Ukrajina vyzvala vlády po celém světě, aby omezily nebo úplně ukončily činnost takzvaných Ruských domů. Kulturní centra provozovaná ruskou státní agenturou Rossotrudničestvo podle Kyjeva nepředstavují pouze místa pro výuku jazyka, kulturní akce či vzdělávání. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha tvrdí, že Moskva jejich prostřednictvím šíří dezinformace, destabilizuje společnosti a provozuje špionážní aktivity. Výzva byla zveřejněna krátce poté, co Německo oznámilo uzavření Ruského domu v Berlíně.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha 19. září oznámil, že Kyjev oficiálně oslovil vlády po celém světě a předložil jim argumenty pro omezení fungování Ruských domů nebo jejich úplné uzavření. „Kognitivní doména moderní války nesmí být podceňována,“ napsal Sybiha. Rusko podle něj globálně ovlivňuje veřejné mínění.
Ruské domy jako velký problém
Ruské domy jsou zahraniční kulturní a vzdělávací centra provozovaná agenturou Rossotrudničestvo, která spadá pod ruský stát. Jejich oficiální činnost zahrnuje například podporu ruského jazyka, kulturní a vědecké projekty, vzdělávací programy nebo kontakty s ruskými občany žijícími v zahraničí.
Ukrajina ale tvrdí, že kulturní a vzdělávací aktivity představují pouze jednu část fungování této sítě.
Související článek
Ruské domy ve skutečnosti slouží jako nástroje dezinformací, destabilizace a špionáže.
Evropská unie už v roce 2023 zařadila Rossotrudničestvo na svůj sankční seznam a uvedla, že agentura podle jejích zjištění funguje jako nástroj ruského takzvaného hybridního vlivu a podílí se na šíření kremelských narativů.
Kyjev přitom upozorňuje, že síť není omezena pouze na Evropu. Podle Sybihy Ruské domy stále působí nejméně v sedmi evropských zemích a rozsáhlejší síť existuje také v Africe, Asii, indo-pacifickém regionu a Jižní Americe. Rossotrudničestvo navíc v září oznámilo plán na otevření dalších 11 center v zahraničí, z toho osm v afrických zemích. Šéf agentury Igor Čajka uvedl, že jejich úspěch se bude posuzovat mimo jiné podle toho, jak podporují ruský jazyk, vzdělávání a kulturní či vědecké projekty.
Berlín ukázal, co by mohlo následovat
Německo už podniklo krok, který může sloužit jako příklad toho, co by širší uzavírání Ruských domů znamenalo. Berlín v září ukončil dohodu umožňující fungování Ruského domu v německé metropoli. Rozhodnutí následovalo po německém obvinění Ruska z odpovědnosti za pokus o útok dronem s výbušninami poblíž ukrajinského nákladního letadla na letišti Lipsko/Halle.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že policejní vyšetřování, zpravodajské informace a charakter incidentů podle německých úřadů ukazují na ruskou odpovědnost. Moskva to odmítla.
Pokud by další státy postupovaly podobně, znamenalo by to postupné zmenšování ruské sítě kulturní diplomacie v zahraničí. Zaniknout by mohly například kurzy ruštiny, kulturní akce, vzdělávací programy nebo některé aktivity zaměřené na ruské krajany.
Podle webu The Insider se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 uzavřelo nejméně 13 poboček Rossotrudničestva ve světě. Současně však nejde automaticky o konec veškerých kulturních kontaktů s Ruskem. Jednotlivé státy mohou přistoupit k omezení konkrétního centra, vypovězení příslušné dohody, nebo jinému právnímu řešení.
Rusko proti uzavírání Ruských domů protestuje a hrozí odvetnými kroky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová po německém rozhodnutí uvedla, že Moskva bude mít adekvátní odpověď a označila německé zdůvodnění za vykonstruovanou záminku.
Už před uzavřením berlínského centra ruský velvyslanec v Německu Sergej Něčajev varoval, že pokud Berlín Ruský dům zavře, Rusko může jako odvetu uzavřít Goethe-Institut v Moskvě. Po německém rozhodnutí pak Rusko skutečně oznámilo uzavření německého konzulátu v Petrohradu a německých kulturních struktur v Rusku.