Létající talíř z Číny má reálný základ. Stroj EFC1200 absolvoval ve Wu-chanu přes stovku testovacích letů

Létající talíř z Číny má reálný základ. Stroj EFC1200 absolvoval ve Wu-chanu přes stovku testovacích letů

Zdroj obrázku: Cavan-Images / Shutterstock

Představte si létající stroj, který na první pohled připomíná rekvizitu ze sci-fi filmu. Právě takový dojem vyvolává čínský EFC1200 – a přesto nejde o digitální trik ani o počítačem generované záběry. Éra umělé inteligence a manipulovaných videí sice ztížila rozlišování skutečných strojů od fantazií, ale v tomto případě máme k dispozici ověřitelné důkazy.


Za vývojem stojí čínská společnost E-Hawk Technology, která svůj eVTOL – tedy elektricky poháněný stroj schopný vertikálního vzletu a přistání – pojmenovala EFC1200. První let absolvoval v červenci 2025 a do začátku března 2026 již městská správa ve Wu-chanu potvrdila více než 130 zkušebních letů. Existence stroje navíc není závislá na neověřených videoklipech kolujících po sociálních sítích – k dispozici je oficiální fotografie z městského úřadu i video samotného výrobce zachycující stroj ve vzduchu.

Proč vypadá jako létající talíř

Futuristický vzhled EFC1200 není jen marketingovým trikem – přímo vyplývá z konstrukce pohonu. Většina konkurenčních eVTOL má vrtule odkryté na ramenech kolem kabiny. E-Hawk zvolil jiný přístup: osm ventilátorů uzavřených v krytech zabudoval do souvislé konstrukce trupu a rozmístil je do čtyř rohů stroje. Díky tomu zmizela viditelná ramena i otevřené listy vrtulí a celý trup se prakticky proměnil v jednu kompaktní pohonnou platformu připomínající právě ten pověstný „létající talíř“.

Řešení pro městské prostředí

Inženýři společnosti E-Hawk upozorňují, že odkryté vrtule představují v hustě zastavěném prostředí riziko – mohou se zachytit o fasády, balkony či rohy budov. Klasický vrtulník navíc generuje silné proudění vzduchu, které ztěžuje visení ve vzduchu v blízkosti budov. Krytá konstrukce má tyto problémy eliminovat a umožnit manévrování i ve stísněných prostorech. Výrobce uvádí, že EFC1200 potřebuje pro vzlet a přistání plochu pouhých zhruba 30 m² a dokáže se přiblížit ke zdem či operovat mezi budovami.

Stabilitu v blízkosti překážek zajišťuje individuální regulace tahu každého z osmi ventilátorů. Firma vysvětluje, že při letu podél fasády stroj automaticky sníží tah na bližší straně a zvýší ho na protější, čímž udržuje konstantní odstup od budovy. Každý ventilátorový modul má údajně tah asi 150 kgf, tedy kilogramů síly, přičemž maximální vzletová hmotnost stroje činí 1,2 tuny. Plánované užitečné zatížení dosahuje až 450 kg, doba letu přesahuje 20 minut a kabina je navržena pro čtyři osoby.

Otázky, které zatím zůstávají bez odpovědi

Další střípky do mozaiky přidávají snímky zveřejněné na čínské mikroblogovací síti Weibo, která bývá přirovnávána k platformě X. Na fotografiích je vidět vystavený exemplář se čtyřmístnou kabinou a velkými prosklenými plochami. Deník Hubei Daily informoval, že verze představená 24. února 2026 se od předchozích testovacích konfigurací lišila úpravami trupu i interiéru. Žádný z dostupných zdrojů však neuvádí, zda právě tato konkrétní konfigurace absolvovala některý ze 130 zkušebních letů, ani jakou výbavou byl testovací exemplář vybaven.

Od prototypu k komerčnímu provozu vede ještě dlouhá cesta

Samotná schopnost létat však z EFC1200 ještě nedělá letecké taxi. Společnost sama přiznává, že musí nejprve získat všechna potřebná osvědčení, než bude moci nabízet turistické lety či komerční přepravu osob. Zatím jediným čínským eVTOL, který úspěšně prošel kompletním certifikačním procesem letové způsobilosti i provozního povolení, je EH216-S od společnosti EHang. Dva provozovatelé obdrželi osvědčení leteckého provozovatele 28. března 2025, avšak dosud provádějí interní zkušební lety a teprve připravují prodej letenek.

Čína v roce 2024 zařadila takzvanou ekonomiku nízké nadmořské výšky mezi strategické růstové motory a EFC1200 je součástí této širší průmyslové sázky. Společnost E-Hawk si představuje svůj stroj při práci v těsné blízkosti budov, při přepravě nákladu, při záchranných misích i při přepravě cestujících. Všechny tyto scénáře však zatím patří do budoucích fází projektu. Prototyp již odpověděl na tu nejzřejmější otázku – skutečně existuje a dokáže se vznést. Ta nejtěžší výzva ho teprve čeká: prokázat, že totéž zvládne bezpečně a v rámci životaschopného komerčního provozu.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#