Studenti středních škol v Bělorusku jsou povinně posíláni do vícedenních vojensko-vlasteneckých táborů. Tamní úřady se tím snaží posílit militarizaci na základě nařízení z roku 2026, které vydal odbor školství výkonného výboru města Mogilev.
Od roku 2026 platí, že všichni studenti 10. ročníků (přibližně žáci ve věku 15–16 let) v Bělorusku musí absolvovat desetidenní vojenský výcvik. Dříve byly podobné tábory organizovány jen na některých školách nebo dobrovolně, nyní se staly povinnou součástí výuky.
Povinný vojenský výcvik pro tisíce studentů
Výcvik probíhá od konce května do začátku června a podle běloruských úřadů má studenty připravit na krizové situace a posílit jejich „občanskou odpovědnost“. Opatření vychází z celostátní změny systému předvojenské přípravy.
Studenti během táborů tráví několik dní v prostředí podobném vojenskému výcviku. Podle běloruského ministerstva obrany se seznamují s armádním životem, základní taktikou, fyzickou přípravou, první pomocí, civilní obranou a některé skupiny také se střeleckou přípravou.
Úřady zdůrazňují, že cílem není pouze vojenská příprava, ale také výchova vlastenců a posílení vztahu mladých lidí ke státu. Běloruská státní média popisují tábory jako způsob, jak mladým lidem přiblížit práci armády a naučit je disciplíně.
Rozšíření těchto programů přichází v době, kdy se Bělorusko stále více zapojuje do bezpečnostní spolupráce s Ruskem a kdy režim Alexandra Lukašenka klade velký důraz na připravenost obyvatelstva. Lukašenko dlouhodobě tvrdí, že země musí být schopná bránit svou suverenitu.
Bělorusko se nepřipravuje na válku. Ale musí být připraveno na jakýkoli vývoj událostí,
prohlásil Lukašenko už v roce 2024. Podobná vyjádření dnes vláda používá jako argument pro posilování vojenské výchovy obyvatel.
Vojenská logika se dostává do škol
Ačkoli běloruští představitelé tvrdí, že jde o nutnost, mnoho kritiků varuje před nebezpečím vojenské propagandy. Běloruské úřady označují program za běžnou vlasteneckou výchovu. Mnoho odborníků ale tvrdí, že jde o další krok k dlouhodobé militarizaci školství.
Poradkyně běloruské opoziční představitelky Svjatlany Cichanouské pro otázky mládeže Marharyta Vorychava uvedla, že režim podle ní využívá školy k tomu, aby mladou generaci postupně zvykal na vojenské prostředí.
Lukašenko se prezentuje jako někdo, kdo udržuje válku daleko od Běloruska. Pokud je to pravda, proč se vojenská logika stále více dostává do škol?
ptá se. Kritici upozorňují především na to, že studenti nejsou pouze učeni praktickým dovednostem, ale účastní se také politicky zaměřených přednášek a státních vlasteneckých akcí.
Zahraniční analytici dávají tento trend do souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a rostoucí závislostí Minsku na Moskvě. Podle odborníků nejde jen o přípravu na případnou mobilizaci, ale také o snahu vychovat generaci, která bude více loajální k současnému režimu a jeho bezpečnostnímu pohledu na svět. Běloruské vedení však podobnou kritiku odmítá.