Česká společnost LPP Holding vyvíjí řízenou střelu Narwhal s plochou dráhou letu, která má být určena k útokům na vojenské cíle ve velké vzdálenosti. Firma uvádí, že její systém může podle zvolené konfigurace dosáhnout doletu více než 700 kilometrů a nést bojovou hlavici o hmotnosti až 200 kilogramů. Její širší koncept autonomního úderného systému získal první místo v soutěži NATO Innovation Challenge 2026, zaměřené na dlouhodobé vyřazování vojenských letišť z provozu.
Vývoj střely ale podle firmy ještě není dokončen. Firma LPP Holding uvedla, že Narwhal nadále testuje a připravuje ověření v bojových podmínkách. Zároveň usiluje o spolupráci s českou armádou. Pokud se jí nepodaří získat domácího zákazníka a výrobu podpoří zahraniční partner, může se část produkce přesunout mimo Českou republiku.
NATO ocenilo český koncept pro útoky na vojenská letiště
V soutěži NATO Innovation Challenge 2026 uspěla společnost LPP Holding s řešením zaměřeným na takzvaný deep strike, tedy údery na důležité cíle hluboko na území protivníka. Tématem výzvy bylo Persistent Airfield Denial – dlouhodobé vyřazování nepřátelských letišť z provozu.
Cílem podobných systémů je omezit schopnost protivníka využívat vojenská letiště a další strategickou infrastrukturu. V případě konfliktu mohou být takové cíle důležité pro provoz bojových letounů, logistiku i vedení vojenských operací.
Vítězství v soutěži NATO potvrzuje úspěch předloženého technologického konceptu, neznamená však automaticky objednávku střel ani jejich zavedení do výzbroje aliančních armád. Oceněný návrh zahrnoval širší autonomní úderný systém schopný fungovat také v prostředí s omezenou dostupností satelitní navigace a při elektronickém rušení.
Požadavky soutěže počítaly s dosahem 150 kilometrů, zatímco firma u svého řešení uvádí výrazně delší dolet. Jde o údaje prezentované výrobcem; úplné technické parametry systému nejsou veřejně dostupné v rozsahu, který by umožňoval nezávisle ověřit všechny deklarované schopnosti.
Narwhal má využívat navigaci i bez GPS
Jednou z deklarovaných předností střely je navigace, která se nespoléhá výhradně na satelitní signál. Podle společnosti má systém v případě rušení GPS využívat také vizuální informace o okolní krajině a porovnávat je s uloženými podklady.
Odolnost vůči rušení však neznamená, že střelu nelze elektronicky nebo jiným způsobem vyřadit z činnosti. Úspěšnost navigace závisí na konkrétních podmínkách, použitých senzorech, kvalitě podkladů i na schopnostech protivníka. Bez zveřejněných výsledků nezávislých zkoušek nelze spolehlivost systému v různých bojových situacích přesně posoudit.
LPP Holding uvádí, že některé technologie autonomní navigace využívá také u svých bezpilotních letounů řady MTS, které dodává na Ukrajinu. Zkušenosti z nasazení těchto dronů však nelze automaticky považovat za důkaz, že byla v reálném boji ověřena také střela Narwhal.
Tauberová popsala možný způsob nasazení střely v kombinaci s bezpilotními letouny. Ty by mohly zaměstnat protivzdušnou obranu protivníka, zatímco další prostředky by útočily na důležitější cíle. Jde však o popis zamýšleného využití systému, nikoli o veřejně doložený výsledek bojového nasazení Narwhalu.
Dolet a cena: údaje se mohou lišit podle varianty
Podle informací zveřejněných firmou má Narwhal v některých konfiguracích dosahovat doletu přes 700 kilometrů. Výrobce zároveň uvádí možnost nést bojovou hlavici o hmotnosti až 200 kilogramů. Tyto parametry je nutné chápat jako údaje uváděné společností, nikoli jako nezávisle potvrzenou specifikaci všech variant střely.
LPP Holding v minulosti zveřejnila také jiné parametry jednotlivých konfigurací. Rozdíly v doletu a hmotnosti hlavice mohou souviset s konkrétním provedením systému. Bez úplné technické dokumentace proto nelze jednotlivé hodnoty jednoduše spojovat do jediné univerzální specifikace.
Pozornost vzbuzuje také cena. V médiích se dříve objevila částka přibližně 4,5 milionu korun za kus. Firma však přesnou cenu z obchodních důvodů nezveřejňuje. Tvrzení, že Narwhal stojí patnáctkrát méně než americká střela Tomahawk, proto nelze považovat za nezávisle ověřené srovnání. K přesnému porovnání by bylo nutné znát nejen cenu obou systémů, ale také konkrétní varianty, rozsah dodávky a další související náklady.
Výhodou menších a levnějších úderných prostředků může být možnost pořídit jich více než drahých střel. Skutečný poměr nákladů a účinnosti však závisí na parametrech zbraní, cíli a podmínkách jejich použití.
Firma vyvíjí vlastní motor i další technologie
LPP Holding propojuje několik společností, které se podílejí na vývoji a výrobě obranných technologií. Podle vyjádření firmy vyvinula také vlastní proudový motor ZT J160. Vlastní technické řešení může výrobci pomoci omezit závislost na externích dodavatelích a lépe koordinovat vývoj jednotlivých částí systému.
Společnost uvádí, že sdílí některé technologie mezi různými platformami, například v oblasti motorů, softwaru a navigace. Takový přístup může zjednodušit vývoj a snížit náklady, skutečný ekonomický přínos ale závisí na výsledné podobě výroby a rozsahu sériové produkce.
Narwhal zatím podle vyjádření firmy čeká na další testování a ověření v bojových podmínkách. Teprve výsledky těchto zkoušek mohou poskytnout přesnější informace o jeho praktických schopnostech a případných omezeních.
LPP Holding chce spolupracovat s českou armádou
Firma usiluje o to, aby se Armáda České republiky stala jedním z jejích zákazníků. Podle Tauberové by domácí objednávka pomohla nejen dalšímu vývoji, ale také při jednání se zahraničními odběrateli. Ti se podle jejího vyjádření často zajímají o to, zda výrobek používá také armáda země, ve které vznikl.
Zástupkyně společnosti zároveň kritizovala tempo jednání s českým státem. Firma podle ní potřebuje možnost testovat a dále vyvíjet systém ve spolupráci s armádou, nikoli pouze samotné finanční dotace. Tato vyjádření popisují stanovisko výrobce; bez stanoviska ministerstva obrany nelze nezávisle posoudit průběh jednání ani důvody, proč zatím případná objednávka nevznikla.
Případný přesun výroby do zahraničí je zatím možností, kterou firma sama připouští, nikoli oznámeným rozhodnutím. Pokud by zahraniční zákazník podmínil objednávku výrobou na svém území a česká armáda o systém neprojevila oficiální zájem, mohla by společnost takovou nabídku upřednostnit.
Pro český obranný průmysl by to znamenalo, že část výroby a souvisejícího know-how by se mohla rozvíjet mimo domácí prostředí. Zda k tomu skutečně dojde, bude záviset na výsledcích dalšího vývoje, případných objednávkách i na podmínkách spolupráce s českými a zahraničními partnery.
Úspěch v soutěži NATO tak představuje pro LPP Holding významné uznání technologického konceptu. Dalším rozhodujícím krokem bude dokončení vývoje, ověření deklarovaných schopností a získání zákazníků, kteří umožní přechod od vývoje k sériové výrobě.