Pro techzpravy.cz exkluzivně promluvily Eva Decroix, Ph.D., MBA, MPA, a Ing. Markéta Pekarová Adamová o ceně ženského úspěchu, předsudcích i osobních útocích, kterým ženy ve veřejném prostoru čelí.
Otevřeně popisují zkušenosti s kritikou, dvojím metrem i tlakem sociálních sítí. Zatímco Eva Decroix upozorňuje na rostoucí nepřátelství vůči úspěšným ženám a představuje projekt #neuráŽENY, Markéta Pekarová Adamová připomíná, proč je důležité nenechat se odradit cizími názory. Společný rozhovor vznikl v souvislosti s konferencí Budoucnost je ONA, která chce ženám dodat odvahu, propojit jejich zkušenosti a ukázat, že ambice a úspěch nemají být důvodem k odsuzování.
Konferenci Budoucnost je ONA jste poskytla záštitu. Co Vás k tomu vedlo a proč jste se rozhodla propojit ženy z byznysu, veřejného života, odborného prostředí i dalších oblastí? Co byste si přála, aby si účastnice z konference odnesly?
Eva Decroix: Inspiraci a hlavně přesvědčení, že být úspěšnou ženou je normální. Protože jakkoliv se zdá, že to téma bychom mohli mít již po těch desítkách let vyřešené, tak pořád ještě ne plně a úspěšné a viditelné ženy společnost pořád svým způsobem provokují a pobuřují. S tichým nástupem manosféry se to navíc nyní spíše zhoršuje.
Co Vás přivedlo k podpoře konference Budoucnost je ONA?
Markéta Pekarová Adamová: Věřím, že společnost je silnější, když dokáže využít talent a schopnosti všech lidí, bez ohledu na pohlaví. Propojování žen z různých prostředí má smysl právě proto, že sdílení zkušeností, odvaha a vzájemná podpora mohou otevřít dveře, které by jinak zůstaly zavřené.
Očekává se dnes od úspěšných žen více než od mužů? Které stereotypy přetrvávají?
Markéta Pekarová Adamová: Ano, ženy jsou stále častěji než muži posuzovány nejen podle výsledků, ale také podle vzhledu, emocí nebo toho, jak zvládají rodinný život. Nechci ale, aby se z toho stala debata o ženách proti mužům – cílem je společnost, kde rozhodují schopnosti, výsledky a charakter, nikoliv stereotypy.
Ženy dnes působí ve vedoucích pozicích, podnikají, rozhodují a stále výrazněji vstupují do veřejného prostoru. Přesto se často setkávají s předsudky, zpochybňováním nebo osobními útoky. Vnímáte ze své zkušenosti, že společnost stále přistupuje k úspěšným a výrazným ženám jinak než k mužům? A co bychom na tom měli změnit?
Eva Decroix: Kdysi jako advokátka jsem byla přesvědčena, že máme otázky feminismu a uplatnění žen z větší části vyřešeny, ale musím přiznat, že s mým kariérním růstem jsem zjistila, že tomu tak úplně není. Žena ve vedoucí či řídící funkci čelí stále neuvěřitelnému tlaku. Protože když je tak vysoko tak s ní určitě musí být něco divného. Dostává nálepky jako kariéristka, afektovaná, hysterická – když je sebevědomá. Řeší se její vzhled a soukromý život. A v kolektivu, který na vysokých funkcích je stále většinově mužský, se musí sakra otáčet, aby byla slyšet, měla uznání a udržela si svůj prostor. Změnit to lze jen tak, že postupně zavedeme princip normality žen na vysokých funkcích.
Setkala jste se s hodnocením vzhledu, rodinného života či vystupování? Jak jste se s tím vyrovnávala?
Markéta Pekarová Adamová: Ve veřejném životě jsem se s tím setkávala velmi často a někdy bylo zřejmé, že se na ženy uplatňuje úplně jiný metr než na muže. Naučila jsem se soustředit na to, co mohu ovlivnit, stát si za svými hodnotami a nepřizpůsobovat svůj život představám lidí, kteří mě ve skutečnosti neznají.
Zasáhly Vás někdy negativní komentáře? Co Vám pomáhá zachovat si nadhled?
Markéta Pekarová Adamová: Samozřejmě, člověk není z kamene a některé komentáře se dotknou citlivého místa, zvlášť když útočí na osobní život nebo blízké. Pomáhá mi odstup, opora lidí, kteří mě skutečně znají, a vědomí, že vlastní hodnotu nemohu odvozovat od názoru anonymních lidí na internetu.
