V hloubce 70 metrů pod hladinou Severního moře narazil dálkově ovládaný podmořský robot na neobvyklý útvar – sopku, z níž tryská ropa.
Tým vedený Christianem Haugem Eidem, profesorem na katedře geověd Univerzity v Bergenu (UiB), několik let sledoval olejové skvrny na hladině, než se mu podařilo vypátrat jejich zdroj. „Lidé nevěřili, že něco takového v Norsku existuje,“ říká vědec. Objev byl podle jeho slov „ještě úchvatnější, než jsme si mysleli“.
Podmořský komín dostal jméno po Thorově synovi
Výzkumníci pojmenovali podmořský komín Mode po synovi severského boha Thora. Měří jen dva metry na výšku a třicet centimetrů v průměru. Neustále z něj vyvěrá teplá načervenalá slaná voda smíchaná s bahnem, plynem a ropou. Za den z komína vyteče několik set litrů ropy. Podle vědců tento vývěr trvá už tisíce let.
Tým z bergenské univerzity uvádí, že v této oblasti dosud nikdo podobný vývěr nezdokumentoval.
Je to poprvé, co někdo něco takového v Severním moři viděl,
podotýká Haug Eide. Nález ukazuje, že i dno Severního moře může vědce překvapit.
Co může objev znamenat pro ukládání CO₂
Nález by mohl být užitečný i pro norské projekty zachycování a ukládání CO₂. Při této technologii se zachycený oxid uhličitý vhání do podzemí, aby se nedostal do atmosféry. Zkušenosti s tím, jak se CO₂ ukládá pod zemí, přitom sahají jen několik desítek let do minulosti. Ropný vývěr vědcům nabízí příležitost zkoumat, jak se tekutiny v zemské kůře pohybují v průběhu tisíciletí. „Může poskytnout nové poznatky o tom, jak skladování kontrolovat a co lze udělat, aby se zabránilo nežádoucím únikům,“ říká Haug Eide.
Ekosystémy přizpůsobené neobvyklému prostředí
Kolem podmořského komína se vytvořily jedinečné ekosystémy. Organismy, které tam žijí, se podle vědců zřejmě přizpůsobily prostředí natolik, že dokážou využívat unikající plyny a ropu jako zdroj živin. Podle Hauga Eideho nález mění i představu o tom, co se s ropou pod dnem Severního moře děje.
Dříve se mělo za to, že ropa v Severním moři zůstávala na svém místě pod zemí, ale nyní jsme našli důkazy, že na některých místech vyvěrá v poměrně velkém množství.
Podobné vývěry vědci už dříve zaznamenali například v Mexickém zálivu a v Černém moři. V norských vodách jde o první zdokumentovaný případ. Odborníci zároveň uvádějí, že přirozené emise z těchto vývěrů jsou ve srovnání s emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti zanedbatelné.
