Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo na Facebooku, že příjemci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů dostanou jednorázový příspěvek. Pod příspěvkem se během krátké doby sešlo přes tisíc komentářů, z nichž většina zní kriticky.
Diskuse na sociálních sítích odhaluje hluboké rozpolcení společnosti. Zatímco někteří chápou snahu pomoci seniorům, jiní v tom vidí čiré politické taktizování před volbami. Opatření, které má vyjít státní rozpočet na zhruba 5,7 miliardy korun, musí ještě projít schválením v Parlamentu a podpisem prezidenta.
Kritika zadlužování a politického marketingu
Mnoho lidí poukazuje na stav veřejných financí a zpochybňuje smysluplnost takového kroku. „Jako přál bych důchodcům důchody klidně 50 000 Kč, ale když se musí republika (nejen kvůli tomu) zadlužovat, tak mi to nepřijde jako správný krok. A je jedno, kdo tam zrovna sedí, budu kritizovat každou vládu, která zanechá takovou sekeru,“ zní jeden z nejčastěji sdílených komentářů.
Další uživatel varuje před nežádoucím společenským dopadem:
Děláte z důchodců ohroženou a nenáviděnou skupinu,“ píše na Facebooku. Jiní považují celé opatření za neúčinné: „Zbytečné, na to jaký máme schodek, tak tohle si mohli odpustit, důchodce to nevytrhne,
dodává další diskutující.
Jednorázový příspěvek má kompenzovat nízkou zákonnou valorizaci od ledna 2027, kdy průměrný důchod vzroste pouze o 304 Kč měsíčně na průměrných 22 196 Kč. Právě toto navýšení je označováno za nejnižší za posledních deset let.
Jedna z uživatelek vyjadřuje pochybnosti o skutečném dopadu: „Akorát ucpávání huby k tomu, co zbytečně naslibovali na úkor budoucnosti. Zřejmě lepší, než řešit opravdu kvalitu života těm, co si to zaslouží,“ kritizuje přístup vlády.
Důchodci sami mají výhrady
Zajímavé je, že kritiku nesdílejí jen mladší generace. Řada seniorů sama otevřeně přiznává, že by peníze raději viděla jinde.
Jsem invalidní důchodce, ale byla bych raději, aby příspěvek dostaly matky samoživitelky, ty to mají v téhle době hodně těžké…,
píše jedna z diskutujících.
Na síti X se objevují konkrétní alternativní využití miliardové částky. „Drazí důchodci, ve svém věku nepotřebujete jednorázový úplatek. Potřebujete kvalitní a dostupné zdravotnictví. Za těch 5,6 MILIARD, co teď dostanete, abyste volili Babiše, mohl tenhle stát postavit jednu plně vybavenou nemocnici. Kterou jednou potřebovat budete. Vaše volba,“ argumentuje jeden z uživatelů.
Další přidává srovnání s konkrétním projektem:
Premiér této země se pokusil uplatit důchodce částkou, za kterou by Ostrava pořídila dvoje Bazaly,“
píše na X.
Některé seniorky otevřeně přiznávají, že předvolební dárky posílají dál na charitu. „Ani nevíte, jak se mi tyhle příspěvky čtou jako důchodkyni těžko, i když jim rozumím. Minulý předvolební dárek 5000 od AB jsem poslala slečně z DD, která „vyrážela“ do samostatného života. Teď dostane 2000. Dárek pro Putina. V mém okolí jsou samí rozumní důchodci, ale vím, statistiky,“ svěřuje se jedna z diskutujících.
Jiný senior se vymezuje proti stereotypům: „Jen informace: Ano, jsem dědek. Žiju z předdůchodu, za půl roku jsem regulérní starobní důchodce. Ale nikdy, NIKDY nepodpořím tu svoloč, co tam teď je. Neházejte mě do jednoho pytle. Dík,“ reaguje na zobecňující komentáře.
Srovnání s rouškovným a volební matematika
V diskusích se opakovaně objevuje paralela s covidovým rouškovným.
Juchelkovi v nestřežené chvíli začala radit Jana Maláčová, nebo jak si mám tohle rouškovné 2.0 vyložit?
ptá se ironicky jedna z uživatelek. Další pokládá přímočarou otázku:
Měl bych takovou až plytkou otázku. Kde na to vezmeme peníze?
Politický rozměr celé situace shrnuje závěrečný komentář, který propojuje nízkou valorizaci s předvolebními sliby: „Nárůst důchodů o 304 Kč. Nejnižší za posledních 10 let. K tomu 2000 Kč jednorázový příspěvek. Tak vypadá realizace hesla Andrej Babiš „Vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“. Takhle si z důchodců nevystřelil ještě nikdo. A hlavně si to musí vzpomenout ve volební místnosti,“ uzavírá diskutující.
Debata ukazuje, že jednorázové finanční injekce před volbami vyvolávají v české společnosti stále silnější odpor napříč generacemi. Otázkou zůstává, zda si to voliči skutečně zapamatují až do volební místnosti.