Tento článek obsahuje komerční sdělení.
Praha se mění před očima. Vyrůstají nové čtvrti, přibývají byty i lidé – a spolu s nimi rostou nároky na školky, základní i střední školy. Bytový dům se dá postavit za pár měsíců, nová škola ale vzniká roky. Pokud město neplánuje s dostatečným předstihem, riziko je jasné: rodiče u zápisu zjistí, že v okolních školách chybí místo pro jejich dítě.
Postavit bytový dům je jedna věc. Zajistit pro novou čtvrť školku, základní školu a později i dost míst na středních školách je podstatně složitější úkol. Příprava nové školy trvá roky, vyžaduje vhodné pozemky, projekt, povolení a především značné finanční prostředky. Pokud tedy Praha nechce nedostatek školských kapacit řešit až ve chvíli, kdy rodiče stojí před zápisem a zjistí, že v okolních školách není místo, musí plánovat s výrazným předstihem.
Kapacity už dnes nestačí
A nejde o problém vzdálené budoucnosti. Podle Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti Prahy 2024–2050, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR), mají základní školy zřizované městskými částmi reálnou kapacitu přibližně 120 tisíc míst, zatímco jejich rejstříková kapacita činí asi 131 tisíc. Rozdíl mezi papírovým číslem a realitou tříd, jídelen a družin je tak citelný už dnes.
Už v roce 2024 podle této prognózy chybělo vzhledem k reálným kapacitám pro všechny pražské děti přibližně 6 100 míst. V roce 2050 může deficit dosáhnout zhruba 10 200 míst, což IPR přepočítává na přibližně 341 tříd, tedy asi třináct škol.
Klíčová čísla podle prognózy IPR:
- Reálná kapacita základních škol zřizovaných městskými částmi: cca 120 000 míst (rejstříková kapacita cca 131 000)
- Chybějící místa už v roce 2024: přibližně 6 100
- Očekávaný deficit v roce 2050: zhruba 10 200 míst (asi 341 tříd, tedy 13 škol)
- Ideální pěší dostupnost ZŠ podle IPR: 800 metrů – dnes v ní žije jen asi 23 % pražských dětí ve věku 6–14 let
- Očekávaný nárůst do roku 2050: věková skupina 15–18 let +16 000 (37 %), věková skupina 6–14 let +27 000
Nejde jen o počet míst, ale o to, kde jsou
Samotný celkový počet míst ale nevystihuje celý problém. U základních škol totiž není podstatné jen to, zda někde v Praze existuje volná lavice, ale také kde se nachází. Rodičům dítěte z okrajové městské části příliš nepomůže volná kapacita školy na druhém konci Prahy. Základní škola patří k vybavenosti, která by měla být dostupná především v místě, kde rodiny skutečně žijí.
IPR proto pracuje s ideální pěší dostupností základní školy ve vzdálenosti 800 metrů. V tomto pásmu dnes žije jen přibližně 23 procent pražských dětí ve věku 6 až 14 let – zbytek to má do nejbližší školy dál, než by bylo ideální.
Právě proto je situace v jednotlivých částech města velmi rozdílná. Zatímco někde počet dětí stagnuje, v jiných lokalitách vznikají stovky až tisíce nových bytů a stěhují se do nich mladé rodiny. Praha proto nemůže školství plánovat jen podle současného počtu obyvatel. Musí se dívat na to, kde se bude stavět a kde budou lidé bydlet za deset, dvacet nebo třicet let.
Na řadě jsou i střední školy
Demografické prognózy navíc ukazují, že tlak na školy jen tak nezmizí. Do roku 2050 se v Praze očekává růst počtu dětí i mladých lidí, a to napříč věkovými skupinami. Zvlášť výrazný má být nárůst u věkové skupiny 15 až 18 let, jejíž počet může podle prognózy vzrůst přibližně o 16 tisíc, tedy o 37 procent. U dětí ve věku 6 až 14 let se pak očekává nárůst o více než 27 tisíc.
A právě tady se dostáváme k další části problému. Praha nepotřebuje řešit pouze základní školy – stále důležitější totiž budou i školy střední.
Silnější populační ročníky se vzdělávacím systémem postupně posouvají. Děti, pro které bylo před několika lety potřeba hledat místa ve školkách, dnes chodí na základní školy a časem budou hledat místa na školách středních. Praha navíc není uzavřeným školským systémem – na její střední školy tradičně míří i studenti ze Středočeského kraje, protože každodenní život metropole dávno nekončí na její administrativní hranici.
Nestačí proto sledovat pouze celkový počet míst. Zásadní je i jejich struktura – zda jsou k dispozici tam, kde je studenti potřebují, a zda odpovídají typu vzdělání, o který je skutečný zájem. Jiná může být situace u některých učebních oborů a úplně jiná u gymnázií nebo žádaných maturitních oborů. Praha tak stojí před dvojím úkolem: zvyšovat kapacity základních škol tam, kde vzniká nebo bude vznikat jejich nedostatek, a současně připravovat nová místa na středních školách pro populační vlnu, která k nim postupně přichází.
