Více než čtyři roky dokázal Kreml udržovat dojem, že válka na Ukrajině se netýká běžného života Rusů. Ukrajina čelila každodenním raketovým útokům a už od samého začátku z ní utíkali lidé. Velká ruská města jako Moskva či Petrohrad však fungovala téměř normálně. V poslední době se ale situace mění. Série ukrajinských útoků na logistická centra společnosti Wildberries začínají vnímat i Rusové, kteří se doposud necítili válkou zasaženi.
Hlavní náklady války nesly od samého počátku spíše pohraniční oblasti, chudší regiony nebo rodiny vojáků bojujících na frontě. Ve velkých městech pokračoval běžný život. Restaurace byly plné a spotřebitelská ekonomika fungovala téměř bez větších omezení.
Právě tento kontrast podle řady analytiků pomáhal Kremlu udržovat veřejnou podporu pro válku i relativní společenský klid. Podle politoložky Tatiany Stanovaje se Kreml od začátku invaze snažil zabránit tomu, aby válka zásadně narušila každodenní život většiny Rusů. Právě zachování dojmu normality mělo omezit nespokojenost veřejnosti a zabránit vzniku širšího odporu vůči válce.
Kreml chránil centra bohatství před důsledky války
Stanovaja dlouhodobě upozorňuje, že jedním z hlavních cílů Kremlu bylo oddělit válku od každodenního života většiny obyvatel. Režim se podle ní snažil vytvořit dojem, že konflikt probíhá daleko od Moskvy a že běžný život může pokračovat téměř beze změn.
Mobilizace byla vedena především v ekonomicky slabších regionech. Vláda současně podporovala spotřebu i růst mezd, aby negativní dopady války nebyly ve velkých městech příliš patrné.
Výrazným symbolem této strategie se stala společnost Wildberries. Největší ruské internetové tržiště obsluhuje desítky milionů zákazníků měsíčně a představuje jeden z pilířů spotřebitelské ekonomiky. Právě proto měly útoky na několik logistických center mnohem větší psychologický dopad než zásahy vojenských objektů v odlehlých regionech.
V červenci došlo k napadení skladů v Elektrostalu u Moskvy a v Tambovské oblasti, později také v Krasnodarském kraji a Stavropolské oblasti. Poškození infrastruktury přerušilo dodávky zboží, ohrozilo stovky tisíc prodejců a způsobilo škody odhadované na miliardy dolarů.
Samotní bohatí ruští občané nebyli po většinu války vystaveni přímému fyzickému ohrožení. Nejcitelnějšími dopady pro ně byly západní sankce, zmrazení zahraničního majetku nebo omezení cestování. Zakladatelé velkých firem mohli své podniky dál provozovat na domácím trhu, který díky státní podpoře zůstával relativně stabilní. Současné útoky na logistickou infrastrukturu ale ukazují, že ani velké soukromé společnosti už nejsou mimo dosah války.
To výrazně mění situaci pro Putina, kterému se opět snižuje podpora ze strany ruského lidu. Mnoho ruských oligarchů odmítá dále mlčet a staví se proti prezidentovým rozhodnutím. To dále snižuje morálku mezi běžnými lidmi i mezi vojáky, pro které je jednota země a podpora ze strany civilistů často tím nejdůležitějším.
Psychologický efekt může ublížit víc než samotné škody
Podle analytiků není hlavním cílem ukrajinských útoků způsobit ekonomické škody. Stejně důležitý je psychologický efekt. Pomocí útoků se Kyjev snaží narušit iluzi, že se válka odehrává někde daleko a běžného života Rusů se netýká. Jakmile lidé začnou přicházet o práci, zboží nebo majetek kvůli útokům na civilní logistiku, mohou konflikt začít vnímat úplně jinak než dosud.
To potvrzují i slova šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova:
Chceme je dostat z jejich komfortní zóny.
Právě Wildberries představuje z tohoto pohledu mimořádně citlivý cíl. Firma zajišťuje živobytí statisícům drobných podnikatelů a její služby využívají miliony domácností napříč Ruskem. Po útocích se objevily případy prodejců, kteří přišli o veškeré zásoby uložené ve skladech, a někteří začali upozorňovat, že jim hrozí bankrot.
Sama majitelka společnosti Taťána Kim oznámila, že společnost poskytne části postižených podnikatelů finanční kompenzaci, zároveň přiznala, že pojištění podobné škody nepokrývá.
Dosavadní sociologické výzkumy ukazují, že ruská společnost si na válku do značné míry zvykla a Kremlu se dlouhodobě dařilo udržovat vysokou míru podpory. Rostoucí počet útoků hluboko na ruském území však může postupně narušovat obraz bezpečí, který režim budoval od začátku invaze. A právě to by z dlouhodobého hlediska mohlo představovat pro Moskvu větší problém než samotné materiální škody.