Krize mezi oběma Koreami dosáhla ve čtvrtek nového vrcholu, když jihokorejská armáda potvrdila odpálení více než deseti balistických raket krátkého doletu z území Severní Koreje směrem do Japonského moře, které je na poloostrově známé jako Východní moře. K této vojenské akci dochází v době maximálního napětí po zářijovém incidentu na hranicích, při kterém byli tři jihokorejští vojáci zraněni výbuchem dvou min.
Podle informací společného generálního štábu Jižní Koreje byly střely zaznamenány kolem 12:30 místního času a byly odpáleny z východní části Wonsanu. Rakety urazily vzdálenost přibližně 250 kilometrů, než dopadly do moře. Japonské ministerstvo obrany rovněž potvrdilo tento test, avšak neuvedlo, kolik střel bylo odpáleno.
Jižní Korea tento test odsoudila jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a vyzvala režim, aby okamžitě zastavil odpalování raket.
Jedná se o první odpálení od 14. října, kdy Pchjongjang otestoval dvě varianty řízených střel odpálených z ponorek. V reakci na čtvrteční test svolal jihokorejský Úřad pro národní bezpečnost mimořádné zasedání a vydal prohlášení, v němž tuto akci označil za flagrantní porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a varoval, že tento druh provokací „vůbec nepřispívá“ k řešení současné situace a požadoval, aby Pchjongjang tyto zkoušky „okamžitě“ ukončil.
Pozadí této eskalace zbrojení sahá až k 21. září, kdy v blízkosti vojenské demarkační linie, de facto hranice rozdělující Korejský poloostrov od příměří z roku 1953, explodovaly dvě výbušné miny. Jihokorejská vláda přímo obvinila Pchjongjang z umístění těchto zařízení na jižní straně uvedené linie a minulý týden zaslala formální stížnost Radě bezpečnosti OSN.
Severokorejský režim jakoukoli účast na incidentu popřel a protiútokem obvinil Soul před tímtéž mezinárodním orgánem ze zkreslování skutečností souvisejících s výbuchem, s tvrzením, že skutečným záměrem Jižní Koreje bylo zkomplikovat práce na posílení obrany, které Pchjongjang provádí v pohraniční oblasti.
K tomuto napětí se přidává nedávná výzva severokorejského vůdce Kim Čong-una, který naléhal na urychlení modernizace svých ozbrojených sil s cílem přeměnit je na elitní armádu. Také jeho sestra Kim Yo-jong, která má v režimu velký politický vliv, pohrozila rozmístěním dalších zbraní a opětovným zapnutím propagandistických reproduktorů rozmístěných podél hranice, což je symbolické opatření, které v minulosti vedlo ke zhoršení napětí mezi oběma zeměmi.