Horní Počernice: připravit se dřív, než problém nastane
Horní Počernice jsou jednou z městských částí, kde je potřeba o školství přemýšlet s velkým předstihem. Patří mezi území, která se budou dále rozvíjet, a zejména jejich východní část představuje významnou rozvojovou lokalitu. S novými byty ale musí současně vznikat i odpovídající občanská vybavenost – nelze nejprve postavit novou čtvrť a teprve potom začít přemýšlet, kam budou její děti chodit do školy.
Proto se v Horních Počernicích připravuje rozšiřování stávajících školských kapacit a současně vznik nových. Nejde přitom o jednorázové opatření, ale o kontinuální proces – jednotlivé projekty na sebe navazují a rozvoj školství v městské části postupuje krok za krokem, ne nárazově. Jedním z konkrétních projektů je rozšíření FZŠ Chodovická. Plánovaná nová kuchyně a školní jídelna umožní uvolnit stávající prostory, které bude možné přestavět na další učebny a odborné pracovny. V prvním patře mají zároveň vzniknout nové a větší prostory pro školní družinu. Společně s dalšími připravovanými projekty by se podle plánů městské části měla kapacita základního školství v Horních Počernicích zvýšit celkem o 810 míst – o 270 žáků ve FZŠ Chodovická a o dalších 540 žáků díky nové základní škole.
Rozvoj Horních Počernic neděláme nárazově, ale kontinuálně – krok za krokem propojujeme bydlení, dopravu i školství tak, aby na sebe navazovaly a žádná z těchto oblastí nezůstala pozadu. Nechceme čekat, až rodiče u zápisu zjistí, že místo není. Proto už dnes rozšiřujeme kapacitu FZŠ Chodovická, připravujeme novou základní školu i pozemek pro střední školu – a děláme to současně, ne jedno po druhém.
Petr Měšťan
Dalším důležitým krokem je plán nové základní a mateřské školy v rozvojové lokalitě Horní Počernice-východ. Samotná základní škola má nabídnout kapacitu přibližně 540 žáků a odpovídající moderní zázemí. Jde přesně o způsob plánování, který bude Praha v rozvojových lokalitách potřebovat stále více – připravovat školskou infrastrukturu současně s novou výstavbou, nikoliv až jako reakci na problém, který už nastal.
Nová střední škola na pozemku 25 000 m²
Ještě větší přesah má připravovaná nová střední škola. Horním Počernicím se podařilo směnou se soukromými vlastníky získat pro tento účel pozemek o rozloze 25 000 m² od magistrátu hlavního města Prahy. Na pozemku se počítá nejen se samotnou školou, ale i s venkovním sportovním zázemím a plnohodnotným běžeckým oválem o délce 250 metrů.
Význam tohoto projektu přitom nespočívá pouze ve vzniku dalších míst na středních školách. Jeho realizace může pomoci hned několika částem počernického školství současně. Jednou z připravovaných možností je přesunout do nového areálu Gymnázium Chodovická, které dnes sdílí budovu a zázemí s FZŠ Chodovická. Gymnázium by tím získalo vlastní moderní prostory a podmínky pro další rozvoj a zvýšení kapacity, zatímco v současném areálu by se uvolnily další prostory pro základní školu. Jedna velká investice by tak mohla pomoci navýšit kapacitu středního i základního školství zároveň.
Nová střední škola navíc nemusí sloužit jen Horním Počernicím. Poloha městské části, železniční spojení i vazba na okolní části Prahy a Středočeský kraj z ní dělají místo, které může být dobře dostupné pro studenty z podstatně širšího území. Stejně jako u dopravy se tak ukazuje, že některé projekty nelze posuzovat jen podle hranic jedné městské části.
Proč musí město myslet v souvislostech
Právě školy jsou jedním z nejlepších příkladů toho, proč musí být rozvoj města promyšlený jako celek. Nové byty přinášejí nové obyvatele a s nimi potřebu školek, škol, zdravotnických služeb, sportovišť, zeleně i dopravy. Pokud se jedna část tohoto řetězce vynechá, problémy se dříve nebo později projeví – a v případě škol to pocítí přímo rodiny s dětmi.
Praha přitom podle demografických prognóz dál poroste a spolu s ní bude růst i počet dětí a mladých lidí. IPR upozorňuje, že v roce 2050 mohou základní školy zřizované městskými částmi při dnešních reálných kapacitách postrádat více než deset tisíc míst a nedostatek se může týkat většiny sledovaných oblastí města. To je dostatečně silný signál, že nové školy nelze plánovat až ve chvíli, kdy jsou ty současné plné.
Na systémové řešení není čas čekat do jara
Debata o nedostatku školských kapacit by proto neměla začínat každé jaro před zápisy do prvních tříd nebo ve chvíli, kdy tisíce deváťáků čekají na výsledky přijímacích zkoušek. V tu chvíli už je na systémové řešení pozdě – novou školu nelze postavit mezi dubnovým zápisem a začátkem školního roku v září. Její příprava trvá roky.
V Horních Počernicích proto chceme využít možnosti, které máme už dnes: rozšiřovat kapacity stávajících škol, připravit novou základní školu a současně vytvořit podmínky pro vznik nové střední školy na pozemku o rozloze 25 000 m².
Odpovědný rozvoj města totiž neznamená pouze rozhodnout, kde mohou vzniknout nové byty. Znamená také včas zajistit, aby děti, které v nich budou vyrůstat, měly kam chodit do školy.