Český a slovenský důchodový systém mají společné historické základy, po rozpadu Československa se však jejich pravidla postupně rozešla. Česko zůstává založeno především na průběžném financování důchodů, zatímco Slovensko kombinuje průběžný první pilíř s kapitalizačním druhým pilířem. Slovenský systém navíc počítá s pravidelnou výplatou třináctého důchodu.
Česko spoléhá na průběžný systém
V Česku jsou důchody financovány průběžným systémem. Odvody na důchodové pojištění tedy nejsou osobními úsporami konkrétního zaměstnance. Peníze vybrané od ekonomicky aktivních lidí slouží mimo jiné k financování důchodů současných penzistů.
Český starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny důchodce, zatímco procentní výměra závisí především na získané době pojištění a předchozích výdělcích.
Při výpočtu důchodu se přitom vyšší příjmy nezohledňují v plné výši. Pro důchody přiznávané v roce 2026 činí první redukční hranice 21 546 Kč a druhá 195 868 Kč. Z příjmu do první hranice se započítává 99 procent, z části příjmu mezi první a druhou hranicí pak 26 procent.
U důchodů přiznávaných v roce 2026 náleží za každý celý rok důchodového pojištění získaný do konce roku 2025 1,495 procenta výpočtového základu.
Kdo chce vedle státního důchodu vytvářet vlastní rezervu, může využít doplňkové penzijní spoření. Jedná se však o dobrovolné spoření. Povinné důchodové odvody se do tohoto systému automaticky nepřevádějí.
Slovensko má vedle prvního pilíře také druhý
Slovensko zachovalo průběžný první pilíř, současně však provozuje také kapitalizační druhý pilíř.
U lidí zapojených do druhého pilíře směřují v roce 2026 4 procenta vyměřovacího základu do osobního důchodového spoření v důchodové správcovské společnosti. Dalších 14 procent z odvodů na povinné starobní pojištění zůstává v prvním pilíři.
Peníze ve druhém pilíři se investují. Budoucí příjem z této části důchodu proto závisí také na vývoji hodnoty naspořených a investovaných prostředků.
Státní důchod na Slovensku se přitom nadále vypočítává v rámci prvního pilíře podle pravidel založených na průměrném osobním mzdovém bodě, délce důchodového pojištění a aktuální důchodové hodnotě.
U člověka zapojeného do druhého pilíře tak může budoucí příjem ve stáří tvořit kombinace důchodu z prvního pilíře a prostředků z kapitalizačního systému.
Důchodový věk se v obou zemích liší
Rozdílná pravidla platí také pro důchodový věk.
V Česku je podle současných pravidel maximální důchodový věk stanoven na 67 let. Této hranice dosáhnou lidé narození po roce 1988.
Vláda zároveň navrhla změnu, podle níž by se měl maximální důchodový věk v budoucnu vrátit na 65 let. Navrhovaná změna má mít podle současného legislativního plánu účinnost od roku 2028. Do té doby platí současná pravidla.
Na Slovensku se důchodový věk u mladších ročníků odvozuje od vývoje střední délky života. Pro lidi narozené v roce 1968 byl důchodový věk stanoven na 64 let a dva měsíce. Za každé vychované dítě se důchodový věk snižuje o šest měsíců, maximálně však o 18 měsíců.
Rozdíl existuje také u předčasných důchodů.
V Česku je možné odejít do předčasného starobního důchodu nejvýše o tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Žadatel zároveň musí získat alespoň 40 let stanovené doby pojištění.
Standardní krácení důchodu činí 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti. U lidí, kteří mají alespoň 45 let stanovené doby pojištění, se od roku 2026 uplatňuje poloviční sazba.
Na Slovensku lze předčasný důchod přiznat nejvýše o dva roky před dosažením důchodového věku, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Dřívější odchod je možný také při splnění požadované odpracované doby, jejíž délka se odvíjí podle ročníku narození.
U nově přiznávaných předčasných důchodů se od května 2024 důchodová částka snižuje o 0,5 procenta za každých započatých 30 dní, o které člověk odejde do penze dříve.
Slovensko vyplácí také třináctý důchod
Dalším rozdílem je pravidelný třináctý důchod. Na Slovensku ho dostávají mimo jiné starobní a předčasní starobní důchodci.
V roce 2026 činí třináctý důchod pro starobní a předčasné starobní důchodce 667,30 eura. Částka je v letech 2026 až 2028 zmrazena na úrovni roku 2025. Původně se však měla její výše každoročně odvozovat od průměrné výše příslušných důchodů.
Výše třináctého důchodu se liší podle druhu pobíraného důchodu. Částka 667,30 eura se týká starobních a předčasných starobních důchodů, zatímco u některých dalších kategorií jsou stanoveny jiné částky.
Český důchodový systém pravidelný třináctý důchod nemá. Vedle běžných důchodů může stát případně zavést mimořádnou podporu na základě konkrétního zákonného opatření, nejde však o pravidelnou součást důchodového systému.
Po třiceti letech mají oba státy odlišná pravidla
Český a slovenský důchodový systém vycházejí ze společného historického základu, jejich současná konstrukce se však v řadě oblastí liší.
Česko zachovává průběžný systém doplněný o dobrovolné penzijní spoření. Slovensko vedle průběžného prvního pilíře provozuje také kapitalizační druhý pilíř a důchodcům pravidelně vyplácí třináctý důchod.
Odlišný je také způsob určování důchodového věku a pravidla pro předčasný odchod do penze. Jak se rozdílné nastavení obou systémů projeví na jejich dlouhodobé udržitelnosti a výši budoucích důchodů, ukáže až další vývoj.