Počet zdokumentovaných sabotážních incidentů na ruském území letos výrazně vzrostl. Za prvních deset měsíců roku 2026 jich bylo zaznamenáno 242, což představuje nárůst přibližně o 88 % oproti celému předchozímu roku. Evropské bezpečnostní služby zároveň upozorňují na pokračující ruské operace zaměřené na infrastrukturu, obranný průmysl a další strategické cíle v zemích NATO.
Za statistikami stojí databáze Fire OSINT, kterou spravuje ukrajinská dobrovolnická zpravodajská komunita InformNapalm. Její nejnovější analýza zveřejněná 7. listopadu ukazuje, že počet veřejně zdokumentovaných sabotážních incidentů v Rusku za necelý rok překonal součet za předchozí dva roky. Podle autorů je ale třeba myslet na to, že ne každý incident lze automaticky připsat ukrajinským tajným službám.
Sabotáže se šíří uvnitř Ruska i v Evropě
Rusko eviduje 242 incidentů mezi 1. lednem a 6. listopadem 2026. Za celý rok 2024 a 2025 přitom dohromady zaznamenalo 239 případů. Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tak počet zdokumentovaných sabotážních operací na ruském území dosáhl 569.
Statistiky zahrnují například žhářské útoky na železniční zabezpečovací zařízení, vojenské náborové kanceláře, telekomunikační věže a další infrastrukturu.
Související článek
Moskva přitom sama v současné době čelí obviněním z organizování sabotáží v evropských zemích. Jedním z nedávných případů byl srpnový požár v estonském závodě společnosti Milrem Robotics, která vyrábí mimo jiné bezpilotní pozemní systémy dodávané Ukrajině. Estonské úřady 29. září oznámily, že jejich bezpečnostní služba zjistila, že útok byl objednán Ruskem.
Další případ vyšetřovaly rumunské bezpečnostní složky po zářijovém požáru v průmyslovém areálu nedaleko závodu CARFIL ve městě Brašov, který se podílí na výrobě obranného materiálu. Rumunská zpravodajská služba SRI následně oznámila, že odhalila sabotážní síť koordinovanou z Ruska.
Její aktivity měly navíc potenciálně zasahovat i další evropské země. Do konce září přitom výzkumníci z Mezinárodního centra pro boj proti terorismu a organizace GLOBSEC evidovali v Evropě více než 180 případů ruských sabotážních operací, včetně útoků, neúspěšných pokusů a zmařených akcí.
Zastrašení Evropy a oslabení Ukrajiny
Na rostoucí hrozbu ruských hybridních operací upozorňují také evropští představitelé. Podle zářijových vyjádření ministrů zahraničí zemí východního křídla NATO se Moskva snaží prostřednictvím sabotáží, kybernetických útoků a narušování vzdušného prostoru vyvolávat strach a oslabovat jednotu západních spojenců. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tehdy uvedla, že cílem Ruska je přimět evropské státy, aby omezily podporu Kyjevu.
Moskva se snaží zastrašit Evropu, aby omezila svou podporu Ukrajině.
Sabotážní operace nemusí mít za cíl pouze fyzické poškození infrastruktury. Vyšetřovatelé v některých případech zjistili, že pachatelé útoky natáčeli a záznamy následně předávali ruským propagandistickým kanálům.
Požáry a další incidenty tak mohly sloužit také k vytváření dezinformačního obsahu a šíření nejistoty mezi obyvateli napadených zemí. Podobné postupy se objevily při vyšetřování několika žhářských útoků v Polsku a Litvě.
Britská parlamentní výzkumná služba ve zprávě zveřejněné 4. listopadu popsala ruské hybridní aktivity jako širokou škálu postupů, které zůstávají pod prahem otevřeného vojenského konfliktu. Patří mezi ně sabotáž, kybernetické útoky, dezinformační kampaně i využívání prostředníků k provádění operací.
NATO podle citovaných vyjádření zaznamenává nárůst těchto aktivit. Bohužel se zvyšuje nejen jejich počet, ale také kvalita, s jakou jsou útoky provedeny. Evropské státy proto řeší nejen ochranu strategických objektů, ale také způsoby, jak odhalovat a narušovat sítě, které podobné útoky organizují.