Švédské školy omezují digitální vzdělávání, protože podle nich nemá na děti dobrý vliv. Obnovuje se důraz na papírové knihy, psaní rukou a perem a na řádné porozumění textu.
Výzkumy jsou alarmující po celém světě. Stále méně dětí je schopno porozumět psanému nebo čtenému textu. Nadměrně digitalizované Švédsko v tom spatřuje trend klesající gramotnosti a základních dovedností dětí. Nyní se proti tomu rozhodlo bojovat částečným návratem ke starým dobrým časům.
Návrat ke knihám a perům znepokojil technologické společnosti, pedagogy a informatiky, kteří tvrdí, že děti nebudou dostatečně dobře připraveny na trh práce. Švédsko patří k technologicky nejvyspělejším zemím. Švédové mají obecně vysokou úroveň digitálních dovedností a na trhu je množství nadějných a prosperujících technologických startupů.
To zcela určitě nelze rozporovat, ale výzkumy a realita mluví jasně. Možná je čas zatáhnout za záchrannou brzdu.
Ve školních osnovách je od roku 2019 zavedeno povinné používání tabletů, doporučeny byly i v předškolních zařízeních. Toto doporučení by mělo být zrušeno. Současná pravicová koalice posouvá vzdělávání jiným směrem, jak upozorňuje bbc.com.
Snažíme se ve skutečnosti co nejvíce zbavit obrazovek,
říká Joar Forsell, mluvčí Liberální strany pro vzdělávání, jejíž lídr je švédským ministrem školství.
Ve vyšším školním věku je můžete používat o něco více, ale u menších dětí si myslím, že bychom obrazovky neměli používat vůbec.
Motto: Od obrazovek k pořadačům
V této souvislosti je používán slogan „från skärm till pärm“, který ve švédštině zní chytlavě a v překladu znamená „z obrazovky do pořadače“. Děti se tedy znovu učí nikoliv z obrazovek a monitorů, ale z knih a papírů. Psaní na papír, do sešitu nebo čtení z něčeho hmatatelného jim pomůže lépe vstřebat znalosti, které potřebují. Mnohé výzkumy také naznačují, že si lépe pamatujeme to, co si přečteme v knize než to, co přelétneme očima na monitoru. V tom tkví jádro problému. Učení z monitorů a tabletů v hlavě nezůstává tak kvalitně jako učení z papírových materiálů nebo to, co reálně napíšeme rukou a perem.
Zápisky v sešitě nám v hlavě zůstávají déle než zápisky učiněné na tabletu nebo pomocí klávesnice.
Menší děti může tablet poškozovat
Dr. Sissela Nutleyová, neurovědkyně spolupracující s Karolinska Institute ve Stockholmu, patří mezi ty, která obavy z nadměrného používání digitálních nástrojů ve školách vyjadřovala mezi prvními. Nadměrná práce s digitální obrazovkou může mozek mladších dětí zatěžovat a poškozovat. Švédsko kdysi dosahovalo vynikajících výsledků ve srovnávacích vzdělávacích testech, v roce 2012 se prudce propadlo a v roce 2022 tu byl další výrazný pokles ve čtení a matematice. V roce 2022 si země vedla v gramotnosti hůře než země Spojeného království, USA, Dánska a Finska.
Téměř čtvrtina (24 %) studentů ve věku 15 nebo 16 let nedosáhla základní úrovně porozumění čtenému textu, dodává BBC. To je přesto nad evropský průměr, ačkoliv to Švédsko považuje za alarmující, jak píše Theguardian.com. Ve zbytku Evropy je situace ještě horší.
Změny od roku 2028
Co si od toho ministerstvo školství slibuje? Děti se budou lépe soustředit a rozvíjet čtenářské dovednosti. Nový styl učení, který bude založen na učení z učebnic má být spuštěn v roce 2028. Do školství byly podle těchto zdrojů technologie zavedeny často bez jasných cílů a mnozí pedagogové je používají náhodně nebo špatně.
Mají své místo u starších dětí, ale v předškolním nebo raném školním věku naopak škodí.
Na straně druhé panují obavy, že děti budou nedostatečně připravené pro budoucí rozmach umělé inteligence a svět, kde již 90 % pracovních míst vyžaduje digitální dovednosti.
Pokud nebude digitální vzdělávání v efektivní a vyšší míře zachováno, hrozí, že se začnou oddělovat děti z bohatších rodin, které k těmto dovednostem přivede rodina. Bude sílit digitální propast.
Zastánci však trvají na tom, že o umělé inteligenci a digitalizaci by se děti neměly začít učit dřív než jejich mozek bude schopen normálního lidského myšlení a uvažování. Až pak je čas na tyto nové metody učení. V hodinách matematiky, která v testech dopadla nejhůře, bude nyní plně aplikována výuka jen z učebnic a sešitů.
Lidé toto opatření vítají. Jak je vidět v diskuzích pod články, v některých školách se učebnice přestaly úplně používat. Leží ladem ve skříních, zatímco děti používají pouze digitální učebnice, které jsou doslova přikázané. Sešit a učebnice podle nich také více chrání zrak než zářící obrazovky. Vyjadřují ale také obavy nad tím, že následky dlouhodobého výhradně digitálního učení nebude lehké napravit v krátkém čase.
Než se děti naučí znovu přemýšlet nad textem a učit se jiným stylem, může to trvat dlouhé roky. Již dnes AI proniká i do politiky, nedávno se ukázalo, že švédský premiér používá umělou inteligenci při rozhodování, což se veřejnosti hrubě nelíbilo. To určitě není směr, kterým by země chtěla jít.