Pozůstalí po zemřelém partnerovi mohou žádat o vdovský či vdovecký důchod. Co se ale stane, když už pobíráte vlastní starobní penzi? Dvě celé částky se nesčítají – ČSSZ automaticky přistoupí ke krácení.
Smrt životního partnera přináší nejen citovou ztrátu, ale i nutnost vyřešit řadu praktických záležitostí. Mezi nimi je i otázka příjmů. Mnoho lidí v důchodovém věku se ocitá v situaci, kdy už pobírají vlastní starobní penzi a zároveň získávají nárok na pozůstalostní dávku po zesnulém manželovi či manželce.
Očekávání bývá jasné: dvě penze znamenají dvojnásobný příjem. Realita je ale jiná. Stát totiž uplatňuje přísná pravidla souběhu, která výrazně ovlivní konečnou částku na účtu. A právě způsob výpočtu dokáže mnohé zaskočit.
Jak funguje vdovský důchod a co tvoří jeho výši
Pozůstalostní penze se skládá ze dvou složek. První je základní výměra, která v roce 2026 dosahuje 4 900 korun. Tato částka je u všech typů důchodů stejná. Druhou složkou je procentní výměra, jež vychází z toho, kolik pobíral zemřelý partner.
Konkrétně platí, že procentní část vdovského či vdoveckého důchodu odpovídá polovině procentní výměry penze zesnulého – ať už ji skutečně dostával, nebo na ni měl nárok v okamžiku smrti. Od letošního roku navíc existuje dolní hranice: procentní výměra pozůstalostního důchodu nesmí klesnout pod 2 450 korun. Toto minimum vychází z poloviny minimální procentní výměry starobního důchodu.
Jenže jakmile pozůstalý pobíral vlastní starobní penzi, začínají platit zcela odlišná pravidla. A právě tady přichází moment, kdy se jedna z procentních výměr automaticky zkrátí.
Proč dostanete místo dvou penzí jen jednu a půl
Klíčové je pravidlo jedné základní výměry. Částku 4 900 korun dostanete pouze jednou, nikdy dvakrát. Pokud tedy máte nárok na starobní i pozůstalostní důchod současně, základní výměra se nezapočítává dvakrát, ale jen jednou.
Ještě důležitější je ale to, co se děje s procentními výměrami obou penzí. Systém funguje následovně: vyšší procentní výměra se vyplácí celá, z nižší procentní výměry obdržíte pouze polovinu. Jinými slovy – pokud je vaše vlastní procentní výměra nižší než pozůstalostní, zkrátí se vám ta vaše vlastní. A naopak.
Představte si ženu, která měsíčně dostává starobní důchod 22 900 korun. Z toho tvoří 18 000 korun procentní výměru. Její manžel pobíral 24 900 korun, jeho procentní výměra tedy činila 20 000 korun. Vdovská procentní výměra vychází na deset tisíc – což je méně než ženina vlastní procentní výměra. Při souběhu se proto z vdovské procentní výměry vyplatí jen pět tisíc korun. Celkem žena dostane 27 900 korun měsíčně: jednu základní výměru, celých 18 000 z vlastního důchodu a polovinu z deseti tisíc vdovské procentní výměry.
Opačná situace nastane, pokud byla penze zesnulého výrazně vyšší. Žena s vlastním starobním důchodem 12 900 korun má procentní výměru osm tisíc. Manžel pobíral 30 900 korun, jeho procentní výměra dosahovala 26 000 korun. Vdovská procentní výměra tedy činí 13 000 korun a převyšuje ženinu vlastní. Vyplatí se proto celých 13 000, k nimž se připočte polovina z osmi tisíc a jedna základní výměra. Výsledná částka dosáhne 21 900 korun.
Třetí varianta ukazuje, co se stane, když je vlastní penze pozůstalého vyšší. Starobní důchod ženy činí 19 900 korun s procentní výměrou 15 000. Manžel dostával 14 900 korun, jeho procentní výměra byla deset tisíc. Vdovská procentní výměra vychází na pět tisíc, ale při souběhu klesne na polovinu – tedy 2 500 korun. Celková měsíční částka tak dosáhne 22 400 korun.
Co když nárok po roce zanikne – a pak se vrátí
Vdovský nebo vdovecký důchod se standardně vyplácí jeden rok od úmrtí partnera. Poté výplata pokračuje pouze tehdy, pokud pozůstalý splňuje některou ze zákonných podmínek. Patří mezi ně péče o nezaopatřené dítě, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, invalidita třetího stupně nebo dosažení stanovené věkové hranice.
Pokud po uplynutí dvanácti měsíců žádná z podmínek není splněna, nárok zaniká. Dříve to znamenalo téměř definitivní zánik nároku – pozůstalý měl pouze dva roky na to, aby některou podmínku splnil a nárok obnovil. Od 1. ledna 2025 se však lhůta prodloužila na pět let. Jde o změnu v rámci důchodové reformy.
Pokud tedy pozůstalý například do tří let po zániku nároku onemocní a získá invaliditu třetího stupně, může znovu požádat o vdovský či vdovecký důchod. K obnovení výplaty ale nedochází automaticky – je nutné podat novou žádost na Okresní správě sociálního zabezpečení. Teprve po jejím schválení začne penze opět chodit na účet.