Kolem pobytu cizinců v České republice koluje bezpočet mýtů. Mnozí věří, že získat dlouhodobé zázemí je snadné a automatické. Skutečnost je dramaticky odlišná – nový institut zvláštního dlouhodobého pobytu vystavil tisícům žadatelů stopku. Proč na bezpečnější status dosáhne jen zlomek těch, kteří o něj usilují?
Globální mýtus versus realita: Kolik migrantů skutečně žije na Zemi?
Ve veřejném prostoru a na sociálních sítích se často šíří divoké spekulace o tom, že migranti tvoří desítky procent celosvětové populace. Strach a dezinformace však narážejí na tvrdá data.
Ověřená realita ukazuje, že celosvětově tvoří migranti méně než 4 % populace. Přesto se v diskusích neustále objevují obavy z masivního přílivu lidí, které neodpovídají skutečnému stavu věcí. Podobně zkreslené představy panují i o tuzemském pobytovém systému, který patří k nejvíce selektivním v Evropě.
Přísné síto, které propustí jen ty nejúspěšnější
Mnoho lidí se domnívá, že stát dává dlouhodobé pobyty uprchlíkům bez rozdílu a zadarmo. To je však zásadní omyl.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, zavedený zákonem Lex Ukrajina VII, je přísně výběrové oprávnění s platností na 5 let. V první vlně v roce 2025 projevilo o tento pobyt zájem přibližně 80 000 až 82 000 osob, což představovalo téměř 47 000 domácností. Podmínky však nakonec splnilo a pobyt získalo pouhých 15 000 až 16 000 lidí.
Hlavním kamenem úrazu byl nedostatečný příjem, který vyřadil 45 % domácností, a dále čerpání dávek či chybějící pojištění, které vyřadilo dalších 35 % žadatelů. Ve druhé vlně do konce dubna 2026 projevilo zájem 56 503 osob.
Když matematika rozhoduje o lidských osudech
Jak neúprosná tato pravidla jsou, ukazuje modelová situace matky samoživitelky se dvěma dětmi ve věku 8 a 12 let.
Aby rodina mohla přejít z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt, musí matka jako hlavní žadatelka vykazovat roční hrubý příjem minimálně 440 000 Kč. Za každé ze dvou dětí se limit zvyšuje o dalších 110 000 Kč. Celkový požadovaný roční hrubý příjem domácnosti tak činí 660 000 Kč, což představuje průměrný měsíční hrubý příjem ve výši 55 000 Kč.
Pokud matka pracuje na méně kvalifikované pozici a této částky nedosáhne, rodina podmínky nesplní. K tomu musí doložit čistý trestní rejstřík, bezdlužnost na zdravotním pojištění, zajištěné ubytování a prokázat, že děti plní povinnou školní docházku. V rozhodném období od 1. října 2025 do 31. března 2026 navíc rodina nesměla čerpat žádnou humanitární dávku.
Dva pohledy na spravedlnost a integraci
Debaty o nastavení pravidel jsou v české společnosti velmi ostré. Část veřejnosti volá po absolutní rovnosti bez jakýchkoli výjimek.
Jeden z typických názorů v diskusích na internetu zní jasně: „Proč by měli mít Ukrajinci nějaké speciální výhody a jednodušší cestu k pobytu než ostatní cizinci? Ať si splní standardní podmínky jako kdokoli jiný, kdo sem chce přijít za prací. Naše zákony mají platit pro všechny stejně,“ píše komentátor v diskusi na Novinky.cz.
Stát však na tento institut nahlíží z jiné perspektivy. Podle oficiálního vyjádření Ministerstva vnitra ČR je zvláštní dlouhodobý pobyt koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a jako motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptovaní, že nepotřebují ochranný status.
Pomocná ruka z Karlína a boj za lidská práva
V labyrintu českých paragrafů pomáhá cizincům již od roku 2003 Centrum pro integraci cizinců. Tato obecně prospěšná společnost se sídlem v pražském Karlíně v Pernerově ulici provozuje pobočky také v Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Liberci.
Nabízí odborné sociální poradenství, sociální rehabilitaci v programu Perspektiva, aktivizační služby pro rodiny s dětmi v programu Hermiona a nízkoprahové kurzy češtiny vyučované přímou metodou.
Od roku 2023 stojí v čele organizace Mgr. Anna Marie Vinařická, absolventka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vinařická, která dříve působila v pražské pobočce Lékařů bez hranic, začínala v organizaci v roce 2016 jako dobrovolnice a lektorka.
Její profesní dráhu provází silný smysl pro spravedlnost. V červenci 2026 rezignovala na své členství ve Výboru pro práva cizinců při Radě vlády pro lidská práva. Spolu s ní na protest proti přesunu lidskoprávních agend pod jednotlivá ministerstva odešlo dalších 52 odborníků.
Jak přísné je Česko v porovnání s Evropou?
Česká republika patří v oblasti udělování státního občanství k nejkonzervativnějším zemím. Ročně u nás získá občanství v průměru pouze 4 000 až 6 000 cizinců.
Podmínky jsou neúprosné: žadatel musí v zemi legálně pobývat minimálně 10 let, z toho 5 let s trvalým pobytem, a složit náročnou zkoušku z českého jazyka a reálií. Pro srovnání, Nizozemsko uděluje ročně průměrně 49 000 občanství.
Tamní legislativa vyžaduje pouze 5 let nepřetržitého legálního pobytu a složení integrační zkoušky z jazyka a kultury. Česká cesta tak zůstává pro mnohé cizince, i přes jejich maximální snahu o integraci během na extrémně dlouhou trať.