Kyjev bez elektřiny a vody. Zima se stává další zbraní války

Kyjev bez elektřiny a vody. Zima se stává další zbraní války

Kyjev po bombardování | Zdroj obrázku: Kyjev po bombardování


Výpadky proudu, kohoutky bez vody a nejistota, zda bude možné doma topit. Obyvatelé ukrajinské metropole vstupují do zimy s obavami, které se netýkají jen dalšího ruského bombardování. Nedostatek základních služeb může být v mrazivých měsících stejně nebezpečný jako samotné útoky.


Útok, který ochromil důležité části města

Pro obyvatele Kyjeva to není první válečná zima, tentokrát však mají důvod k ještě větším obavám. Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v poslední době zesilují a jejich následky jsou patrné už nyní, kdy největší mrazy teprve přijdou. Výpadky elektřiny jsou častější a trvají déle, dodávky vody jsou nepravidelné a s klesajícími venkovními teplotami roste také riziko problémů s vytápěním. To, co by za běžných okolností představovalo zvládnutelnou technickou závadu, se v zimních podmínkách může změnit ve vážnou krizi.

Jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeden z nejrozsáhlejších nedávných ruských útoků na Kyjev a jeho okolí přišel v noci na 7. listopadu. Na energetické objekty zaútočilo 172 dronů a 36 balistických raket. Mezi zasaženými cíli byly také rozvodny, které zajišťují přenos elektřiny od dvou jaderných elektráren směrem ke Kyjevu. Poškozen byl i významný Severní most přes Dněpr, jedna z důležitých dopravních spojnic v metropoli.

Zelenskyj varoval, že Moskva se snaží uvrhnout Kyjev i další části země do energetického kolapsu. Právě v chladném období by takový vývoj měl pro obyvatele mimořádně vážné následky. Na odstávky elektřiny a přerušování dodávek jsou sice mnozí už zvyklí, rozsah a četnost problémů však jejich každodenní život stále více komplikují.

Když přestane fungovat elektřina, mizí i voda

Výpadek proudu neznamená jen tmu v bytech a nefunkční domácí spotřebiče. Moderní město je na dodávkách energie závislé prakticky ve všech oblastech. Bez elektřiny se zastavují čerpadla, která zajišťují distribuci vody. Už začátkem listopadu trvala přerušení dodávek desítky hodin a bez vody zůstalo více než 12 tisíc bytových domů. Potíže se promítají také do provozu nemocnic a veřejné dopravy. Omezené možnosti vytápění jsou pak obzvlášť znepokojivé. V zimních měsících se průměrné teploty v Kyjevě pohybují pod bodem mrazu, takže delší výpadek topení může mít vážné následky.

Pro místní to znamená komplikace, které si lidé v bezpečnějších částech Evropy jen obtížně představují. Bez vody nelze běžně vařit, mýt nádobí, sprchovat se ani splachovat toaletu. Rodiny si proto vytvářejí zásoby v nádobách a počítají s tím, že další přerušení dodávek může přijít kdykoliv.

Město sice zřídilo nouzová odběrná místa, ani ta však nejsou vždy spolehlivým řešením. K provozu totiž potřebují elektřinu. Pokud dojde k výpadku a záložní zdroj není k dispozici nebo nefunguje, lidé odcházejí s prázdnými kbelíky. Generátorů, které by dokázaly nahradit dodávky ze sítě, je navíc nedostatek. Část z nich slouží jako záložní zdroje pro vodárenská zařízení, jejich provoz však komplikuje poškození infrastruktury a nutnost opakovaných oprav.

Ukrajinské úřady upozorňují, že útoky na energetickou infrastrukturu nejsou jen snahou ochromit průmysl nebo dopravu. Jejich důsledky dopadají přímo na civilní obyvatelstvo. Nedostatek vody, elektřiny a tepla může být v zimě stejně nebezpečný jako samotné bombardování. S klesajícími teplotami se navíc rizika spojená s každým dalším úderem výrazně zvyšují.

Ukrajinští politici hovoří o záměru Ruska vystavit civilisty dlouhodobému chladu a vyčerpat je natolik, aby byli ochotnější podvolit se jeho požadavkům. Cílem takové strategie je učinit život ve městech nesnesitelným. Opakované útoky zároveň komplikují opravy, protože energetická zařízení mohou být zasažena znovu dříve, než se podaří obnovit jejich plný provoz.

Zastávka hromadné dopravy, Find Similar Images / depositphotos.com

Obyvatelé se připravují na nejhorší

Elektřina je nezbytná také pro fungování metra, tramvají a trolejbusů. Kolísání napětí narušuje jejich provoz a přidává další překážku k už tak složitému každodennímu životu. Problémy s dopravou přitom mohou zkomplikovat i cestu do práce nebo do zdravotnických zařízení.

Část obyvatel už zvažuje, zda v případě dalšího zhoršení situace nebude muset Kyjev dočasně opustit. Město se sice snaží zachovat běžný provoz, život v něm je však stále náročnější. Lidé se připravují na další výpadky a nejistotu, která s nimi přichází.

Ani přípravy mírových rozhovorů nezastavily bombardování ukrajinských měst. Nejchladnější část roku teprve přijde a s ní poroste i nebezpečí spojené s výpadky elektřiny, vody a vytápění. Válka tak zasahuje také ty, kteří žijí daleko od frontové linie. Pro obyvatele Kyjeva se může boj o přežití odehrávat přímo v jejich domovech.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#