Česko udělalo další významný krok k výstavbě vysokorychlostních železnic. Vláda 17. srpna 2026 schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT Praha, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní železnici na území hlavního města. Dokument se týká úseku mezi Prahou-Vršovicemi a Prahou-Běchovicemi a zahrnuje také takzvanou Jahodnickou spojku.
Schválení plánu je důležitým krokem v přípravě nové železniční infrastruktury. Neznamená ale, že se v Praze okamžitě začne stavět. Před samotnou výstavbou je ještě potřeba dokončit projektovou a povolovací přípravu a následně vybrat zhotovitele jednotlivých staveb.
Stát převzal přípravu pražské VRT
Dílčí územní rozvojový plán vznikal několik let. Správa železnic požádala hlavní město o pořízení změny územně plánovací dokumentace už v roce 2023. Vzhledem k vývoji legislativy a průběhu přípravy nakonec stát využil možnosti připravit potřebný dokument na státní úrovni.
Ministerstvo dopravy tak mohlo vymezit koridor VRT přímo prostřednictvím DÚRP. Vláda jeho schválením 17. srpna 2026 udělala další krok k územnímu zakotvení projektu.
Související článek
Na přípravě projektu se podílí především Správa železnic, která je investorem a připravuje jednotlivé stavby vysokorychlostních tratí.
Kudy má pražská vysokorychlostní trať vést?
Schválený DÚRP vymezuje koridor v úseku Praha-Vršovice – Praha-Běchovice. Součástí řešení je také kolejiště určené pro krátkodobé odstavování vlakových souprav.
Projekt přitom není zaměřen pouze na vysokorychlostní osobní dopravu. Jeho součástí je také Jahodnická spojka, která propojí tratě mezi Prahou-Libní, Malešicemi a Běchovicemi.
Jejím hlavním účelem je umožnit průjezd nákladních vlaků mimo některé vytížené části pražského železničního uzlu. Díky tomu se má zvýšit kapacita železniční sítě pro osobní i nákladní dopravu.
Rychlovlak přímo Prahou nepojede 300 kilometrů za hodinu
Pojem vysokorychlostní železnice může vyvolávat představu vlaků jedoucích maximální rychlostí kolem 300 km/h. Pražský úsek ale bude mít jiné parametry.
Podle aktuálních údajů Správy železnic bude mít nová přibližně 12 kilometrů dlouhá trať mezi Vršovicemi a Běchovicemi maximální rychlost 200 km/h. V zastavěných částech Prahy bude rychlost ještě nižší, aby odpovídala podmínkám městského železničního provozu.
Trať bude určena výhradně pro osobní dopravu a na stávající železniční síť se napojí ve Vršovicích a Běchovicích.
Součástí projektu je také napojení na stanici Praha-Zahradní Město a další úpravy stávající železniční infrastruktury.
Co schválení plánu znamená pro majitele pozemků?
Schválení DÚRP je významné také pro vlastníky nemovitostí v území, kterého se plán týká. Vymezení koridoru vytváří územní ochranu budoucí infrastruktury a může ovlivnit možnosti další výstavby v dotčených místech.
To ale neznamená, že každý vlastník pozemku automaticky přijde o svůj majetek nebo že stát okamžitě zahájí jeho výkup.
Konkrétní výkupy pozemků se řeší v rámci majetkoprávní přípravy jednotlivých staveb. Správa železnic uvádí, že jednání s vlastníky a výkupy souvisejí s konkrétním vymezením pozemků potřebných pro stavbu a řídí se mimo jiné pravidly liniového zákona.
Pro jednotlivé vlastníky tak bude rozhodující především to, zda a v jakém rozsahu jejich nemovitost zasáhne konkrétní připravovaná stavba.
Konec zpoždění? Zatím je ještě brzy
Jedním z hlavních očekávaných přínosů nové železniční infrastruktury je zvýšení kapacity pražského železničního uzlu.
Vysokorychlostní železnice totiž nemá znamenat pouze rychlejší cestování mezi českými městy. Nové tratě mohou část dálkové osobní dopravy převést na samostatnou infrastrukturu a tím uvolnit kapacitu stávajících tratí také pro příměstské a nákladní vlaky.
Právě proto je součástí pražského projektu i Jahodnická spojka. Jejím využitím pro nákladní dopravu se má uvolnit prostor v pražském železničním uzlu.
Konkrétní dopad na jízdní řády a četnost jednotlivých spojů ale bude záviset na výsledném provozním konceptu. Nelze proto nyní slíbit, že konkrétní příměstské linky budou automaticky jezdit častěji nebo bez zpoždění.
Schválení plánu ještě není začátek stavby
Schválený DÚRP je důležitým územně plánovacím krokem, nikoli stavebním povolením.
Následovat musí další fáze přípravy, včetně podrobné projektové dokumentace, posuzování vlivů na životní prostředí, kde je to vyžadováno, majetkoprávní přípravy a příslušných povolovacích procesů.
Teprve potom může přijít samotná realizace.
Podle aktuálních informací Správy železnic by výstavba pražského úseku mezi Vršovicemi a Běchovicemi měla začít na konci roku 2028. Nová trať má být následně součástí širšího systému rychlých železničních spojení.
Praha je jen částí mnohem větší sítě
Pražská vysokorychlostní trať není samostatným projektem. Je součástí plánovaného systému Rychlých spojení, který má v budoucnu propojit Prahu s dalšími významnými českými městy a zároveň ji napojit na evropskou železniční síť.
Mezi hlavní směry patří například Praha – Brno – Ostrava, spojení směrem na Drážďany nebo napojení na evropskou síť přes další připravované úseky. Ministerstvo dopravy v současnosti počítá s výstavbou více než 760 kilometrů vysokorychlostních tratí v rámci dlouhodobé koncepce rozvoje rychlé železnice.
Jednotlivé úseky přitom mají rozdílný harmonogram. Například u některých částí pražské VRT se počítá se zahájením realizace už kolem roku 2028, zatímco u jižní větve s Jahodnickou spojkou je harmonogram posunut na pozdější dobu.
Rychlovlaky jsou stále ještě především otázkou přípravy
Schválení DÚRP VRT Praha je bezpochyby důležitým milníkem. Stát tím získal další významný nástroj pro územní přípravu vysokorychlostní železnice v Praze.
Cesta od schváleného územního plánu k prvnímu cestujícímu je ale stále dlouhá. Čeká projektanty, úředníky, investora i vlastníky dotčených nemovitostí řada dalších kroků.
Jisté je zatím především to, že pražská vysokorychlostní železnice už není pouze vizí na mapě. Její koridor je nyní zakotven v územně plánovací dokumentaci a příprava projektu pokračuje.
Na první rychlovlak si ale cestující ještě budou muset počkat.