; útoky, které dosud způsobily smrt 14 lidí a 78 zranily.“
Íránské zdravotnické úřady odhadly počet obětí amerických bombardování provedených 8. a 9. července v pěti provinciích země na nejméně 14 mrtvých a 78 zraněných.
Hrozba v Hormuzském průlivu
Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Teheránu Mohamad Baqer Qalibaf zostřil tón konfrontace přímým varováním adresovaným Spojeným státům, které zveřejnil na X. „Spojené státy se ještě musí naučit, že zastrašování a neupřímnost již nezůstanou bez trestu. Ať je to jasné: pokud udeříte, dostanete ránu zpět,“ napsal politik, který byl také členem Revoluční gardy.
Qalibaf zašel ještě dál, když spojil bezpečnost mezinárodní námořní dopravy s vůlí Teheránu: „Nesnažte se vzepřít, jen se tím ponoříte hlouběji: Hormuzský průliv se otevře pouze na základě ‚íránských dohod‘, nikoli amerických výhrůžek.“ Odkaz na tento průliv, úzkou vodní cestu mezi Íránem a Ománem, která představuje nejkritičtější průchod pro světový obchod s ropou, představuje skrytou hrozbu blokády, která by měla devastující důsledky pro globální energetické trhy.
Teherán odsoudil americké bombardování jako „zřejmé porušení“ dohody o trvalém příměří, kterou obě vlády podepsaly 17. června, což je postoj radikálně odlišný od postoje Washingtonu, který obviňuje Írán, že jako první porušil příměří svými útoky na obchodní lodě.
Trump: mezi dialogem a nedůvěrou
Uprostřed této spirály násilí prezident Donald Trump ve středu prozradil, že Írán nedávno kontaktoval jeho vládu s cílem dosáhnout dohody. „Zavolali mi před chvílí,“ prohlásil během neformálního rozhovoru, když na cestě zpět z summitu NATO v Ankaře do Washingtonu předváděl nové prezidentské letadlo Air Force One.
Podle Trumpových vlastních slov k tomuto kontaktu došlo pouhé hodiny poté, co velitelství Centcom provedlo novou sérii bombardování íránského území. Americký prezident však otevřeně vyjádřil své pochybnosti o schopnosti Teheránu dodržet jakýkoli závazek, který by mohl být uzavřen.
Trump potvrdil, že Írán kontaktoval jeho vládu s cílem vyjednat dohodu, ale otevřeně vyjádřil pochybnosti o ochotě Teheránu dodržet jakoukoli dohodu.
Právě během summitu NATO v Ankaře Trump prohlásil příměří mezi oběma zeměmi za ukončené. Jeho administrativa zdůvodnila obnovení nepřátelských akcí snahou oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Ormuzském průlivu.
Současný konflikt se odehrává v širším kontextu napětí, které vypuklo 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společnou ofenzívu proti Islámské republice. Od té doby se většina zemí Blízkého východu, na jejichž území se nacházejí americké vojenské základny nebo diplomatické zastoupení, stala terčem íránských útoků, což proměnilo celý region v arénu přímého střetu mezi Washingtonem a Teheránem.