Prezident Vladimir Putin se neustále vyjadřuje nejednoznačně. Válka brzy skončí, zároveň však stupňuje útoky na Ukrajinu, přičemž Kyjev za poslední dny zažil nejhorší útoky ruských dronů a raket. Odborníci varují, že jde o podlou hru s Donaldem Trumpem a s NATO. Kolik nakonec za mír zaplatí právě Amerika a její spojenci?
V posledních týdnech a měsících se ruský prezident stále častěji vyjadřuje ve smyslu, že válka by mohla být brzy u konce. Je dokonce ochotný se sejít i se zástupci evropských zemí u jednání o konci války. Ti ho však musí kontaktovat jako první, protože to byla právě Evropa, která v roce 2022 ukončila veškeré kontakty s Ruskem. Jenže analytici tvrdí, že vůbec nejde o mír.
Putin je připraven maximálně k dalšímu jednání
Vladimir Putin je podle analytiků připraven nejvýše na další kolo jednání. Mír nečekejme.
Alexander Baunov z Carnegie Russia Eurasia Center to v únoru 2026 shrnul jednoznačně:
Moskva čeká buď na průlom na frontě, nebo na „velký obchod“, v němž by Washington nabídl víc než jen dohodu o Ukrajině,
píše web armadnizpravodaj.cz. Shrnuje tím názor, že zatím je to jenom hra o čas, nikoliv reálná jednání.
Související článek
Rusko údajně nebude ochotno se vzdát svých předchozích návrhů a bude požadovat minimálně část doposud dobytého území.
Americké benefity jako základ hry
Jaké výhody a dobré obchody však může Rusko očekávat od Washingtonu? Rusko zcela jistě požaduje zrušení sankcí nebo jejich výrazné zmírnění. To může být nakonec jeden z hlavních požadavků, který, bude-li splněn, může zmírnit ruské požadavky na ukrajinskou stranu. Samozřejmě to je také záruka, že Ukrajina nebude v budoucnu členem NATO a požadavkem může být také omezení vlivu NATO v části východní a střední Evropy, v postsovětských zemích a zemích, jež byly v minulosti v jejím vlivu. To Rusko považuje za svou vlastní bezpečnostní záruku. Trump i Putin vzájemně přecenili síly a ochoty k ústupkům.
To je stále příliš mnoho témat k jednání, která nyní Spojené státy nemají tolik prostoru důkladně probírat kvůli probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. Dá se tedy očekávat, že Putinova vyjádření jsou jen oddalovací a zdržují skutečná rozhodnutí. Válka už totiž na obou stranách dlouhodobě naráží na své limity, hroutí se i Putinova podpora mezi obyvateli i v politických kruzích.
Vladimir Putin ale může žít ve falešných představách. Koncem května vyšla najevo informace, že ruští generálové možná předkládají prezidentovi falešné mapy, které ukazují násobně větší vojenské postupy, než je realita.
Přesto se zdá, že válka zatím míří k dalším opotřebovávacím měsícům s dočasnými eskalačními útoky. To je ostatně pro Rusko výhodné, čím déle bude válka trvat, tím více může být druhá strana ochotna k ústupkům. Moskva věří, že čas pracuje pro ruskou stranu. Navíc USA netlačí na Rusko nijak výrazně, nicneříkající schůzky a gesta nejsou ničím, co by měla země brát vážně. Ve válce tak může pokračovat nadále. Ekonomicky to ještě stále dobře zvládá.
Oslabování NATO
Hrozba pro NATO roste nejen stále postupujícím válečným konfliktem, ale také politickým tlakem. Tento válečný konflikt prohlubuje vzájemné spory a nátlak americké strany, která Ukrajině již vojenskou pomoc zastavila. Nutí evropské země zbrojit a starat se o vlastní bezpečnost samy. Zvyšuje se riziko útoku i na země NATO, byť se zatím nezdá, že by za hrozbami bylo víc než jen ruská propaganda směrem k vlastním obyvatelům. Příkladem je nedávný dron v Rumunsku, který znovu testuje reakce spojenců.
Vstup Ukrajiny do NATO je pak palčivou otázkou, která visí ve vzduchu již od první chvíle ozbrojeného konfliktu.