Představte si, že každý rok strávíte víc než 240 hodin vyplňováním formulářů, shánění razítek a komunikací s úřady. Přesně tolik času průměrně spotřebuje český podnikatel na administrativní povinnosti. A nejde jen o čas – celková finanční zátěž dosahuje astronomických 72 miliard korun ročně.
Tato suma, kterou spočítala Hospodářská komora v rámci iniciativy Byrokratický detox 2025, představuje peníze, které firmy nevkládají do rozvoje, inovací nebo mezd zaměstnanců. Místo toho je pohltí nekonečný kolotoč papírování a splňování formálních požadavků.
Co se už změnilo
Ministerstvo průmyslu a obchodu právě předložilo vládě zprávu o tom, jak se daří byrokracii okleštit. Dokument, který kabinet vzal na vědomí, mapuje pokrok za rok 2025 i plány do budoucna.
Některé kroky už podnikatelé pocítili na vlastní kůži. Začínající živnostníci například nemusí platit zálohy na sociální pojištění po celý první rok podnikání ani v roce následujícím – pojistné pak uhradí najednou. Zjednodušily se také důvody pro výpověď zaměstnancům, kteří ztratí zdravotní způsobilost.
Majitelé fotovoltaických elektráren získali větší volnost: limit pro povinnou licenci na výrobu elektřiny se zvýšil na 100 kilowattů. A živnostníci i lidé na dohody konečně dostali nárok na ošetřovné, což dříve bylo výsadou klasických zaměstnanců.
Ambiciózní cíl a realita čísel
Vláda si v Hospodářské strategii Česko: Země pro budoucnost 2.0 vytyčila jasný cíl: do roku 2029 snížit administrativní zátěž o pětinu. V korunách to znamená ušetřit podnikatelům 14,4 miliardy ročně.
Ministerstvo průmyslu připravilo takzvaný Podnikatelský balíček na roky 2026-2027, který má přinést úsporu 1,116 miliardy korun každý rok. To je slušný začátek, ale zároveň teprve necelých osm procent z celkového cíle. Další balíček už je v přípravě a má zahrnout opatření z více oblastí včetně dlouhodobějších systémových změn.
Klíčovou roli má sehrát reforma kontrolních orgánů. Místo honby za formálními přehmaty by inspektoři měli víc radit, metodicky vést a rozhodovat konzistentně. Pomoci má také Jednotný portál evidence kontrol, který má zvýšit transparentnost celého systému.
Podpora podnikání je klíčová pro další ekonomický růst.
Chceme podnikatelům vytvářet podmínky, ve kterých mohou zvyšovat svou konkurenceschopnost, investovat do digitalizace a nových technologií a soustředit se na rozvoj svého podnikání. Součástí toho musí být i co nejjednodušší a předvídatelné podnikatelské prostředí,
říká Karel Havlíček, první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu.
Digitalizace jako cesta ven
Modernizace veřejné správy a přechod na digitální služby má být jedním z hlavních nástrojů, jak podnikatelům ulevit. Čím méně papírů a osobních návštěv úřadů, tím víc času na vlastní byznys.
Naším trvalým cílem je zjednodušovat podnikatelské prostředí a snižovat byrokracii. I veřejná správa musí pokračovat v modernizaci a digitalizaci svých služeb, aby plnění povinností vůči státu bylo pro podnikatele co nejméně zatěžující a uživatelsky přívětivé,
vysvětluje Pavel Vinkler, vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace na ministerstvu průmyslu.
Podnikatelské svazy vládní snahu vítají, zároveň ale upozorňují, že samotné jednorázové balíčky nestačí. Potřeba je systémová změna, která zabrání vzniku nové byrokracie v budoucnu.
Zbytečná byrokracie je největší překážkou rychlejšího růstu české ekonomiky. Vítáme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně připravuje antibyrokratické balíčky, klíčové ale bude vytvořit také systémové nástroje, které omezí vznik byrokracie do budoucna. Je také nejvyšší čas na reformu kontrolních orgánů, které by měly méně pokutovat formální chyby a více pomáhat podnikatelům chápat složité a často protichůdné regulace,“ dodává Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory.
Otázka zní, jestli se vládě podaří splnit vlastní slib. Čtyři roky do roku 2029 nejsou věčnost a cesta k úspoře 14 miliard vyžaduje mnohem razantnější tempo než dosavadní kroky. Pro tisíce českých firem ale může jít o rozdíl mezi přežitím a krachem.