Francie mívala nejvyšší porodnost v Evropě. Nyní se situace poprvé obrátila. Proč také ve Francii lidé nechtějí děti? Některé důvody máme společné.
V roce 2023 ve Francii zemřelo 651 tisíc lidí, ale jenom 645 tisíc lidí se narodilo. V zemi tak ročně poprvé chybělo nejméně 6 tisíc novorozenců. Ještě před patnácti lety se rodilo o čtvrtinu více dětí.
Web e-news.cz uvádí, že dnes francouzské základní školy zejí prázdnotou. V posledních deseti letech ubylo celkově 621 tisíc žáků. Od roku 1985 zavřelo dveře přes 17 tisíc mateřských a základních škol, které předtím běžně prosperovaly.
Musíme však vzít v potaz to, že porodnost v Evropě klesá dlouhodobě. Na této mapce vidíme poslední rok, kdy byla porodnost dostatečná pro udržení populace dané země. U nás to bylo v roce 1979. Průměrně tak bylo třeba mít 2,1 dítěte na ženu. Ve Francii tomu tak bylo naposledy v roce 1974.
Ani podpora rodičovství nestačí
Francie přitom rodičovství podporuje, úplně bez prostředků rodiče nenechává. Při narození dítěte získáte bonus ve výši 28 000 korun (1 080 eur) a měsíční příspěvek pro rodiče v domácnosti činí kolem 13 000 korun (500 eur). Nízkopříjmové rodiny dostávají sociální podporu na bydlení a stravu.
Pro představu výše uvedený web uvádí, že kvalitní jesle nebo chůva stojí rodinu po odečtení dotací klidně 15 až 20 000 korun měsíčně. Státní pomoc je tak opravdu jen malou podporou.
Na druhou stranu je to stále vyšší podpora než jakou dostávají například české rodiny. Poloviny částky vydanou za kvalitní jesle se u nás nedočkáme. České odhady uvádí rozmezí 5 000 až 9 000 měsíčně (rok 2023), reálné náklady jsou často ale mnohem vyšší. Dnes tato částka je maximálně za jídlo, nikoliv za vše ostatní.
Jak probíhá „mateřská“ ve Francii?
Rodičovství je ve Francii drahé stejně jako v ostatních zemích. Ročně stojí dítě zhruba 220 000 Kč a průměrná domácnost za dítě vydává zhruba třetinu svých výdajů. Zdražují i běžné ceny potravin a elektřiny, v průměru o 20 %.
Drahé bydlení je problémem napříč Evropou. Lidé tu dají přes 60 % čistého příjmu rodiny (65 000 korun) jen za střechu nad hlavou. Ceny nemovitostí vzrostly za posledních 20 let 2,6krát, úrokové sazby od pandemie vzrostly o 300 %, příjem žadatelů musí být nejméně trojnásobkem splátky hypotéky a musí mít stabilní zaměstnání. Pro třicátníky často nedosažitelné.
Francouzi často jako důvod uvádí také klimatickou krizi. Nejméně šest let je tento důvod na seznamu, proč váhají s přiváděním dalších generací na svět:
Dítě vyprodukuje 58 tun oxidu uhličitého ročně, zatímco vegetariánský režim ušetří v průměru 0,8 tuny ročně, necestování letadlem 1,6 tuny a autem 2,4 tuny, a to dohromady umožní ušetřit 4,8 tuny ročně.
Ještě v roce 2020 měla Francie porodnost v pořádku, byť již měla klesající tendenci. Lidé, kteří v tu dobu váhali s rodičovstvím, možná neměli jasno v tom, jestli děti chtějí a kdy. Dnes, o šest let později, je stále zřejmější, že u velkého procenta nerozhodnutých převážila definitivní volba bezdětnosti.
Výhod, které nese pořízení rodiny, je stále méně, především pro ženy.
Záleží mi na mé svobodě! Nechci mít něco, co mě stahuje k zemi,
uvádí jednadvacetiletá studentka Anne-Laure v článku pro ekolist.cz. Upřímně pak dodává, že ekologie je jen vedlejší důvod. Dítě především představuje finanční zátěž a brzdu v kariéře. Ženy nesou obecně těžší část rodinného života a již nechtějí zodpovídat samy za veškerou péči o děti, domácnost a nést i stejnou finanční zátěž jako muži. S tím, jak se stává méně dostupné bydlení, finanční nároky na výchovu dítěte raketově stoupají, ženy jsou stále méně ochotné riskovat svou kariéru. Kdykoliv se může stát, že na dítě zůstanou samy a bez možnosti adekvátního výdělku se taková situace rovná katastrofě.
Nebezpečný svět kolem
Nejen klimatická krize, kdy ve Francii letní vedra dosahují až 45 °C, ale i stále nižší pocit bezpečí v ulicích novou generaci znepokojuje. Je to velmi silný důvod, proč mladí lidé volí bezdětnost. Politická nejistota a nestabilita ve světě na chuti k rodičovství nepřidá.
Problémem je také vlna neplodnosti. V současné době trápí neschopnost počít dítě až 3,3 milionů Francouzů. To je vysoké číslo:
Za nárůst neplodnosti mohou také zdravotní potíže, jako je endometrióza, syndrom polycystických vaječníků (PCOS) a poruchy tvorby spermií.
Svou roli hraje také odkládání mateřství až do věku nad 35 let, kdy šance na otěhotnění již výrazně klesají. Jenže mladší ženy o děti mají zájem pouze v případě, že jim život poskytuje stabilitu a pocit bezpečí, tedy nutné podmínky pro výchovu potomka.
Jak se k tomu staví současná vláda?
Vláda reaguje netradičně. Od letošního roku posílá všem občanům v den jejich 29. narozenin dopis s informacemi o početí a asistované reprodukci. Oficiálně nejde o nátlak, spíš o osvětu, která má Francouzkám připomenout, že systém sociálního zabezpečení hradí náklady na zmrazení a uchovávání vajíček ženám ve věku od 29 do 37 let.
V reakci na klesající porodnost začala francouzská vláda nabízet bezplatnou kontrolu plodnosti lidem ve věku 18 až 25 let. Což je možná chvályhodné, ale nejspíš se Francouzi výrazně netrefili s věkovou skupinou, která je vůbec ochotna o rodičovství přemýšlet.
Mladí Francouzi si nejsou jisti ani svou vlastní budoucností, natož aby do takového světa přiváděli další generace.