Sama máte zkušenost s výraznou veřejnou pozorností i ostrou kritikou. Kde podle Vás končí oprávněný nesouhlas a začíná osobní útok, ponižování nebo šikana? A nemáme dnes jako společnost tendenci tolerovat na sociálních sítích chování, které bychom při osobním setkání považovali za nepřijatelné?
Eva Decroix: Sociální sítě jsou hnůj. Ale přiznejme si upřímně, že se nejedná o nějaký přirozený a samovolný jev. Útoky na ženy a jejich zpochybňování jsou oficiální součástí hybridní války, která má za cíl rozeštvat společnost proti sobě. Pokud je toto útok cílený, měla by být cílená i obrana. O tom chci mluvit.
Že ponižování, urážky, sexismy vůči ženám nesmíme přecházet jako něco trapného a zbytečného a nechávat jim prostor. Naopak je třeba se pořád nahlas a spolu ohrazovat, že vůči ženám je správné se chovat s respektem. Smutné je, že na tuhle vlnu vulgarismů naskakují jak ženy, kterým ty úspěšnější vadí, tak stárnoucí muži, kteří mají pocit, že jim bereme jejich prostor a úspěch. Chci nazpět takovou tu klasickou školu, kdy jsou muži gentlemani a dámy jsou krásné a sebevědomé.
V rámci konference představujete také nový dlouhodobý projekt #neuráŽENY, který se zaměřuje na ženy se zkušeností s osobními útoky a znevažováním. Co bylo hlavním impulzem k jeho vzniku? A proč je podle Vás důležité, aby se o těchto zkušenostech začalo otevřeněji mluvit nejen mezi veřejně známými ženami, ale napříč celou společností?
Eva Decroix: Veřejně činné ženy a jejich urážky jsou jen špička ledovce, kdy pod povrchem je stejná míra znevažování a neúcty vůči ženám napříč společností. A nejlepší cesta pro ženy, jak být neuráženy, je být úspěšné. Chceme ženám umožnit plně realizovat jejich talent. Dát jim jasný signál, že ženy mohou a je správné, aby byly ambiciózní, úspěšné. Toto je stále ve společnosti stigma, proto ty úspěšné následně čelí vlně urážek a hejtů. Neuráženy všechny společně budeme, když ženský úspěch bude naše pýcha, a ne trn v oku.
Projekt #neuráŽENY má spojovat ženy bez ohledu na jejich profesi, společenské postavení nebo názory. Jakou konkrétní pomoc a podporu jim chcete nabídnout? A co byste si přála, aby se díky konferenci a tomuto projektu během následujícího roku skutečně změnilo?
Eva Decroix: Nejde o to oddělit ženy a muže, v tomto projektu jde naopak o propojení celé společnosti. Celá společnost poroste, když využije talent každého jejího člena. Nejlepší pomoc a nástroj je proto ne oddělovat formou holčičích klubů, ale naopak propojovat. Propojovat muže se ženami, ženy s řediteli a personalisty, ženy na mateřské s potencionálními zaměstnavateli. Projekt chce dát společnosti konkrétní nástroje, prostor a pomoc, jak posílit úspěch žen.
Chci zavést normalitu ženského úspěchu. Chci ze společné koordinace, sdílení a inspirace zavést princip normality ženského úspěchu. Neuráženy mohou být jen ženy úspěšné a pro společnost toto musí běžným jevem.
Nechci, aby po konferenci zůstaly jen fotografie a hezké vzpomínky. Chci, aby vznikl nový projekt založený na příležitostech a konkrétní spolupráci. Abychom dokázali podporovat lidi, kteří mají odvahu něco změnit, a ne je za jejich ambice trestali. Protože úspěch druhých nás nemá ohrožovat, ale inspirovat,
uzavřela Eva Decroix.
Co ženy potřebují, aby se nebály prosadit, a co byste vzkázala těm, které odrazují obavy z kritiky?
Markéta Pekarová Adamová: Potřebují především příležitosti, důvěru ve vlastní schopnosti a prostředí, ve kterém se nemusí za své ambice omlouvat. Každé ženě bych vzkázala, aby nedovolila strachu z cizího názoru rozhodovat o jejím životě – kritika je někdy cenou za to, že člověk něco skutečně mění.
Jaký vzkaz byste předala ženám, které hledají odvahu jít vlastní cestou?
Markéta Pekarová Adamová: Nečekejte, až vám někdo dá svolení, až budete dokonale připravené nebo až se zavděčíte všem – takový okamžik možná nikdy nepřijde. Věřte svým schopnostem, převezměte odpovědnost za vlastní rozhodnutí a mějte odvahu žít podle svých hodnot, ne podle očekávání ostatních.