Zaměstnanci si v létě polepšili o více než tři tisíce korun. Inflace zůstala pod kontrolou.
Peněženky Čechů zažívají úlevu
Česká ekonomika zaznamenává pozitivní obrat – kupní síla domácností výrazně roste. Zatímco ceny v obchodech stoupají jen mírně, výplatní pásky ukazují znatelně vyšší částky než před rokem. Tento trend přináší dlouho očekávanou úlevu rodinným rozpočtům po náročném období vysoké inflace.
Druhé čtvrtletí letošního roku přineslo zaměstnancům v národním hospodářství průměrný hrubý výdělek 51 966 korun měsíčně. Oproti loňskému létu si tak lidé přilepšili o 3 105 korun. Zásadní je však skutečnost, že spotřebitelské ceny vzrostly pouze o dvě procenta, zatímco nominální mzdy vyskočily o 6,4 procenta.
Nominálně vzrostla průměrná mzda ve 2. čtvrtletí o 6,4 % na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečnostní agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká. Reálná mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,3 % a procentuální růst byl shodný s růstem za 1. pololetí letošního roku,
komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Kdo si polepšil nejvíc a kde peníze stagnují
Meziroční srovnání odhaluje zajímavé posuny mezi jednotlivými sektory. Největší skok zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti – výdělky zde vyskočily o 16,6 procenta. Jde především o agentury práce a bezpečnostní služby, které tradičně patřily mezi nejhůře placené obory.
Výrazný růst zaznamenala také veřejná správa a obrana včetně sociálního zabezpečení o devět procent. Kulturní, zábavní a rekreační činnosti si připsaly 8,7 procenta. Na opačném pólu spektra stojí ostatní činnosti s minimálním růstem o 0,2 procenta a těžební průmysl s navýšením o pouhých 2,2 procenta.
Regionální rozdíly zůstávají markantní. Praha si udržuje pozici lídra s průměrnou mzdou 66 459 korun, zatímco Karlovarský kraj zaostává s částkou 44 476 korun. Podobné propasti existují i mezi odvětvími – informační a komunikační technologie dosahují průměru 90 948 korun, kdežto ubytování a stravování nabízí pouze 30 394 korun.
Celkový objem vyplacených mezd narostl o 7,1 procenta, počet zaměstnanců se zvýšil o 0,7 procenta. Po očištění od sezónních výkyvů představoval mezičtvrtletní růst 1,6 procenta. Za celé první pololetí dosáhla průměrná mzda 50 650 korun, což znamená meziroční přírůstek 2 971 korun při opětovném reálném růstu o 4,3 procenta.
Co znamenají statistická čísla pro běžné domácnosti
Je důležité si uvědomit, že průměrná hrubá mzda neznamená skutečnou výplatu. Zahrnuje veškeré mzdové prostředky včetně přesčasů, odměn a náhrad, které jsou následně rozděleny mezi všechny zaměstnance. Z této částky ještě zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň – teprve poté dostává člověk čistou mzdu na účet.
Statistika prochází zásadní transformací směrem k novému datovému zdroji – Jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů. Dosavadní údaje vycházely z výběrových šetření doplněných o vyměřovací základy ze sociálního zabezpečení. Postupné zpřesňování dat vede k revizím – například hodnota za druhé čtvrtletí byla dodatečně upravena na 49 328 korun.
Pozitivní vývoj kupní síly naznačuje, že český trh práce si udržuje stabilitu a domácnosti mohou počítat s reálným zlepšením životní úrovně. Otázkou zůstává, zda tento trend vydrží i v dalších měsících a jak se promítne do spotřebitelského chování obyvatel.