Podle oficiálních údajů Ministerstva dopravy bylo k 31. srpnu 2024 v České republice registrováno celkem 7 381 dobíjecích stanic, které dohromady nabízejí 16 416 nabíjecích bodů. Z toho připadá 3 848 stanic na veřejně přístupná místa, zatímco zbývajících 3 533 stanic slouží k poloveřejnému využití.
Počet čistě elektrických vozidel (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) přitom dosahoval ke stejnému datu hodnoty 19 738 kusů. Když porovnáme tyto údaje s kapacitou nabíjecí infrastruktury, vychází nám zajímavý poměr: na každý nabíjecí bod připadá v průměru pouze 1,2 elektromobilu.
Kapacita versus reálné využití
Ministerstvo dopravy ve své analýze zdůrazňuje klíčový aspekt, který se v debatách často opomíjí. „Nabíjecí stanice není čerpací stanice. Zatímco u klasických benzínových pump trvá tankování několik minut, u dobíječek vozidla zůstávají podstatně déle,“ vysvětluje resort.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že většina majitelů elektromobilů dobíjí svá vozidla doma nebo v zaměstnání, nikoliv na veřejných stanicích. Tento model využívání výrazně snižuje tlak na veřejnou infrastrukturu. Podle dostupných dat až 80 procent dobíjení probíhá právě v soukromí, kde řidiči nechávají auta připojená přes noc.
Mám elektromobil už druhým rokem a veřejnou dobíječku jsem využil možná pětkrát. Doma mám wallbox a auto nabíjím přes noc, ráno vyjíždím s plnou baterií. Veřejné stanice používám jen na delších cestách,
říká Petr M. z Prahy, který denně dojíždí do práce.
Jak vypadá rozložení nabíjecí sítě
Struktura české nabíjecí infrastruktury je poměrně různorodá. Veřejně přístupné stanice najdeme především podél dálnic a hlavních tahů, v městských centrech a u obchodních center. Poloveřejné stanice pak dominují v areálech firem, u hotelů nebo na parkovištích bytových komplexů.
Důležitým faktorem je také výkonnost jednotlivých nabíjecích bodů. Zatímco pomalé AC nabíječky s výkonem do 22 kW tvoří většinu instalací, rychle přibývají i rychlonabíječky DC s výkonem 50 kW a více. Ty dokážou dobít baterii na 80 procent kapacity za 20 až 40 minut.
Srovnání s evropskými standardy
Když se podíváme na doporučení Evropské komise, která stanovuje ideální poměr jeden nabíjecí bod na deset elektromobilů, Česká republika tento standard výrazně překonává. Náš současný poměr 1:1,2 představuje téměř osminásobně lepší pokrytí, než je evropský cíl.
Tato skutečnost staví Česko do pozice země, která je na rozvoj elektromobility infrastrukturně dobře připravená. Otázkou zůstává, zda tento náskok udrží i s očekávaným nárůstem prodeje elektrických vozidel v příštích letech.
- Klíčové parametry české nabíjecí sítě:
- 16 416 nabíjecích bodů celkem
- 7 381 dobíjecích stanic
- Poměr 1,2 elektromobilu na jeden nabíjecí bod
- 80 % dobíjení probíhá v soukromí
- Osminásobné překročení evropského standardu
Co brzdí rozvoj elektromobility
Přestože infrastruktura je na dobré úrovni, prodeje elektrických aut v Česku zaostávají za západoevropskými zeměmi. Mezi hlavní překážky patří vyšší pořizovací cena vozidel, obavy z dojezdu a nedostatečná informovanost veřejnosti o reálných možnostech elektromobilů.
Paradoxně tak vzniká situace, kdy nabíjecí infrastruktura čeká na elektromobily, nikoliv naopak. Provozovatelé dobíjecích stanic investovali do sítě s předstihem, počítají však s postupným nárůstem poptávky v horizontu několika let.
Budoucí vývoj a očekávání
Ministerstvo dopravy předpokládá, že s postupným poklesem cen baterií a rozšířením modelové nabídky dostupnějších elektromobilů dojde k výraznému nárůstu jejich prodejů. Evropská unie navíc připravuje přísnější emisní limity, které výrobce povedou k intenzivnější elektrifikaci nabídky.
Investice do nabíjecí infrastruktury pokračují i nadále. Operátoři rozšiřují síť především o rychlonabíječky vyšších výkonů, které zkracují dobu potřebnou k dobití. Cílem je vytvořit síť srovnatelnou s hustotou čerpacích stanic, byť s jiným modelem využití.
Česká republika má tedy z hlediska infrastruktury solidní základ pro masovější rozšíření elektromobility. Současná kapacita dobíjecích stanic poskytuje dostatečnou rezervu pro několikanásobný nárůst počtu elektrických vozidel, aniž by došlo k přetížení sítě. Otázkou zůstává, kdy se tato kapacita začne naplňovat a jak rychle se změní preference českých řidičů.